5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Pracuji doma

Pracuji doma

Autor: Otakar Patočka | Datum: 5.12.2007 | Vydání: 12/2007

Pracovat doma bez rušícího šumu kanceláře a telefonátů kolegů v době, kdy se mi to hodí, a tempem, které mi nejlépe vyhovuje. Pro někoho ideál, pro druhého samotka za trest. Práce doma skutečně není vhodná pro každého, ale její úskalí bývají mnohdy skrytější, než si myslíme.

K práci doma, ať má podobu volnější spolupráce se zaměstnavatelem, drobného podnikání nebo tvůrčích aktivit na volné noze, se rozhodujeme po zralé racionální úvaze, ale mnohdy i s notnou dávkou idealistických představ. Kromě materiálních, technických, organizačních či právních konsekvencí má na úspěšné či neúspěšné budování kariéry z domova podstatný vliv psychická stránka osobnosti. Rozhodně ale nemůžeme stříhat podle jednoduché šablony a tvrdit, že odpovědný introvert dosahuje lepších výsledků a většího uspokojení než upovídaný extravert, jemuž schází každodenní kontakt s kolegy.

Přednosti se zdají být jasné: Člověk nemusí denně nikam chodit a dojíždět. (Naše aktuální psychické rozpoložení bývá ranním pohledem z okna ovlivněno víc, než si mnohdy jsme ochotni připustit – přísloví o počasí, do něhož by ani psa nevyhnal, mluví za vše.) Nemuset do zaměstnání cestovat znamená i úsporu časovou a finanční. Navíc většinou poměrně přesně víme, co nás na domácím pracovišti čeká, zažíváme proto veskrze pozitivní pocit, že skoro vše máme pod kontrolou. Výhodou může být i fakt, že v den, kdy nás nečekají žádné pochůzky, jednání a schůzky s klienty, lze pracovat v oděvu, který nám nejvíce vyhovuje. (Obrácenou stránkou téhož se stává „záliba ve starých hadrech“, která může vystupovat spíše jako neuvědomovaný než kontrolovaný úpadek v péči o sebe. Bez dostatečné sebekontroly bychom se mohli předčasně dopracovat k postoji: „Kvůli tomu se přece nebudu nijak zvlášť strojit“, případně „Mně se tam už ani nechce, to bych se musel převléci.“)

Odvrácená strana volnosti

Josef, grafik (36 let): Na grafický návrh jsem měl dva týdny, tak jsem si říkal, že se nemusím nervovat, když mě nic úžasně kreativního hned nenapadne, a že to nechám trochu uležet. Pak přišly tři rychlovky, a už jsem neměl čas nic moc vymýšlet.

(Po neúspěšné epizodě na volné noze opět nastoupil do stálého zaměstnání.)

Zatímco v kanceláři nás kolegové neustále vyrušují či dokonce obtěžují, doma je možné vytvořit příznivější atmosféru. Neobejde se to ovšem bez poměrně vysoké úrovně kázně, odpovědnosti, cílevědomosti, vůle a vytrvalosti. Domov zpravidla nemáme motivačně spjat s usilovnou prací a s povinnostmi, chybí přímý tlak nadřízeného, zvnějšku daná struktura pracovního dne i „kontrolující“ oči spolupracovníků. Pokud zrovna nehoří termín, mohou mít mocný vliv lákadla v podobě počasí stvořeného ke koupání nebo lyžování a další příjemné aktivity volného času.

Pavel, fotograf (40 let): I když mám dva stálé klienty, vím, že v našem oboru je velká konkurence a že mě kdykoli může nahradit někdo jiný. Potřebuji přitom stálý měsíční příjem, protože splácíme hypotéku, takže si nedovolím odmítnout žádnou zakázku. Problém je, že už skoro nemám volno, v létě jsem si mohl vzít jen tři dny dovolené…

Ani v domácím zaměstnání bychom neměli zapomínat na rozdělení času na pracovní a mimopracovní. Důsledkem nedodržování této zásady mentální hygieny bývá únava, ztráta koncentrace, snížení pocitu uspokojení z práce, zvýšení napětí a zpravidla i zhoršení vztahů s lidmi, se kterými je dotyčný pracovník nejvíce v kontaktu, tedy s členy rodiny.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 12/2007
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace