5000
Kdo mi vypnul mozek? Audioteka.cz Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Nová Psychologie dnes

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Jak vyzrát na frustraci

Jak vyzrát na frustraci

Autor: Ing. Jarmila Rýdlová, Ph.D. | Datum: 31.1.2017 | Vydání: 2/2017

„Život není procházka růžovým sadem…“ „Jednou jsi dole, jednou nahoře…“ Jak dokládají tato časem prověřená rčení našich předků, občasný neúspěch je nutnou součástí života a bylo by bláhové očekávat, že se nám v životě bude dařit vše, na co sáhneme.

Jak vyzrát na frustraci

Kdo si to neuvědomí, dříve či později narazí. Absence zkušeností s problematickými situacemi by u něj totiž vedla k neschopnosti těmto problémům čelit a účelně je řešit. A první větší problém by jej pravděpodobně „položil na lopatky“.

Co je to frustrace

Všichni známe pojem frustrace, ale co vlastně znamená? Psychologie tak označuje pocit neúspěchu, zmaru nebo zklamání, který člověk prožívá v situaci, kdy se mu nedaří dosáhnout cíle, jenž si vytyčil. Výraz je odvozen z latinského slova frustrá, které znamená marně, zbytečně. Určitá míra frustrace je v životě zcela normální. Pokud však dochází, a to zejména v oblasti důležitých životních potřeb, k velkému rozdílu mezi stavem, o který je usilováno, a stavem, kterého je skutečně dosaženo, nejde už o přirozenou míru frustrace. Tehdy již její překonání stojí člověka velké úsilí, přičemž do hry vstupuje celá řada faktorů. Záleží např. na životních zkušenostech (s množstvím zkušeností se zvyšuje schopnost získat nadhled nad problémy), na schopnosti racionálního úsudku (někdo zpanikaří již na samotném počátku, místo aby si sehnal co nejvíce potřebných informací, na základě kterých by reálně zhodnotil své možnosti), na osobnostních rysech (někdo reaguje vztekem a agresí, zatímco jiný odevzdaně propadá bezradnosti a pláči) a na výchově (někdo byl veden k tomu, že nesmí hned „házet flintu do žita“, jinému bylo řečeno, že „kdo nic nedělá, ten nic nezkazí“).

Frustraci nepodceňujte!

Dlouhodobá a intenzivní frustrace znamená pro organismus značnou zátěž, a může dokonce vyústit v celou řadu zdravotních potíží. Mezi velmi časté patří psychosomatické problémy, kdy dotyčný trpí bolestmi břicha či hlavy, pálením žáhy, bušením srdce atd., avšak odborné vyšetření neprokáže žádnou funkční poruchu. Na vině zde často bývá problém mající kořeny v psychické rovině – stres, nespokojenost či dlouhodobé vyčerpání pramenící z určité frustrující situace. Pacient sice obdrží v ordinaci léky proti bolesti, avšak ty řeší pouze následky, nikoli příčinu. Nebude-li vyřešena příčina, pacient se bude neustále vracet do ordinace s žádostí o léky nové. Navíc, při dlouhodobých potížích může dojít k tomu, že se skutečně objeví somatické poškození orgánů. Kromě psychosomatických problémů může silná a dlouhodobá frustrace vyústit také v poruchy psychické. Zde lze uvést např. úzkostné a depresivní poruchy. V krajním případě může být takováto frustrace jedním ze spouštěčů psychotických stavů (velmi závažné psychické stavy, kdy dotyčný není schopen rozeznat realitu, např. trpí bludy a halucinacemi). V mezním případě může neřešená frustrace vést až k sebevraždě nebo k útoku na ostatní.

Jak na to…

Míra odolnosti vůči frustraci se označuje jako tzv. frustrační tolerance. Čím je u člověka vyšší, tím lépe dotyčný frustraci čelí. Frustraci snášíme lépe, pokud ji sdílíme s více osobami s podobnými problémy – nemáme pocit, že jsme na vše sami, a navíc může pomoci vzájemná výměna zkušeností. Pozor na děti, seniory a nemocné, protože ti jsou vůči frustraci zranitelnější. Dobrou zprávou je, že frustrační odolnost lze zvyšovat pomocí postupného vystavování se vzrůstající zátěží. I zde ovšem platí nutnost respektovat vlastní individuální hranice.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 2/2017 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (1 hlasů): 5, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Výroční konference Škola komunikace