5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Proč čteme bulvár?

Proč čteme bulvár?

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 2.7.2014 | Vydání: 7-8/2014

Přestože je bulvár často kritizován a mnozí cítí jakousi vnitřní povinnost se vůči němu veřejně vymezit, bulvární noviny jsou dlouhodobě nejčtenějším denním tiskem. Dokonce i tzv. seriózní tiskoviny jsou obviňovány z toho, že přejímají bulvární praktiky. Co nás na nich tak „bere“?

Proč čteme bulvár?

Hlava v lednici. Ňadra slavných žen vydražena za 735 tisíc. Válka v českém dabingu. Děsivý únik prasete za svobodou – vyskočilo z jedoucího náklaďáku. Slavná herečka chrastí kostmi. Matka v slzách: označili ji za couru, když v Costa Cofee kojila své dítě. Horor: čínské batole šlukuje před kamerou. Vyhladovělá doga sežrala souseda zaživa. Pokud jste dostali po přečtení titulků chuť pustit se do celých článků, hledejte je na stránkách českého a britského bulváru (Blesk, Aha, The Daily Mail, Sun).

Oblíbenost bulvárních deníků není českým specifikem, stojí si dobře i v jiných zemích – a nejen v postkomunistickém Polsku, Maďarsku či Slovensku, o nichž bychom si mohli myslet, že si starší čtenáři užívají drbů v míře, o které se jim zamlada ani nesnilo. Silné postavení na mediálním trhu má i německý Bild, ve Velké Británii jsou nejčtenější The Daily Mail a The Daily Mirror. Zato ve Francii a v jihoevropských zemích bulvární deníky prakticky nevycházejí. Ne že by zde měli o tolik kultivovanější čtenářskou obec, ale historicky tu místo deníků fungují bulvární týdeníky. „Ve Španělskunapříklad mají velmi zajímavý segment, který se jmenuje Prensa de corazón – něco jako tisk srdce –, složený spíše z týdeníků. Zabývá se celebritami, showbyznysem, je hodně založený na vizualizaci, mívá bohatý fotografický doprovod a podrobně řeší například to, jak se celebrity oblékají,“ říká mediální odborník Tomáš Trampota, ředitel Institutu komunikačních studií a žurnalistiky při FSS UK.

Jednoduchý návod na použití světa

Už antičtí myslitelé si prý stěžovali, že každý by chtěl zaujímat stanovisko, ale myslet se nikomu nechce. Takže jsme vlastně po dvou tisících let hledání našli dostatečně masové řešení v bulváru.

Přestože zlí jazykové tvrdí, že bulvár v nějaké míře stejně čteme všichni, pravidelná čtenost je přece jen podmíněna určitým socioekonomickým statusem. „Do velké míry platí, že bulvární deníky byly vždy levnější než serióznější, aby byly přístupné pro čtenáře z nižších příjmových skupin,“ říká Tomáš Trampota. Dobrým indikátorem čtenářské cílově skupiny je rovněž inzerce. „Podívejte se, jaká inzerce je šířena klasickým bulvárem – jsou to hlavně masové produkty, často spojené s potravinovými řetězci,“ dodává.

Vzhledem k tomu, že postavení ve společnosti často též souvisí s bohatostí lexika, s rozsahem slovní zásoby, se složitostí běžně užívaných větných vazeb, jazyk bulvárního tisku se od počátku vyvíjel jako velmi jednoduchý. „Heslovitost, křiklavé titulky, aktéři jednotlivých kauz jsou jednoznačně nálepkováni, jazyk je výrazně subjektivní,“ říká mediální odborník.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 7-8/2014 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace