5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Inteligentní lidé žijí déle

Inteligentní lidé žijí déle

Autor: Pavla Koucká | Datum: 30.9.2010 | Vydání: 10/2010

„Patnáct bodů navíc v inteligenčním testu snižuje úmrtnost v příštích několika desítkách let zhruba o čtvrtinu,“ říká profesor Ian Deary z univerzity v Edinburghu, oceněný cenou Evropské asociace psychologie osobnosti. V rozhovoru prozrazuje, čím je to způsobeno, a mnoho dalšího.

Inteligentní lidé žijí déle

Ian Deary pokračuje v unikátním, velmi rozsáhlém výzkumu inteligence známém jako Scottish Mental Surveys. Tyto studie započaly v roce 1932, kdy bylo otestováno skoro devadesát tisíc jedenáctiletých dětí. Podobný vzorek byl pak testován ještě v roce 1947. Profesor Deary s kolegy sleduje subjekty tohoto výzkumu dodnes, i když jich už pochopitelně není tolik. „Data z tohoto výzkumu nám umožňují zkoumat inteligenci v průběhu téměř celého lidského života,“ hodnotí.

Řekněte: jak se mění inteligence v průběhu života?

Když lidé v našem výzkumu vyplnili stejný test v jedenácti letech, a pak téměř v osmdesáti, byla korelace přes 0,6. Nicméně, uvážíme-li fakt, že vzorek starých lidí je z různých důvodů výrazně menší, zvýší to korelaci přes 0,7. Můžeme tedy konstatovat, že inteligence je od dětství do stáří minimálně z poloviny stabilní.

To je hodně, nicméně přesto se inteligence mírně mění. Co na ni působí?

Takovýchto činitelů jsme našli celou řadu. Naprostá většina z nich má jen malý efekt, ale samozřejmě se sčítají. Roli hraje například varianta genu pro apolipoprotein E, kouření, fyzická kondice, sociální status, léze bílé hmoty v mozku a další. U většiny z těchto faktorů odhadnete, co z uvedených kognici prospívá: tedy nekouření, dobrá kondice atd. Zajímavým zjištěním je, že u mužů probíhá kognitivní stárnutí o něco lépe než u žen. Muži a ženy, kteří v 11 letech skórovali stejně, se v 79 letech mírně lišili: muži vycházeli o něco výš. Domníváme se ovšem, že to má spíše co do činění s rozdílem v průměrném věku dožití u mužů a žen než s rozumovým stárnutím samotným.

Poznávacími schopnostmi v kontextu stárnutí se zabýváte již mnoho let. Jaké vaše zjištění vás v této souvislosti nejvíce překvapilo?

Za největší překvapení své profesní kariéry považuji zjištění, že ze skóru v inteligenčním testu, který lidé vyplnili v dětství, můžeme usuzovat na úmrtnost až do stáří. Vyšlo nám, že lidé, kteří se v jedenácti letech projevili jako inteligentnější, žili v průměru déle. A co víc: i všechny další studie na toto téma vycházejí stejně. Když to shrnu a pokusím se kvantifikovat, pak 15 bodů v testu inteligence navíc snižuje úmrtnost v příštích několika desítkách let zhruba o čtvrtinu.

Čím to je? Vůči jakým způsobům úmrtí nás inteligence chrání?

Ukazuje se, že u inteligentních lidí se například méně často rozvinou kardiovaskulární onemocnění. Též úrazů mají méně. Řada nemocí souvisí s životním stylem, a životní styl je ovlivněn inteligencí. Když jsme toto zjistili, založili jsme s mým kolegou a přítelem profesorem Lawrencem Whalleym nový obor, který jsme nazvali kognitivní epidemiologie.

Porovnávali jste vliv inteligence s dalšími vlivy, které působí na zdravotní stav lidí?

Některé analýzy jsme provedli speciálně tak, abychom porovnali vliv inteligence a tradičních prediktorů nemocnosti a mortality. A ukázalo se, že inteligence je dost silným prediktorem. Sice ne tak silným jako kouření, ale řadu jiných tradičních faktorů předčí.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 10/2010 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace