5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Protidrogová prevence doplácí na finanční nejasnosti

Protidrogová prevence doplácí na finanční nejasnosti

Datum: 4.8.2004 | Vydání: on-line

V České republice existuje celkem 293 zařízení poskytujících služby v oblasti protidrogové prevence, léčby a resocializace. 80% veškeré péče v této oblasti zajišťují neziskové organizace.

Nestátní sektor je tak nejen klíčovým poskytovatelem služeb, ale také důležitou součástí protidrogové politiky. Něhledě na to, že některé důležité typy služeb zajišťují NNO dokonce výhradně. Přesto doposud chybí systémové finanční zabezpečení služeb poskytovaných NNO. A existence některých je dokonce stále více ohrožena. Stát totiž doposud nedefinoval síť minimální péče, u které by garantoval financování.

Tato nesystémovost v současnosti nutí neziskové organizace k propouštění zaměstnanců a omezování poskytovaných služeb. V případě pokračování tohoto trendu budou muset některé služby v příštím roce zcela zaniknout.

To ve svém důsledku bude znamenat zvýšení kriminality a tím i společenských nákladů souvisejících s užíváním drog. Zvýší se také riziko šíření HIV/AIDS, hepatitidy typu C a tuberkulózy. Drogoví uživatelé, které se díky existujícím službám daří stabilizovat a léčit se opět dostanou mimo jakýkoli kontakt, kontrolu a tím i možnost jakéhokoli ovlivnění.

Chtěli bychom proto upozornit na tento kritický stav a vyvolat diskuzi, která si klade za cíl změnit financování protidrogové politiky směrem k racionálním a systémovým krokům, které přesně vymezí o jaké služby má stát zájem a u kterých je také ochoten garantovat financování.

Prioritu vidíme v řešení otázek spojených s definováním sítě minimální péče, která by mohla flexibilně reagovat na potřeby této sféry v ČR tj. v rozsahu nezbytné péče garantované státem; existencí nástrojů hodnocení a zvyšování kvality systému, víceletého financování, a nakonec i ve vytvoření efektivního modelu primární prevence a osvěty.

Financování služeb

Od roku 1998 rozpočet v této oblasti klesl o celou třetinu. V letošním roce navíc snížilo MPSV dotace na drogové služby o 20%. Pokud by se takto výrazný pokles zopakoval i v příštím roce hrozí některým službám, že zaniknou. Tato hrozba se týká hlavně léčebních zařízení.

Zatímco u kontaktních služeb se dá snižovat počet pracovníků, dnů i hodin, pro zařízení, jako jsou např. Terapeutické komunity toto možné není. Jde o nepřetržitý provoz. S velkými finančními potížemi se tak v letošním roce potýkají i nejstarší Terapeutické komunity v ČR jak Sdružení Podané ruce – Podcestný mlýn, tak SANANIMU – Karlov a Němčice. Při pokračování současného trendu tak hrozí, že v ČR zůstane síť záchytných zařízení, ale nebudou zde zařízení léčebná.

Tato situace je způsobena tím, že financování drogových služeb je postaveno převážně na dotačním systému, který se každoročně mění. Dále neexistuje garant, který by na resortní úrovni zajišťoval kontinuitu nabízených služeb a jejich financování. Děje se to především proto, že současné služby jsou z (jak již bylo řečeno) téměř 80% zřizovány nestátními neziskovými organizacemi. Proto je situace okolo protidrogových služeb mimořádně odlišná od jiných oblastí v pomáhajících profesí (jako jsou nevidomí, neslyšící apod.), kde nestátní neziskové organizace zajišťují pouze okolo 20% služeb a zbytek služeb zajišťuje stát, kraj, nebo město (tzv. rozpočtové a příspěvkové organizace).

Pokud se v rozpočtových a příspěvkových organizacích dějí rozpočtové změny, odehrává se to většinou pouze v rámci několika málo procent. Díky dotačnímu systému se však děje to, že platby od státu přichází většinou s velikým až mnohaměsíčním zpožděním a většina organizací se tak na začátku roku dostává do velmi tíživé situace, že například nemá dostatek prostředků k vyplácení mezd. Dále se pak často stává, že škrty financí se pohybují často řádově v desítkách procent.

Nesystémovost a návrh řešení

Síť minimální péče je standardní způsob, který zdravotnictví i sociální oblast používá. Například demografické údaje ovlivňují systém optimální péče o seniory a počty zařízení specializovaných na péči o ně. V drogové oblasti žádná síť minimální péče definována není.

Stát nedefinoval jaká zařízení a v jaké dostupnosti potřebuje a negarantuje tak ani financování zařízení, která existují. Tato situace způsobuje, že je několik málo lokalit, kde je zařízení více, než by mohl být minimální standard a v jiných lokalitách jsou služby poddimenzovány, nebo jim hrozí „kolaps“.

Pokud budou organizace v příštím roce nuceny zavřít některé služby, péče o drogové uživatele se sníží, což bude mít za následek stoupající kriminalitu a tím i zvýšení společenských nákladů. Zvýší se i riziko šíření HIV/AIDS, virové hepatitidy typu C, nebo tuberkulózy.

Zaměstnanost

Neziskové organizace jsou v současnosti také významnými zaměstnavateli a jejich propouštění zaměstnanců má vliv na růst nezaměstnanosti v ČR. Sdružení Podané ruce v minulém roce bylo nuceno propustit 9,5 zaměstnance což pro Sdružení znamenalo 17% zaměstnanců. Pokud se propad ve financování bude opakovat i v letošním roce, SPR bude muset propustit asi dalších 10 zaměstnanců. SANANIM v minulém roce propustil celkem 7 zaměstnanců a Diecézní charita Brno 3 zaměstnance, což znamená 7,5% z celkového počtu zaměstnanců DCHB. U několika dalších byla změněna forma ohodnocení.

Výsledky

Česká republika je v oblasti práce s problematickými uživateli posuzována jako jedna ze tří nejúspěšnějších zemí v Evropě. Počet uživatelů se podařil stabilizovat a dokonce počet uživatelů tvrdých drog začal postupně klesat. Jak potvrzují závěry Výroční zprávy 2002 (viz níže) proti evropským průměrům se daří nakontaktovat až 60% problematických uživatelů. Daří se i preventivní práce v oblasti eliminace rizik šíření HIV/AIDS mezi injekčními uživateli.

Sdružení Podané ruce provozuje 16 středisek drogové služby. Z toho 14 v oblasti sekundární a terciální prevence. V roce 2003 pracovalo SPR v rámci programů primární prevence s 13 775 osobami a v programech sekundární a terciální prevence pracovalo s 4 700 klienty, SANANIM s 4 651 klienty a Diecézní charita Brno přibližně s 1 735 klienty.

Celkem tedy tyto neziskové organizace pracovali v roce 2003 s více než 11 000 klienty v rámci sekundární a terciální prevence.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace