5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Máme stále vyšší IQ, nebo lépe zvládáme testy?

Máme stále vyšší IQ, nebo lépe zvládáme testy?

Autor: Marek Preis | Datum: 4.6.2008 | Vydání: 6/2008

Takzvaný Flynnův efekt říká, že IQ se zvyšuje v průměru o 0,3 bodu ročně. Z toho lze lehce odvodit, že v 19. století byla většina lidí mentálně retardovaná a ve 22. století budou na Zemi skoro samí géniové. Flynnův efekt je založen na seriózních datech, přesto tu něco nehraje. Kde je tedy zakopán pes?

Jednu sobotu v listopadu 1984 obdržel výzkumník James Flynn z Nového Zélandu větší listovní zásilku. V balíčku byly výsledky testů IQ u dvou generací holandských osmnáctiletých mužů. Když se Flynn daty probíral, zjistil, že muži narození v 80. letech měli lepší výsledky oproti narozeným v letech padesátých. A to nejen mírně, ale o dost lépe. Flynn postupně nasbíral údaje testů IQ z Evropy, Severní Ameriky, Asie a z rozvojových zemí, až získal data z téměř 30 států. V každém případě byl výsledek podobný, inteligenční kvocient (IQ) se zvýšil v průměru o 0,3 bodu ročně, tj. o 3 body za dekádu. Zdálo se, že z nějakých důvodů se lidské bytosti stávají chytřejšími (podrobněji viz rámeček). Flynn psal o těchto výsledcích skoro 25 let. Jeho výsledky jsou natolik přesvědčující, že tzv. Flynnův efekt se od teorie posunul k prokázanému faktu.

Otázkou však zůstalo, jaký má Flynnův efekt vlastně význam, jak jej vysvětlit. Pokud by měl Američan třicátých let IQ 100, jeho děti by měly IQ 108 a vnuci 120, tj. více než o 1 standardní odchylku více než jejich prarodič. Pokud se podíváme v čase opačným směrem, průměrný adolescent bude mít dnes IQ 100 a jeho prarodiče IQ 82, tj. pod hranicí intelektu postačujícího k dokončení střední školy. Pokud jdeme v čase dále, děti v roce 1900 by měly průměrné IQ okolo 70 bodů, což by bizarně ukazovalo, že populace před 100 lety byla v průměru mentálně retardovaná. Změny IQ v průběhu času vyvolávají krizi důvěry veřejnosti. Co IQ testy opravdu měří? Flynn v poslední publikaci zvažuje, jak vyřešit hádanku, zda mohou tak velké přírůstky v testech IQ být opravdu přírůstky inteligence?

Máme psy, aby honili králíky

Nejlepší cesta, jak se na přírůstky IQ podívat, je porozumět nejrozšířenějším testům inteligence, což jsou různé verze WISC (Wechslerovy inteligenční testy pro děti). WISC se skládá z deseti subtestů, každý měří odlišný aspekt inteligence. Flynn zjistil, že málo se výkon měnil u některých z verbálních subtestů - především ve všeobecných znalostech nebo základních matematických operacích. Naopak největší přírůstky byly v testu Podobnosti, obsahujícím otázky typu „jak se sobě podobá pes a králík, co mají společného?“ V současnosti je správnou odpovědí pro účely IQ testů „pes a králík jsou savci“. Američan 19. století by odpověděl „máme psy, aby honili králíky“.

Podobné výsledky se ukázaly, když dal psycholog Michael Cole s kolegy alternativní verzi testu Podobnosti liberijskému kmenu Kpele. Výzkumníci podali účastníkům experimentu koš s různými předměty, jídlem, oblečením a požádali domorodce, aby je roztřídili do smysluplných kategorií. Domorodci dali společně například nůž a rajče a sdělili, že moudrý muž by to udělal jen takto, nůž přece slouží k rozkrojení rajčete. Výzkumníci položili otázku, jak by to udělal blázen. Domorodci okamžitě roztřídili předměty „správně“ (rajče k jiné zelenině, tj. dle vyhodnocení WISC). Můžeme argumentovat, že taxonomické kategorie jsou vývojově pokročilejší, ale označit účastníky experimentu jako méně inteligentní než Evropany či Američany by v pořádku nebylo. Správnější by mohlo být označení za jinak kognitivně orientované a s jinými návyky. A pokud IQ kolísá podle návyků, které se s generacemi mění, co potom tento zmatek v datech znamená?

Testy je nutno v čase měnit

WISC používáme v různém období 2. poloviny dvacátého století. Je přitom možné, že zvláště ve verbálních zkouškách budou úlohy různě obtížné v závislosti na historických změnách. Například nevíme, zda znalost o měně v Německu není dnes méně významná než v letech 70., kdy „mít marky“ bylo v řadě rodin prestižní. Nevíme, jak se změnilo vyučování literatury (otázka na hlavní dílo Františka Palackého nebo autora Vojny a míru ve škále Vědomostí). Otázka „Proč je výhodné platit účty složenkou?“ zase může být v době internetových bankovních převodů spíše překvapující. Cítíme, že co bylo relativně jednoduché v 70. letech, nemusí mít stejnou váhu dnes a vice versa. Proto se také dělají revize inteligenčních testů.

Z principu definice IQ skóru by měl průměr populace zůstávat na hodnotě 100 a skór 70 je již hranicí mentálního opoždění. Původní WISC byl i s normami vytvořen v 70. letech, poslední verze, WISC-III, na konci 80. let. Každá verze je o něco těžší než předchozí. Např. v současnosti většina českých psychologů používá českou modifikaci WAIS-R vydanou v roce 1983 a očekávají českou validizaci WAIS-III.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 6/2008
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace