Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Manažeři bez práce: jakou zvolit taktiku při hledání místa

Manažeři bez práce: jakou zvolit taktiku při hledání místa

Autor: Alena Králíková | Datum: 1.9.2010 | Vydání: 9/2010

Jak se krize, propouštění, restrukturalizace firem a často zmiňované očištění trhu projevilo na chování vysoce kvalifikovaných lidí s dlouhodobými zkušenostmi v managementu? Nelze tvrdit, že by reagovali dramaticky odlišně od svých kolegů na středních pozicích, neboť chování v situaci, kterou přinese ztráta zaměstnání, je ovlivněno povahou jejich osobnosti a okolnostmi, v nichž se nacházejí. „Záleží na konkrétních příčinách toho, že přišli o práci, a také úrovni komunikace zaměstnavatele s nimi,“ vysvětluje Shane Bowers, který řídí společnost Elan IT Resource s. r. o. zaměřující se na technologické a IT obory. Dodává, že reakce top manažerů bývá obvykle velmi podobná té, již prožívají všichni ostatní – od ohromení přes pocit nejistoty, naštvání a zmatení až po hledání nových příležitostí, pragmatický přístup k nim a nakonec integraci v novém prostředí.

Vězni vlastního vzteku

Velkou roli hraje jejich předchozí osobní zkušenost, případně někoho z jejich blízkého okolí, s nedobrovolnou změnou zaměstnání. V případě, že nedokážou překonat stadium rozčilení, jejich sebedůvěra a schopnost úspěšně absolvovat pohovory a najít odpovídající pozici se zpravidla snižuje. Vztek na někdejšího zaměstnavatele se může odrazit i na vztahu ke zcela nezainteresovaným osobám – zástupcům personálních agentur či headhunterů, ale i vůči přátelům, protože „nikdo, ani na základě přátelství, mi nepomohl k novému místu“, sděluje svou zkušenost psychoterapeutka Jiřina Hloušková. V období zlosti navíc manažer dál trvá na svých požadavcích a v podstatě stále očekává, že mu bude nabízeno, nikoli aby snad žádal a hledal on.

Podle Jiřiny Hlouškové, mezi jejímiž klienty je v současnosti řada manažerů, kteří byli konfrontováni se ztrátou prestižního zaměstnání, se představitelé nižšího managementu s realitou propuštění vyrovnávají poněkud snáze, neboť – na základě jejích poznatků – neberou tuto náročnou životní situaci tak fatálně. „Jsou ochotni více se přizpůsobit nárokům potenciálních zaměstnavatelů, navíc jsou pro firmy ‚úspornější‘, neboť nemají tak vysoké finanční požadavky a z mnohých dokážou flexibilně slevit,“ doplňuje.

Rovněž ale zdůrazňuje, že ztráta zaměstnání působící jako stresor se v psychice a reakcích jednotlivců odráží různě:

„Pro jednoho manažera je to hluboký zásah do života a velké neštěstí, pro jiného naopak životní výzva. V každém případě má značný dopad na pociťovanou emocionální pohodu a psychickou rovnováhu.“ Podobnou zkušenost jinými slovy sdílí headhunter Ján Dolejš z headhuntingové společnosti PP Partners Prague, a.s.: „Z mého pohledu mnoho lidí vyhazovem manažersky dospěje.“

Jít „pod cenu“?

V minulosti mohli manažeři podobnou situaci řešit pozvolněji – vzít si volno na rozmyšlení toho, kam se chtějí ubírat, či odjet na dovolenou a v jejím průběhu si ujasnit profesní priority. Ovšem dnes, kdy nabídka manažerských pozic není zdaleka tak bohatá jako před dvěma lety, kdy manažeři byli nedostatkovým zbožím, i oni mají tendenci snažit se rychle se zorientovat. Hledají tudíž okamžitě, bez velkého zvažování dalších možností. Přesto mnozí koučové doporučují: s odstupem a co možná nejobjektivněji vyhodnotit své zkušenosti, znalosti a potenciál, ale pojmenovat i slabé stránky. Ukvapené rozhodování dané snahou rychle se pracovně ukotvit nemusí být do budoucna tou nejlepší strategií.

Mapování situace s cílem dostat ji pod kontrolu je procesem, který doporučuje také Ján Dolejš. Podle něj hledají manažeři nové uplatnění primárně v podobných oborech a na stejné úrovni jako v předchozím zaměstnání. Ti aktivnější často vyplňují čas krátkodobými projekty, které mají nejen finanční přínos, ale hlavně přispějí k tomu, že nevypadnou z pracovního rytmu.

Nepodceňují ani nutnost orientovat se na trhu a řada kvalitních kandidátů z úrovně nejvyššího managementu se na specializované headhuntery obrací se žádostí o pomoc s identifikací zajímavých příležitostí. A ty se najít dají, byť si žádají větší trpělivost, neboť – jak říká David Krajíček ze společnosti Krajíček&Associates, která se rovněž zabývá exekutivním vyhledáváním – „vysoce kvalifikovaní manažeři s výsledky jsou v hledáčku progresivně uvažujících firem vždy“.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 9/2010

nebo v On-line archivu.

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0