5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Olovo a kriminalita

Olovo a kriminalita

Autor: Petr Houdek | Datum: 3.12.2013 | Vydání: 12/2013

Před několika desítkami let začalo sílit podezření, že olovo hojně využívané v průmyslu poškozuje životní prostředí i lidské zdraví. Ukázalo se, že má dosud netušený vliv také na náš mozek a že ovlivňuje míru kriminality.

Olovo a kriminalita:

V 80. letech minulého století společnost PROMEL uskladnila za chilské město Arica tisíce tun minerálních odpadů, které dovezla ze Švédska s cílem extrahovat z nich zlato a stříbro. Plán se však brzo ukázal jako nerentabilní a i přes závazky společnosti odpad v „areálu F“ zůstal. Postupem času se zapomnělo, jak je materiál toxický. Město se v následujících desetiletích začalo rozrůstat a skládka byla obestavěna sociálními byty, do kterých se nastěhovaly stovky rodin.

Nešťastná shoda okolností umožnila exaktně sledovat, jak toxický materiál, zejména olovo, pronikal do těl obyvatel, především dětí, a jak se tato plíživá otrava projevovala na jejich studiu a eventuálně na jejich výkonech na trhu práce. Olovo totiž vedle jater, ledvin a tvorby krve poškozuje i nervový systém, zejména bílou hmotu mozkovou. Řada studií dokázala, že zvýšená koncentrace olova v mateřské krvi či krvi dětí v předškolním období má chronicky nepříznivý vliv na intelektuální schopnosti, paměť nebo sociální návyky postižených osob. Přitom i koncentrace olova v krvi kolem 100 mikrogramů (?g) na litr, která byla dříve považována za bezpečnou, patrně může u dítěte vyvolat pokles IQ až o 7 bodů (v Česku má naštěstí většina dětí školního věku koncentraci olova v krvi pod 20 ?g/l a jen u 3 % z nich přesahuje 50 ?g/l, ukazatele navíc dlouhodobě klesají).

Skupina ekonomů Tomás Rau, Loreto Reyes a Sergio Urzúa (Američan a dva Chilané) pak nepřekvapivě ukázala, že děti bydlící nejblíže odpadům měly v krvi více olova. Tyto děti zároveň prospívaly mnohem hůře ve škole, dosahovaly nižších výsledků ve standardizovaných testech v matematice i rodném jazyce. Školy poblíž „areálu F“, ač dříve nadprůměrné, se začaly v prospěchu svých žáků na národní úrovni stále více a více propadat.

Na základě prokázané závislosti mezi studijními výsledky a mzdou pak ekonomové odhadli, že olovem přiotrávení jedinci ztratí asi šest tisíc dolarů životních příjmů za každý mikrogram olova v litru krve (samozřejmě jde spíše o cifršpionské kalkulace nezohledňující dlouhodobé zdravotní, osobní a další náklady). Výzkumem osob žijících poblíž kontaminovaného „areálu F“ byly potvrzeny závěry dřívějších studií o vlivu olova na vyšší úmrtnost novorozenců a na horší produktivitu dělníků v těch městských částech v USA, kde byla v minulosti voda transportována olověnými trubkami.

Od olovnatého benzinu k násilí

Tato a další kupící se odhalení o tom, jak významně otrava olovem v dětství ovlivňuje chování od snížení IQ přes hyperaktivitu po problémy s učením, vedly dalšího amerického ekonoma Ricka Nevina k reanalýze svých dat. Pracoval totiž zrovna na projektu nákladů a výnosů souvisejících s odstraněním olověných nátěrů ze starých budov pro americké ministerstvo bydlení a rozvoj měst. Uvědomil si, že vedle přímých mechanických či zdravotních nákladů bude olovo asi hrát roli i ve změněném chování lidí, nejen dětí. Hlavně dospělí, jimž olovo v dětství poškodilo mozek, si dlouhodobě ponesou břímě zhoršených kognitivních a sociálních schopností. Závěrem jeho práce nakonec bylo, že olovo, resp. odstup od jeho hojného průmyslového užívání je patrně faktorem nejvíce zodpovědným za světový růst a následně překvapivý pokles kriminality, který nastal v 90. letech minulého století a trvá dodnes.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 12/2013 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (1 hlasů): 5, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace