5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Miroslav Mareš: Terorismus v ČR

Miroslav Mareš: Terorismus v ČR

Autor: Josef Smolík | Datum: 11.1.2006 | Vydání: 1/2006

Recenzovaná kniha vznikla na základě grantového projektu a je nejobsáhlejším zpracováním dané problematiky.

Čtenář se ve dvanácti kapitolách seznámí se základním teoretickým pojetím terorismu, s projevy ultralevicového, ultrapravicového, etnického a teritoriálního, náboženského, ekologického, kriminálního, psychopatologického a ,single-issue‘ terorismu (nejen) na českém území a s protiteroristickou politikou ČR.

Autor se na začátku knihy snaží o vymezení a typologizaci terorismu podle teorií a přístupů zahraničních sociálních vědců a bezpečnostních odborníků. V souvislosti s výzkumem terorismu konstatuje, že „část výzkumu se začala orientovat na oblast klinické psycholo gie“ se snahou nalézt obecný psychologický profil teroristy, což dosud nevedlo k prezentaci všeobecně platných teorií (a zřejmě k tomuto kroku ani nedojde, vzhledem k heterogenitě terorismu/teroristů).

Pro psychologii je významná především individuální a skupinová úroveň. Charakteristiky ,všeobecného modelu teroristy‘ jsou například: mladší třiceti let, aktivně zaměřený, vysokoškolsky vzdělaný příslušník bohaté nebo střední třídy, samotář, netečný k utrpení svých bezprostředních obětí atd. (žen–teroristek, například tzv. černých vdov v Čečensku se tento výčet zřejmě netýká). Psychologa zaujme především tvrzení, že „snad lze hovořit o určitých osobnostních předpokladech k agresivnímu jednání“, přičemž je citována Ingeborg Gabrielová, která vymezila několik základních teorií o vzniku agresivity na základě prací S. Freuda, K. Lorenze, E. Fromma, A. Adlera. Zmiňován je i čtyřúrovňový model celkového výzkumu násilí podle Světové zdravotnické organizace.

Pro české čtenáře zabývající se psychologií je přínosná devátá kapitola o psychopatologickém terorismu v ČR (cílem je psychické uspokojení pachatele či pachatelů teroristickou činností). Čtenář se může seznámit s případy O. Hepnarové, B. Šoleho a M. Czakera. Podle Mareše může být „rozlišení primární motivace u těchto teroristů mnohdy problematické, protože jednotlivé typy se často navzájem prolínají a někdy existuje i snaha zakrýt psychopatologickou motivaci kvazipolitickými pohnutkami“. Tyto teroristy je třeba rozlišovat na ty, kteří chtějí způsobit fyzické utrpení, a ty, kterým stačí vyvolání strachu bez dokončení aktu (oznámení o uložení bomby atp.).

Závěrečná část knihy popisuje evropskou i českou protiteroristickou politiku, přičemž popisuje nejen instituce a aktéry této politiky, ale i konflikty a spory v rámci tohoto přístupu.

Kniha obsahuje množství tabulek a schémat, ale i dlouhých poznámek za jednotlivými kapitolami (což může při čtení pro mnohé čtenáře působit rušivě). Knihu lze doporučit širší čtenářské obci, ale i psychologům a sociálním vědcům, kteří by se mohli v dalších výzkumech soustředit na otázku: Jaké motivy vedou sebevražedné i jiné teroristy k páchání násilí na nevinných obětech? Knihu lze rovněž využít k pedagogickým účelům v rámci výuky bezpečnostní problematiky.

Brno, Centrum strategických studií 2005. 480 s.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace