5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Mateřština na druhou

Mateřština na druhou

Autor: Pavla Koucká | Datum: 30.10.2006 | Vydání: 11/2006

„Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem“ a „Čím dřív, tím líp“ – tato kombinace přísloví jako by ovládala velkou část rodičů dnešních předškoláků. Anglické školky se v naší zemi pomalu stávají standardní nabídkou a mnozí rodiče s výukou cizímu jazyku začínají již u batolat či dokonce kojenců.

Standardní pojetí říká, že nejlépe se druhý jazyk naučí ten, kdo vyrůstá v dvoujazyčném prostředí. Nejčastěji tak, že maminka i tatínek na něj odmala mluvili svou, navzájem odlišnou mateřštinou. V současné době, kdy připravujeme své děti na světovou, nebo alespoň evropskou budoucnost, se stalo velkou módou umělé vytváření bilingvního prostředí.

Tatínek Martínka se brzy po narození syna rozhodl, že na něj bude mluvit pouze anglicky. A protože je Martínek chytrý kluk, brzy mu přidali ještě mandarínštinu. Čtyřikrát v týdnu stráví chlapec dopoledne hraním s maličkým Jangem a jeho maminkou. „Martínek ve svých šestnácti měsících začíná mluvit česky, anglicky a mandarínsky,“ chlubí se pyšný tatínek. Jeho syn zdá se nemá s jazyky problém. Je to zdravé a sebevědomé dítě a jeho čeština je na úrovni vrstevníků. Jen tatínek teď uvažuje, zda má na ostatní lidi před Martínkem mluvit též anglicky, nebo česky. Jak by se však vyvíjelo méně jazykově nadané dítě v Martínkově situaci? Je to skutečně tak, že jsou cizí jazyky dítěti vždy ku prospěchu?

Vaše dítě vzděláme

Na internetových stránkách jazykové školky Aaada se z pera lékaře Jana Hanouska dozvíme, že čím dříve se dítě začne učit cizí jazyk, tím přirozeněji si jej osvojí. „Z provedených studií je zřejmé, že ve věku zhruba 4 let se prudce snižuje schopnost dítěte diferencovat nové fonetické zvuky,“ píše Hanousek a dodává: „Málokdo zpochybňuje, že obdobím největších jazykových schopností je věk 2–8 let.“ Odborníci se podle něj dnes shodují na tom, že výuka jazykových dovedností v raném dětství, včetně zahájení výuky dalšího jazyka, je pro děti prospěšná.

Teoreticky vzato však v komerčně založené společnosti těžko soudit, zda se propagace něčeho zakládá na skutečném zvážení všech okolností či na účelovém výběru studií, jež se někomu „hodí do krámu“. Vždyť předškolní jazyková výuka je vcelku slušný byznys. Oslovili jsme proto několik českých odborníků, abychom se zeptali na jejich názor.

Lenka Šulová: Informace, jež uvádí Jan Hanousek, jsou značně zkreslené. Významným obdobím pro schopnost dobře si osvojit mateřštinu a následně další jazyk je období předřečového vývoje – (od narození do cca 15 měsíců). V tomto období je nezbytně nutné, aby dítě bylo v co nejužším kontaktu s matkou. S tím také souvisí počáteční citlivost na fonémy všech jazyků světa, která se však právě kontaktem s matkou zúží pouze na fonémy vlastního jazyka, a to už cca v 8 měsících věku. Následně, v období od 15 měsíců do tří let, dochází k nejvýraznějším pokrokům ve vývoji řeči. I pro toto období je nezastupitelný kontakt s matkou (proto mateřština), nebo jinou o dítě trvale pečující osobou. Když dítěti takováto osoba schází a ono je odkázáno například na ústavní péči, dochází v řečovém vývoji ke skutečně nevratným změnám. Období 3–6 let je charakterizováno rychlým rozvojem aktivní slovní zásoby, gramatiky (stupňováním, skloňováním…), větné stavby, zpřesňováním výslovnosti a zejména sociální funkce řeči, tedy schopnosti dialogu s vrstevníky i dospělými.

Čeština je obtížný a bohatý jazyk, a i kdyby nebyl, je pro dítě nezbytné, aby v době osvojování si mateřštiny, tedy alespoň do 3 let věku, nebylo rušeno výukou dalšího jazyka, pokud to není přirozené – jako v bilingvních rodinách.

Dana Kutálková: Čechy zažily již dříve období najímání cizojazyčných chův, jež v „lepších rodinách“ otvíraly svým svěřencům brány jazyků. Jazyk se dal naučit i v soužití s jinojazyčnou komunitou, například v pohraničí. Další jazyk nebo jazyky se tak vázaly na konkrétní osoby nebo prostředí a dítě do nich naprosto přirozeně podle svých schopností vrůstalo. Pokud se jazyk tímto způsobem pořádně nenaučilo, nastupoval takzvaný handl, kdy si dvě jinojazyčné rodiny děti na různě dlouhou dobu, většinou na celé prázdniny, „vyměnily“. Ještě později se chodilo na vandr nebo na zkušenou. To byly (vedle zahraničních škol) osvědčené, přirozené a poměrně dostupné způsoby, jak se naučit jazyk.

Simona Hoskovcová: Jsem z rodiny, která je do značné míry ilustrací míšení jazyků ve středoevropském regionu. Rakouská babička byla z Korutan, děda od Macochy, česká babička ze Sudet, nemluvě o jednom maďarském a jednom chorvatském strýci, k tomu příbuzní na Slovensku... Vyrůstala jsem v prostředí, které bylo z jazykového hlediska česko-německé a můžu z vlastní zkušenosti potvrdit, že využití přirozeného potenciálu prostředí je stoprocentně výhodou. Zvláště předškolní děti jsou velmi pružné a v adaptaci na cizí jazykové prostředí odolné. Můžeme tedy risknout, že je obrazně „hodíme do vody“. Ovšem pokud uvidíme, že se „topí“, musíme je včas vytáhnout. Budou-li rodiče k dítěti citliví, sami poznají, kdy je toho dost. Dovolím si ilustrovat na vlastním příkladu – matka na mne mluvila německy, otec česky a mezi sebou se rodiče bavili anglicky. Angličtina mezi rodiči na mě v jednu chvíli byla moc a pro jistotou jsem přestala mluvit úplně. Ale jak se z dlouhodobého hlediska zdá, traumátko jsem celkem ve zdraví přežila. Dovoluji si tak dávat radu rodičům – můžete přestřelit, můžete udělat chybu, ale včas si toho musíte všimnout a změnit svůj přístup k dítěti.

Lenka Šulová: Dnes jako by se přirozená dvojjazyčnost znovu vracela. Přibývá smíšených manželství, rodiny se kvůli práci stěhují do zahraničí a zase se vracejí domů. Znalost cizích jazyků chce ale dětem dopřát i mnoho dalších rodičů. Při současném křečovitém dohánění Evropy však tito rodiče i vychovatelé často vytrhávají určité informace a poznatky o jazykovém vývoji ze širších souvislostí.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 11/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace