5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Naráz, úplně a navždy

Naráz, úplně a navždy

Datum: 31.3.2006 | Vydání: 4/2006

Jen tak lze přestat s kouřením, říká lékařka Eva Králíková z Centra léčby závislosti na tabáku. Statistika navíc ukazuje, jak potřebné to je - na následky kouření umírá pětina všech Čechů, kteří si cigaretami zkracují život v průměru o 15 let.

Máte osobní zkušenost s kouřením?

Bohužel ano. Začala jsem stejně jako všichni - z hlouposti. Chytrý důvod začít kouřit ostatně ani neexistuje. Moje první cigareta byla v šestnácti, na smrdutém záchodku gymnázia, kde kolovala jedna zapařená sparta. Potřebujete hodně dobrý marketing, abyste překonali ten první odpudivý dojem po vdechnutí dráždivého kouře... Přestala jsem pak v pátém ročníku medicíny, po přednášce profesora Petráška z interny, kdy jsem alespoň částečně pochopila, co je kouření.

Dnes bych to ráda ze svého života vymazala. Bohužel to nejde. Ale aspoň to těší mé pacienty: skoro vždy se na to ptají a rádi slyší, že jsem taky kouřila - teprve tak, myslí si, je mohu chápat. Ale nemusíte prodělat žloutenku, abyste ji mohla léčit. Stejně tak nemusíte kouřit. Úplně stačí mít pro kuřáky dostatečné pochopení, osobní zkušenost nutná není.

Co vás osobně přivedlo k zabývání se odvykáním kouření?

Zhruba před dvaceti lety jsem byla na přednášce doktora Kozáka z Kutné Hory a uvědomila jsem si jednu věc: doporučit kuřákovi přestat kouřit je tak jednoduché a mělo by to tak velký dopad! A my, lékaři, to většinou neděláme! To mě fascinovalo a tento pocit přetrvává dodneška. Jednoduché doporučení "pro vaše zdraví je nutné přestat kouřit," by mohlo zachránit tisíce životů ročně - kdyby je ovšem každý lékař řekl každému kuřákovi při každé návštěvě... Jenže to dělá jen necelá polovina lékařů.

Jaké změny v psychice člověka způsobuje nikotin?

Nikotin je stimulační droga, zvyšuje hladinu dopaminu na synapsích. Malá dávka zlepšuje koncentraci ("Abych napsal ten článek, musel jsem si dát cigaretu."), velká naopak utlumuje ("Když se pohádám s tchyní, kouřím jednu za druhou."). Právě vliv nikotinu na hladinu dopaminu je podstatný pro příjemné působení prvních dávek. Avšak jako u každé drogy, také u nikotinu vzniká tolerance. Nejprve tedy člověk kouří pro příjemný pocit,pak už jen proto, aby neprožíval abstinenční problémy. Smrtelná dávka nikotinu pro nekuřáka je kolem 60-80 mg, ale závislý kuřák může do svého mozku z cca 30-40 cigaret denně dostat nějakých 90-120 mg nikotinu, bez ohledu nato, co se píše na krabičce. Systém měření nikotinu a dehtů tak, jak se dnes uvádí, je zcela nevyhovující a spíše matoucí, než že by poskytoval nějaké informace. Nezáleží totiž ani tak na tom, CO kouříte, ale JAK kouříte.Tabákový kouř navíc zdaleka neobsahuje pouze nikotin a dehet, identifikováno zde bylo již na 5000 látek. A některé z těchto dalších látek působí na mozek, a tím i ovlivňují psychiku.

Co jiného příjemného kromě nikotinu cigareta poskytuje?

Je to rekvizita, která pomůže překrýt rozpaky či pocit osamělosti... Někteří mají cigaretu spojenou s pocitem pohody a odpočinku, zasloužené přestávky v práci. Proto je třeba najít si jiné způsoby relaxace či odměny.

Je podle vás pro kuřáky horší zvládnout fyzickou, nebo psychickou závislost?

Obě závislosti, tedy psychosociální (či psychobehaviorální) a drogová (čili závislost na nikotinu) představují problém. Ale objektivně - závislost na nikotinu je jistě obtížněji zvládnutelná. Bohužel na nikotinu jezávislých 85 % kuřáků.

Diagnostika formy závislosti je docela jednoduchá: abstinenční příznaky z nedostatku nikotinu se projevují již po hodinách, a tak závislost na nikotinu snadno zjistíme otázkou, jak brzo po probuzení má kuřák potřebu si zapálit. Pokud je to do hodiny, je na nikotinu závislý.

Jsou podle vás příznaky všech přestávajících kuřáků stejné? Nebo má někdo své"originální"potíže?

Téměř všichni přestávající kuřáci zažívají v různé intenzitě abstinenční příznaky - touhu po cigaretě, špatnou náladu, nesoustředěnost, poruchy spánku, neschopnost odpočívat, úzkost, podrážděnost, zvýšenou chuť k jídlu.Typický odvykající kuřák je tedy depresivní, podrážděný, neschopný se v práci na něco soustředit, je hrubý na děti, hádá se s partnerem... Též základní pravidla odvykání kouření se týkají všech. Na druhé straně je ovšem každý kuřák jiný a s tímto vědomím můžeme říci, že je tolik konkrétních způsobů odvykání kouření, kolik je kuřáků.

Kuřák se naučil prožívat své typické situace s cigaretou, a pokud přestává kouřit, měl by změnit své denní stereotypy, své prožívání dne. Kritickým situacím se tak na tři měsíce vyhnout, a když to nejde, předem se na něpřipravit. A zde se projevuje jedinečnost lidí i jejich řešení. Například jedna paní vyprávěla: "Víte, vždycky když jsem přišla domů a sedla si do svého křesla - mám takové zelené - okamžitě jsem dostala chuť na cigaretu.V tom křesle jsem vždycky kouřila. No, tak jsem si ho na půl roku vyměnila se sousedkou." Anebo: "Jsem v důchodu a ráda pěstuju kytky. Mám doma asi 70 květináčů. No, a když mám chuť kouřit, tak vezmu rozprašovač a jednu kytku ze všech stran postříkám. Těm se teď daří!"

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 4/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace