5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Poskytneme lidský mozek zvířatům?

Poskytneme lidský mozek zvířatům?

Autor: Jaroslav Petr | Datum: 4.9.2013 | Vydání: 9/2013

Myši s lidskými buňkami v mozku se ukázaly jako nečekaně chytré. Co tento výzkum slibuje a čím hrozí? Kam dojdeme poté, co jsme se naučili „vyrobit“ překvapivě inteligentní myši?

Poskytneme lidský mozek zvířatům?

Dvacet otvorů se nabízí laboratorní myši k úniku ze středu kruhové arény ozářené světlem silných lamp. Ale jen jednou z děr se zvíře dostane do zastíněného úkrytu. Kterou? Po třech dnech tréninku této úlohy se už myši dokážou zorientovat podle značek na stěnách kolem arény. Přesto pro ně představuje hledání správného otvoru náročnou úlohu. Úkryt obvykle najdou po dvou a půl minutách pátrání.

Myši, které v laboratořích univerzity v americkém Rochesteru chovají Maiken Needergardová a Steven Goldman, se při testu v kruhové aréně orientují podstatně rychleji. V průměru naleznou správný otvor za půl minuty. Dramatické zlepšení prostorové paměti a orientace jim zajistily lidské gliové buňky, konkrétně lidské astrocyty.

Tým vedený Needergardovou a Goldmanem vpravil do mozku novorozených myších mláďat lidské progenitorové gliové buňky, tedy buňky, které jsou předurčeny stát se v mozku plnohodnotnými gliemi. Zpočátku nebylo vůbec jasné, jak myší mozek na porci lidských buněk zareaguje. Vědci se obávali, že transplantované buňky napáchají více škody než užitku. Hrozilo, že se lidské glie neintegrují do struktur myšího mozku a budou narušovat funkce nervových obvodů.

Žádná z těchto obav se nenaplnila. Naopak. Lidské buňky se propojily s okolními myšími gliovými buňkami. Přitom však nepozbyly nic ze svých jedinečných vlastností. Například vnitrobuněčný signál přenášený vápníkovými ionty v nich putoval třikrát rychleji než v sousedních myších buňkách. Dramatické zlepšení však bylo patrné i u myších neuronů, které se rovněž propojily s lidskými astrocyty. Jasně se to ukázalo například na takzvané dlouhodobé potenciaci. Tento fenomén je základem paměti a vybavování informací z paměti. Pokud mezi vzájemně propojenými nervovými buňkami proběhne signál, pak napodruhé už prochází signál po té samé dráze o poznání snáze – asi jako kdyby mu první signál prošlápl cestičku. Glie jako „ne-nervové“ buňky se na přenosu tohoto signálu podílejí jen zprostředkovaně. Jak ale ukázal experiment Needergardové a Goldmana, podíl glií rozhodně není zanedbatelný a lidské glie fungují v tomto ohledu zřejmě zcela výjimečně. V myším mozku doplněném o lidské glie probíhala dlouhodobá potenciace neuronů s efektivitou, jaké se obyčejný myší mozek nikdy ani nepřiblíží.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 9/2013 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (1 hlasů): 5, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace