5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Méně dětí není populační tragédie, říká socioložka Dana Hamplová

Méně dětí není populační tragédie, říká socioložka Dana Hamplová

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 31.5.2016 | Vydání: 6/2016

Socioložka Dana Hamplová se věnuje především výzkumu rodiny, zdraví, volného času a faktorům, které ovlivňují, zda se cítíme v životě šťastní. Nedávno o tom vydala i knížku. Působí v Sociologickém ústavu AV ČR, několik let strávila na stáži v kanadském Montrealu a v německém Bambergu.

Méně dětí není populační tragédie, říká socioložka Dana Hamplová

Ukazují výzkumy, že jsou Češi méně šťastní než příslušníci jiných národů?

Štěstí se mezi jednotlivými společnostmi velmi těžko porovnává, protože to, jak se člověk pohybuje na škále pocitů štěstí, je kulturně dané. Ukážu to na příkladu. Dánové například ve všech těch mezinárodních výzkumech vypadají jako úplně nejšťastnější ze všech. Většina Dánů se zařadí na škálu mezi extrémně šťastné. Jednou jsem byla na nějaké konferenci a při snídani si ke mně přisedl dánský kolega. Pozdravili jsme se a on se zeptal: „Jak se máš?“ „Dobře,“ odpověděla jsem. A myslela jsem tím, že se mám dobře. Jenže on se na mě tak ustaraně podíval a povídá: „Je všechno v pořádku? Děje se něco?“ Pro něj „dobře“, znamená, že se děje něco špatného, protože je-li všechno OK, řekne, že se cítí skvěle. Kdyby tady někdo tvrdil, jak je extrémně šťastný, tak si všichni ostatní budou myslet, že je na drogách. Na druhé straně v Jižní Americe, kde existuje množství problémů, chudoba a vysoká kriminalita, lidi říkají, že jsou šťastní. Odpověď neukazuje na to, že by kvalita jejich života byla někde úplně jinde, ukazuje především na to, jak je zvykem na takovou otázku odpovídat.

V těchto týdnech zpracováváte první data ze studie o českých rodinách. Co všechno zjišťujete?

Máme panel asi pěti tisíc domácností, které chceme sledovat několik let. Vývoj domácností nezajímá jen nás sociální vědce, ale je důležitý například kvůli sociální politice. Pomůže nám například zjistit, jaké faktory ovlivňují, že domácnost upadne do chudoby, jak pomoct nezaměstnaným vrátit se na pracovní trh nebo jak pomoct skloubení rodiny a práce. Ve výzkumu se ale zabýváme i řadou dalších věcí – třeba proč jsou lidé vystresovaní a jak se stresu bránit. Jen taková zajímavost – lidé subjektivně pociťují, že mají stále méně volného času, ale to není vždy pravda. Pocit stresu nebo nedostatku času nesouvisí jen s tím, kolik času trávíme v práci nebo vařením, ale taky s tím, kolik děláme věcí najednou a jak často přecházíme mezi jednotlivými činnostmi...

Součástí výzkumu jsou všichni dospělí členové domácnosti a děti 12+, takže se chceme podívat i na to, kolik času děti tráví na Facebooku a internetu a jak to souvisí s jejich školními výsledky. To je dneska velké téma. Všichni mluví o tom, že dospívající jsou pořád na sociálních sítích, ale ve skutečnosti o tom víme dost málo. Ve výzkumu je ale spousta dalších témat. Kolegové, kteří se zabývají bydlením, chtějí zjistit, jestli je běžné, že rodiče pomáhají dětem s obstaráním bydlení, koupí bytu apod. Doufáme, že koncem roku budeme mít výstupy a budeme schopni dělat zásadnější analýzy. Zároveň se připravují další fáze šetření, sledování vybraných rodin totiž bude pokračovat minimálně čtyři roky.

Čím dál víc českých žen má vysokoškolské vzdělání. Mění se tím nějak situace v našich rodinách?

Na to bych se chtěla podívat trochu blíž v dalším výzkumném projektu. Tradičně si totiž ženy braly muže se stejným nebo vyšším vzděláním, než měly samy. Jenže dnes je výrazně více vysokoškolaček než vysokoškoláků. Zajímá mě, jakým způsobem to ovlivňuje chování na sňatkovém trhu, ale třeba i to, kdo v domácnostech se vzdělanější ženou myje nádobí.

Demografové zjistili, že čím jsou ženy vzdělanější, tím méně mají dětí. Je to podle vás trvalý trend? Znamená to, že vymíráme?

Nemyslím si, že to musí být nutně trvalá charakteristika. Už teď vidíme, že jsou rozdíly v jednotlivých zemích. V průměru mají ženy s vyšším vzděláním o něco méně dětí, ale záleží na tom, jak velké rozdíly to jsou. Jedním z možných důvodů je, že lidé s vyšším vzděláním investují více do dětí. Tyto děti jsou „nákladnější“, protože pro vzdělané rodiče je důležité, aby i děti dosáhly vyššího vzdělání atd. Když to hodně zjednoduším: V devatenáctém století by byl úspěch, kdyby vaše dítě dodělalo základní školu. Dneska budete chtít, aby mělo minimálně maturitu a ideálně i vysokou školu. Děti jsou zároveň déle závislé na rodičích. Vzdělanější společnosti budou mít méně dětí, ale nemyslím si, že to znamená nějakou zásadní populační katastrofu.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 6/2016 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace