5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Naďa Grosamová: Stanu se lepším a ještě lepším…

Naďa Grosamová: Stanu se lepším a ještě lepším…

Autor: Pavla Koucká | Datum: 7.2.2007 | Vydání: 2/2007

Dělejte, co umíte, nejlíp, jak to dokážete. A využijte k tomu všechny zdroje, které máte uvnitř sebe k dispozici. Tak podle Nadi Grosamové, specialistky na vrcholový management, hovoří koučové ke svým klientům.

K čemu slouží koučování?

Koučování je podněcování k rozvoji a využití potenciálů, které jsou uvnitř člověka. Lidé si často představují kouče jako někoho, kdo řeší problémy svých klientů. Tak to ale není. Za námi často chodí lidé, kteří nemají problémy, ale chtějí být ještě lepší, než jsou. A kouč se zabývá jejich potenciálem, nikoli chybami nebo tím, co dotyční neumí. Díváme se na své klienty optimisticky, pracujeme se silami: „Dělejte, co umíte, a nejlíp, jak to umíte. A využijte k tomu všechny zdroje, které máte uvnitř sebe k dispozici.“ Je těžké tomu porozumět, zvláště když jsme postiženi školstvím. Koučování a školství jsou totiž v přímém rozporu. Ve škole se snaží zjistit, co žák neumí, a na tom ho usvědčit. Kouč naproti tomu zkoumá, co je na člověku nejlepší, a to povzbuzuje.

Je koučování užitečné každému manažerovi?

Ano, a nejen manažerovi, ale každému člověku. Ostatně každý se občas sám koučuje. Třeba se v duchu ptáte: „Jak bych to mohla udělat líp?“ To je úžasná koučingová otázka. Při koučingovém sezení je toto akorát centrované.

Lidé si často pletou koučování s terapií…

Ráda bych zdůraznila, že koučování a terapie jsou dvě různé disciplíny a musí se vnímat odděleně. To nejjednodušší vysvětlení je toto: koučování = rozvoj, terapie = léčba a směšovat profese není profesionální ani etické. Terapie ovšem není jediná profese, s níž si lidé koučování pletou. Zaměňují je třeba také s prací instruktora, mentora nebo manažera. Všechno to jsou ovšem další samostatné disciplíny. Instruktor vás vyučuje, dává přesné pokyny, co a jak máte dělat. Mentor vás neučí, ale má s danou problematikou konkrétní zkušenost a mentoruje, například říká: „Když jsem já byl v podobné situaci, vyřešil jsem to takto…“ Někdy se stane, že za mnou přijde na koučing někdo, kdo reálně potřebuje terapii. Sociálně mu to ovšem přijde přijatelnější, než docházet na terapii. Odborník by ale měl rozpoznat, že daná věc není na koučování. V takovém případě koučuji příchozího k poznání, že by mohl mít odvahu pracovat se svým problémem jiným způsobem. Tam moje práce končí.

A manažer?

Manažer vede a hodnotí výkony lidí, s nimiž pracuje. Když takový člověk obrazně řečeno upadne a nemůže se zvednout, manažer ho chytne, zvedne, postaví a řekne: „Tudy!“ Kdežto kouč si k němu stoupne a nastaví ruku tak, aby na ni dosáhl, ale musel se k ní natáhnout a sám se na ní vzepřít. Čím méně síly upadnuvší má, tím níž kouč svou paži umístí. A drží ji pevně – tak, aby dotyčný musel mobilizovat své síly, ale měl jistotu, že koučova ruka ho nepustí. Kouč je průvodcem v mobilizaci sil, podněcuje, ale nesměřuje. Kouč kráčí zároveň se svým klientem. Nestrká ho, netáhne, ale jde vedle něj a také malinko nad ním, aby měl nadhled. V terapii se říká: když klient pláče, jsem s ním smutný, ale nepláču. Když se směje, jsem veselý, ale nepropadám euforii. A tak je to i v koučování. Jste s tím člověkem v emoci i v problému, ale zároveň trošku nad tím.

A když se třeba vrcholový manažer rozvádí a rozvod narušuje jeho pracovní výkonnost?

Koučovat rozvod samozřejmě lze, ale vy jste vázána také nějakou smlouvou. Když koučing platí firma, jde o výkonnost dotyčného a kontrakt je sjednaný na pracovní problémy. Pokud koučí řekne: „Jsem rozhozený, protože se rozvádím“, pracuji s ním na tom, aby ustál svou práci v rámci rozvodu. Aby se na pracovišti dokázal oprostit od rodinných vztahů, aby neměl dvě špatně rozehrané partie zároveň. Vztahy s manželkou neřešíme, existují rozvodoví poradci. Je zde jasná hranice. Mohu doporučit návštěvu rozvodového psychologa nebo využití mediačních služeb, ale nemohu je suplovat. Účel a hranice koučování jsou jasné i klientům. Vždy na začátku našich sezení si vyjasníme kontrakt – neboli to, čeho si dotyčný s pomocí koučování přeje dosáhnout. A na tom pak pracujeme.

Jaké jsou typické kontrakty?

Nejsou typické kontrakty. Každý člověk je jiný a vytváří si jiný kontrakt. Pokud přichází někdo, kdo se poprvé v životě ocitl v roli manažera, často si přeje se ve své nové roli vyznat, porozumět svému nynějšímu postavení. Častější zakázkou je též účinnější organizace sil a času. Koučí má rozpracovánu řadu úkolů najednou, a když hoří termíny, najednou neví, co s tím. A tak v rámci koučingu pracujeme na schopnosti nadhledu, určování priorit a umění uzavírat dílčí úkoly. Kontrakt ovšem není neměnná věc. V průběhu koučování se může změnit. Někdy také koučí přijde s tím, že by potřeboval pracovat na něčem aktuálním, a vy s ním uzavřete malý kontrakt na jedno sezení.

Nač se nejvíc soustředíte?

Snažím se s koučovaným pracovat na výsledku určeném kontraktem. Sílu k tomu ovšem musí najít on – sám v sobě. Já se snažím rozpoznat způsob jeho myšlení a klást mu podnětové otázky. Provokovat, aby se na věci podíval z jiného zorného úhlu, jinak. A využíval k tomu potenciály, které má, ale dosud neaktivuje. Klienti za koučem chodí proto, aby se někam posunuli. A to musí být znát. Lidé jsou rádi úspěšní.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 2/2007
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace