5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Moje (možná) poslední cigareta

Moje (možná) poslední cigareta

Autor: Táňa Pikartová | Datum: 6.5.2009 | Vydání: 5/2009

Většina kuřáků si přeje přestat kouřit. Pro mnohé je však odvykání noční můrou a nekonečným trápením. Člověk totiž potřebuje stejné odhodlání jako k rozhodnutí přestat pít nebo brát drogy.

Mladíci si dokazují cigaretou svoji mužnost, dívky zase, že také patří do společnosti. Někdo si zapálí ze zvědavosti, jiný z nudy, zkrátka každý má svůj důvod. Třeba image. Jenže tuhle filozofii mnozí zaměstnavatelé nesdílejí a ve svých prostorách kouření striktně zakazují. Kuřákům nezbývá než stepovat s cigaretou u odpadkového koše před budovou pracoviště. Doma zase postávají na balkóně, nebo na chodbě, na WC. Situace mnohdy dost ponižující. „Některým kuřákům to opravdu nevadí. Většině ale ano, jen jejich závislost je silnější než rozhodnutí nekouřit. Podle posledních průzkumů by asi sedmdesát procent kuřáků raději nekouřilo, kdyby mohli znovu volit. Proto je důležité těm, kteří chtějí přestat, nabídnout vhodnou podporu a léčbu,“ vysvětluje doktorka Lenka Štěpánková ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Zdaleka ne každý je schopen típnout poslední cigaretu a nikdy víc si nezapálit. „Pokud kuřáci přestávají sami, je úspěšnost malá, intenzivní léčba ji může zvýšit až desetinásobně,“ připomíná lékařka Eva Králíková z pražského Centra léčby závislosti na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK. Podle statistik center léčby závislosti na tabáku se ke kouření vrátí až 98 procent kuřáků, kteří zkoušejí přestat s kouřením sami bez lékařské pomoci. „Důvody jsou stále stejné: Silné abstinenční příznaky jako podrážděnost, nutkání kouřit, špatná nálada až deprese, pocity úzkosti, nespavost, obtížné soustředění,“ připomíná Eva Králíková. Proto by se podle ní měli svých pacientů na kouření ptát praktičtí lékaři, zdravotní sestry či lékárníci a nabízet jim služby některého z center, kterých je v České republice osmnáct.

Proč tabák chutná?

Proto, že nám dělá dobře. Receptory v lidském mozku, které na sebe navazují nikotin obsažený v cigaretách, následně vyplavují do našeho těla látku zvanou dopamin, který navozuje libé pocity. (Pocity blaha v mozku vyvolané kouřením vznikají velmi blízko místa, kde vznikají pocity blaha po jídle a zejména po sladkém. Ne nadarmo se říká, že napravení kuřáci milují sladkosti, případně že některé ženy-kuřačky se bojí přestat kouřit, aby neztloustly. Vinu nese pocit stejného uspokojení z dortíku jako z cigarety.) Ovšem časem, při rozvinuté závislosti, kuřák kouří proto, aby necítil abstinenční příznaky. Nejdříve tedy kouří proto, aby mu bylo dobře, řekněme až slastně, a pak kouří proto, aby mu nebylo zle.

„Pokud někdo kouří třeba třicet denně, pak patří mezi závislé na nikotinu a drogu potřebuje. Jestliže sníží počet cigaret na pět nebo deset, tak téměř stoprocentně dostane do sebe stejné množství nikotinu, jako měl z třiceti. Má stres a cigarety doslova vysává. Jinými slovy, zdravotně si moc nepolepší. Jsem přesvědčena, že je mnohem lepší a jednodušší přestat naráz a navždycky. Samozřejmě znamená to vyrovnat se i s psychosociální závislostí. To musí každý zvládnout sám. Ale aby mu přitom nebylo tak mizerně, pomáháme mu léky,“ potvrzuje Eva Králíková.

Tíhu samotného odvykání ale vždycky ponese kuřák, záleží na jeho odhodlání podstoupit odvykací kúru a na přesvědčení, že dělá dobře, když chce s cigaretami skoncovat. Je na něm, zda za měsíc, za rok, za pět let nepřijde recidiva. Musí si protrpět nesčetné abstinenční příznaky do morku kosti, nastávají chvíle, kdy by to nejraději vzdal. „Nejvíce kuřáků se vrací ke kouření hned v prvních dnech poté, co zkusí přestat kouřit.

S postupem času se jejich počet snižuje. To se týká především kuřáků závislých na nikotinu, tedy velké většiny,“ potvrzuje odbornice na odvykání kouření. Úspěšná léčba je u nikotinové závislosti stejná jako při abstinování po protialkoholní léčbě - už nikdy další cigaretu. Ani po letech.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 5/2009
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace