5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Kultivujme politickou scénu

Kultivujme politickou scénu

Autor: Pavla Koucká | Datum: 19.1.2007 | Vydání: 1/2007

Měli bychom se věnovat zejména kultivaci politiky, daňovým reformám a boji proti korupci, říká primátor hlavního města Prahy Pavel Bém. Naše protidrogová strategie je moderní a efektivní.

V poslední době se nenápadně množí případy, kdy veřejně činné osoby v médiích častují své odpůrce psychiatrickými diagnózami ve funkci nadávky. Co o tom soudíte?

Tento fenomén je zrcadlem nekulturnosti. Jako každý takový jev si nezaslouží příliš mnoho pozornosti, spíše jen odsudek. Pokaždé, když takové zbytečné a hloupé nálepkování slyším, tak příslušného odkazuji na studijní obory, které se problému věnují, nebo alespoň do odborných knihoven.

Dá se častování psychiatrickými diagnózami podle našeho právního řádu žalovat? Je šance na úspěch? Jak by to vypadalo v podobném případě jinde v zahraničí?

V občanskoprávním sporu je možné žalovat téměř cokoli. Jaký to ovšem může přinést efekt, nechť posoudí každý sám. V zahraničí by se jistě v některých případech daly takto vysoudit slušné peníze, ale v České republice toto řešení nedoporučuji.

Jak je podle vás v drogové politice využívána/zneužívána psychologie?

Dříve možná byla psychologie v drogové problematice zneužívána, dnes je však jednoznačně využívána. Psychologie je jedna ze základních nauk, která nás i v politice učí práci s lidskou psýché a vytváří základní zdravé komunikační vzorce. Díky psychologii můžeme snáze chápat různé odchylky, abnormality, předsudky, symptomy či chcete-li choroby a vypořádat se s nimi. Protidrogová politika byla těsně po sametové revoluci jednou z oblastí, která byla konfrontována s mnoha předsudky, rigidními postoji či stereotypními vzorci chování. A tak neškodí připomenout, že ještě v roce 1989 podstatná část veřejnosti a překvapivě i mnoho vzdělaných profesionálů považovali závislost za spíše asociální jev či mravní defekt než za onemocnění. Teprve s širším přijetím biopsychosociálního modelu závislostí došlo k významnějšímu posunu ve vnímání závislých jedinců. Právě psychologické prostředky tak sehrály rozhodující roli při překonávání těchto předsudků a mýtů a při formování základů protidrogové politiky v tehdejším Československu a dnes v České republice. I dnes má psychologie v této oblasti nezastupitelné místo.

Co považujete za největší slabinu drogové politiky našeho státu?

Česká republika má poměrně moderní a efektivní protidrogovou strategii postavenou na čtyřech základních pilířích: represivních opatřeních zaměřených na nezákonný obchod s návykovými látkami, preventivních opatřeních zaměřených na děti a dospívající populaci, léčebných a resocializačních opatřeních zaměřených na pomoc závislým a opatřeních na minimalizaci škod (Harm Reduction) zaměřených na příležitostné i problémové uživatele návykových látek. V posledně jmenované oblasti patříme mezi evropskou špičku a jezdí se k nám učit i zahraniční experti. Důkazem toho může být i mimořádně nízká prevalence infekce HIV mezi nitrožilními uživateli drog i obecně profil vývoje morbidity a mortality. V léčebné a resocializační oblasti také patříme do dobrého evropského standardu s poměrně rozsáhlým systémem poradenských, léčebných a resocializačních programů pro závislé osoby. Ani v represivní oblasti na tom nejsme špatně a Národní protidrogová centrála patří mezi velmi dobře hodnocené specializované policejní útvary v Evropě. A tak asi naší největší slabinou bude stále oblast preventivní péče. Ale i zde, porovnávám-li rok 1996 a 2006, už je patrný výrazný posun k lepšímu.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 1/2007
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace