5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Kdo všechno ví, a není to bůh? - No přece ekonom!

Kdo všechno ví, a není to bůh? - No přece ekonom!

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 3.4.2013 | Vydání: 4/2013

„Současná ekonomika netrpí depresí, ale maniodepresí. Mezi odborníky panuje shoda v tom, že do krize nás dostala příliš velká spotřeba na dluh. O to kurióznější je představa, že ještě větší spotřeba na dluh nás z ní zase vyvede. Upnuli jsme se k ní jako k fetiši a zapomněli jsme na to, že ekonomika chodí v cyklech,“ říká ekonom Tomáš Sedláček. Upnuli jsme se k ní jako k fetiši a zapomněli jsme na to, že ekonomika chodí v cyklech,“ říká ekonom Tomáš Sedláček.

Kdo všechno ví, a není to bůh? - No přece ekonom!

Současnou ekonomii popisujete v termínech psychiatrických diagnóz a psychických úchylek. Čím to vlastně společně s ní trpíme?

Fetišismem. Spotřeba v ekonomii a ekonomie v životě se pro nás staly fetišem. Původní předpoklad zněl, že spotřeba vyvolá zlepšení životních podmínek, teď jsme v situaci, kdy vyvolává závislost. Spotřeba je požadována pro spotřebu samotnou, růst je požadován pro růst samotný. Když se do toho pořádně rýpne, nikdo není schopen říct, proč má touhu spotřebovávat víc – a navíc je už jasné, že šťastnější tím nebudeme. Už si z toho děláme srandu v každém druhém filmu.

Když měl George W. Bush ten slavný proslov poté, co narazila letadla do Dvojčat a Pentagonu, mohl říct tisíc věcí: pojďme se modlit, pojďme odpustit, pojďme válčit, bombardovat, přehodnotit. Řekl jedinou věc. Co můžete udělat, abyste pomohli Americe? Spotřebovávejte, konzumujte. U i takovéhle velké lidské katastrofy bylo první řešení, které napadlo vůdce USA, kupujte a spotřebovávejte.

Jaké nebezpečí je spojené s tím, když se spotřeba stane fetišem?

Fungování čistého fetiše je hezky ilustrované třeba na příkladu Gluma v Pánovi prstenů.

Už po prstenu netouží pro jeho moc nebo pro jeho schopnosti, pro sílu, kterou by mu mohl dát. Touží jen po tom miláškovi, už vlastně nejde o věc samu, je to jakási libidální nadstavba a my nejsme schopni vysvětlit, proč po ní vlastně toužíme. U spotřeby se ukazuje podobná vlastnost jako u fetiše. Je to něco, co slibuje cestu ke štěstí, ke spáse, celistvosti, k bohu, k psychické vyrovnanosti – ale přitom stojí v cestě. Zdá se, že dává víc síly, ale ve skutečnosti dává víc slabosti. A my tyhle slabosti svým způsobem vyhledáváme.

Tímto způsobem funguje reklama. Ukáže vám nebe na zemi – rodinný výlet, na který potřebujete skvělé rodinné auto, nebo pohodové všední ráno, kde místo nervozity, kterou zažívá většina domácností, je prezentován prosluněný manžel s dětmi, které se těší do školy, a pokud matka není schopná koupit ten správný jogurt a cereálie, tak za to může sama, že rána vypadají, jak vypadají.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 4/2013 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (1 hlasů): 5, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace