5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Hádejte se, ale naslouchejte si

Hádejte se, ale naslouchejte si

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 31.10.2014 | Vydání: 11/2014

Psycholog Slavoj Titl se jako jeden z mála orientuje na psychoanalytickou práci s páry. Dalo by se říci, že „klientem“ není ani jeden z partnerů zažívajících manželskou krizi, ale v první řadě jejich vztah. O svém přístupu k párové psychoterapii nově vydal knihu v nakladatelství Portál.

Hádejte se, ale naslouchejte si

Jak jste se dostal jako psychoanalytik k tomu, že budete pracovat s páry? Nebo se spíš mám ptát, proč jste se jako párový terapeut rozhodl, že budete pracovat psychoanalyticky?

Máte pravdu, psychoanalýza je původně teorií a terapií jedinců. A v manželské poradně, kde jsem začínal, se pracovalo tak, že přišel rozhádaný pár a chytrý poradce manželům řekl, co mají dělat, aby se jim ulevilo nebo aby se problém nějak vyřešil. Jenomže tenhle způsob je velmi neefektivní, byť se často praktikuje dodnes. Nefunguje, protože dává obecné rady lidem, kteří mají spoustu specifických rysů a odlišných hodnot. Měli jsme s dalšími dvěma kolegy zkušenosti s psychoanalýzou a chtěli jsme zkusit, jestli můžeme tyto metody aplikovat i na páry, bychom jim dokázali pomoct „na míru“. Bylo to v 80. letech minulého století, neměli jsme žádné spojení se světem, nemohli jsme se inspirovat ze zahraničních zkušeností. Časem se moji tehdejší kolegové Strnad a Kopřiva začali věnovat systemické terapii, já jsem u párové psychoanalýzy zůstal dodnes.

Máte tedy před sebou dva jednotlivce, každý má svoje vlastní problémy i vlastní pohled na krizi společného vztahu…

Když pomůžete jednomu a vyřešíte jeho problém, často to vyvolá reakci u druhého. Porušíte totiž určitou rovnováhu v dynamickém systému. S tím se typicky setkáváme v rodinné terapii: když psychoterapeut pomůže dítěti, vyvolá to reakci v rodině a ta se může začít rozpadat. Nebo častěji to bývá tak, že když rodiče zjistí, že se dítě díky psychoterapii uzdravuje, přeruší ji. Systém se té změně prostě začne bránit.

Psychologové ale často říkají, že stačí pracovat s jedním z partnerů. Změny v jeho chování a přístupu vyvolají změny u druhého a může to nastartovat pozitivní proces.

To si nemyslím. Může to znamenat nastartování něčeho pozitivního, ale i velkého průšvihu. Předem to nevíme. V individuální terapii vyléčím jednoho člověka, ale možná, že se mu rozpadne vztah. Možná jeho nemoc udržovala vztah pohromadě. „Zoufalé manželky“, které často bolí hlava a vypadají jako nešťastné, ve skutečnosti to zoufalství potřebují, aby držely vztah. Nebo muž, který se strašně dře, workoholicky se honí. Můžeme to vidět jako jeho problém, ale někdy právě tohle je podmínkou toho, aby s ním partnerka setrvala.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 11/2014 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (1 hlasů): 5, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace