5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Hepnarová: Akt seberealizace

Hepnarová: Akt seberealizace

Autor: Lenka Králová | Datum: 31.3.2016 | Vydání: 4/2016

Je poledne 10. července roku 1973. Prahou projíždí těžký nákladní automobil. Krouží městem a znovu a znovu se vrací do ulice Obránců míru. Čeká, až bude u zastávky tramvaje postávat hodně lidí. Pak do nich v plné rychlosti najede. Za volantem sedí dvaadvacetiletá řidička, která ráno vhodila do poštovní schránky dopis. Stálo v něm: „Já, Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality, odsuzuji vás k trestu smrti přejetím a prohlašuji, že za můj život je x lidí málo.“

Hepnarová: Akt seberealizace

Citaci z dopisu použili režiséři Tomáš Weinreb a Petr Kazda jako název filmu Já, Olga Hepnarová, který od 18. března běží v kinech. Rozkrývají v něm duševní stav člověka, který zabije osm lidí, aby se společnosti pomstil za domnělá i skutečná příkoří. Na projektu pracovali deset let. Rozhodující posun nastal ve chvíli, kdy se scénáře ujal producent Vojtěch Frič, spolumajitel studia Frame100r a Love.Frame.

Proč jste se rozhodl podpořit nekomerční film?

Vojtěch Frič: Třeba bude komerční. Nikdy není předem jasné, co lidi zaujme. Občas stojí před kinem frontu i na film, který se líbí mně. Spousta projektů, které se zpočátku jevily jako alternativní, umělecké a pro masové publikum nepřijatelné, nakonec vydělávala peníze. Nechám se překvapit.

A co vás překvapilo při práci na filmu?

Vojtěch Frič: Jednal jsem s partnery a spolupracovníky z Česka, Slovenska, Polska a Francie. Zatímco v zahraničí náš záměr rychle pochopili a přijali, v Česku to tak hladce nešlo. Volbu i pojetí tématu jsme museli hájit a vysvětlovat. Češi se obávali kdečeho. Že film bude příliš politický a příběh Hepnarové zanikne v líčení hrůz komunismu. Že bude naopak málo politický a hrůzy komunismu nezobrazí dost přesvědčivě. Že budeme adorovat kriminálnici. Mohl bych sestavit katalog obav. Protože jsem potíže očekával spíše v zahraničí, trochu mě to zaskočilo. Naštěstí scénář k filmu četla prominentní polská režisérka Agnieszka Holland a náš film podpořila. Díky ní se nám nakonec podařilo všechny pochybnosti českých kolegů rozptýlit.

Proč vás Olga Hepnarová zaujala natolik, že jste se rozhodli o ní natočit film?

Tomáš Weinreb: Zmínku o Hepnarové jsem zaslechl poprvé v roce 2007. Ohromilo mě to. Teroristický čin v Česku? Nemohl jsem uvěřit, že se u nás něco takového stalo.

Petr Kazda: Pak se nám do ruky dostala kniha Zabíjela, protože neuměla žít od Romana Cílka, který se případem Hepnarové zabýval. Začalo nás zajímat, jestli společnost selhala a zda lze zabránit tomu, aby se něco podobného zopakovalo.

Odpověď na tuhle otázku hledají bezpečnostní experti celého Západního světa už hodně dlouho.

Tomáš Weinreb: Politický terorismus a teroristický čin Hepnarové vnímáme jako dvě odlišné věci. Ona sama se v dopisech vymezuje proti tomu, aby byl její čin spojován s politickým protestem. Nevyřizovala si účty s komunisty – to nebyl její motiv. Vyřizovala si je s lidským společenstvím. Chtěla se mu pomstít a mně zajímalo, za co.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 4/2016 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace