5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Myšlení prochází žaludkem

Myšlení prochází žaludkem

Autor: Ilona Kaulfuss | Datum: 3.12.2008 | Vydání: 12/2008

Podstatnou součástí období Vánoc je jídlo. Vůně cukroví, tradiční večeře, pozvání na oběd. Zato vědci dlouho nahlíželi na potravu jako na zdroj živin. V posledních letech však začínají vedle společenského aspektu jídla připouštět i to, že potrava zásadním způsobem ovlivňuje náš mozek.

Potravě připisujeme při hodnocení činnosti lidského mozku jen vedlejší role. S tím ale ostře kontrastuje důraz, jaký klademe na změny v jídelníčku během evoluce člověka. Většina teorií o vzniku prvních zástupců rodu Homo bere jako fakt, že to byla právě změna jídelníčku, co dovolilo živočišným předkům člověka zvětšení a zdokonalení mozku. V evolučních souvislostech je považována za velmi důležitou konzumace omega-3-mastných kyselin, obsažených v membránách neuronů našeho mozku. Výhodu tak získali ti pravěcí lidé, kteří začali konzumovat organismy bohaté na omega-3-mastné kyseliny, např. ryby a další vodní živočichy.

Doba ledová, jež začala před 195 tisíci roků a trvala 70 tisíc let, proměnila africkou kolébku lidstva ve vyprahlou poušť. Na celém kontinentě zůstalo jen pět či šest míst, kde mohl člověk přežít. Lidé se ocitli ve svízelné situaci. Sběr rostlin a lov velké zvěře je už neuživil. Někteří se proto uchýlili na mořské pobřeží a naučili se žít z darů moře. Dokazují to nálezy z jeskyní na pobřeží Indického oceánu v jihoafrickém Pinnacle Point, kde pravěcí lidé před 165 000 let konzumovali měkkýše, ryby a další mořské tvory. Přitom zvládli výrobu kamenných nástrojů, jaké jsme donedávna znali jen z mnohem mladších nalezišť. Nález přírodního okru, který nese stopy po cílené přípravě barviv, je neklamným dokladem symbolického myšlení těchto lidí. Zřejmě ne náhodou se revoluční posun v technologiích i myšlení odehrál zároveň s radikální změnou jídelníčku, která obohatila stravu našich předků o omega-3-mastné kyseliny.

Ve 20. století lidstvo od tradiční diety bohaté na omega-3-mastné kyseliny ustoupilo. Podle některých odborníků to má souvislost s nárůstem duševních poruch a onemocnění.

Hlad i sytost aktivují

Propojení příjmu potravy a kognitivních funkcí má hluboké evoluční kořeny. Hladový živočich stupňuje svou aktivitu, aby sehnal něco k snědku. Pokud přitom „namáhá mozek“, jeho šance na úspěch rostou. Ani při nalezení a konzumaci potravy není radno kognitivní funkce utlumit. Živočich by si měl zapamatovat nejen pozitivní zkušenosti, například kde a jak potravu získal, ale i zkušenosti nepříjemné: tenhle hmyz má žihadlo a po tamté rostlině mi bylo špatně.

Pro zpracování potravy je nezbytná správná činnost trávicího traktu. Centrální nervový systém to zajišťuje prostřednictvím bloudivého nervu, inervujícího vnitřní orgány. Nejde o jednostrannou komunikaci. Aktivita bloudivého nervu se zpětně odráží v činnosti mozku. Názorně to dokládá skutečnost, že stimulace bloudivého nervu má pozitivní vliv na stav epileptiků a pacientů s depresemi.

Trávicí trakt nepůsobí na centrální nervovou soustavu jen prostřednictvím bloudivého nervu. V souvislosti se zpracováním potravy je uvolňována do krve celá řada hormonů a biologicky aktivních peptidů. I ty mají na kognitivní funkce mozku poměrně razantní účinky.

Příkladem takového hormonu je leptin produkovaný tukovou tkání. Leptin proslul jako hormon potlačující chuť k jídlu. Čím více je v těle tukové tkáně, tím více je i leptinu. Pod jeho vlivem klesá příjem potravy. Organismus se tím brání nadměrnému hromadění tuku.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 12/2008
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace