5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Pšenice versus rýže

Pšenice versus rýže

Autor: Jaroslav Petr | Datum: 28.5.2015 | Vydání: 6/2015

Zrodila se východoasijská „kolektivistická nátura“ na rýžovištích? Jsou kolébkou západního individualismu lány pšenice?

Pšenice versus rýže

Kdyby se nějaký prognostik nebo futurolog zaobíral někdy kolem roku 1000 po Kr. budoucností světa, asi by nevsadil na rozmach Evropy zlámanou grešli. Zářivou budoucnost by věštil Dálnému či Blízkému východu, kde právě vzkvétala čínská a arabská civilizace. Evropa byla v temném středověku místo bezmála barbarské.

Jenže taková předpověď by se nenaplnila. O necelých osm století později startuje v Anglii proces, který si později vyslouží označení „průmyslová revoluce“. Textilní průmysl, doprava i ocelářství chrlí jednu inovaci za druhou. Začíná ekonomický boom, jaký Evropa naposledy zažila snad se vzestupem Říše římské.

Průmyslová revoluce se šíří jako stepní požár celou Evropou a záhy se přelije i do kolonií ovládaných Brity a dalšími koloniálními mocnostmi. To, co se zdálo v roce 1000 krajně nepravděpodobné, se v 19. století stane skutkem. Británie, která se v roce 1000 pod vládou Ethelreda II. Bezradného třese před útoky dánských Vikingů, se mění ve světovou velmoc. Spolu s Britským impériem míří na výsluní prosperity i další státy reprezentující kdysi skomírající Západ. Francie si na přelomu 19. a 20. století užívá „krásných časů“ Belle Époque. Amerika třeští z opojení „zlatými časy“ Gilded Age. Čína ve stejné době beznadějně upadá. Říše středu prohrává s Británií v tzv. opiových válkách a tím se dostává definitivně do područí nové koloniální mocnosti.

Individualistická Evropa a kolektivistická Čína

Co stálo v pozadí tohoto „společenského kotrmelce“, v němž získali navrch naprostí outsideři a favorité nenaplnili ani zlomek očekávání? Historici připisují vzestup Západu jeho geografickým dispozicím, vlivu náboženství, nejrůznějším institucím a dokonce i určitým dědičným dispozicím Evropanů. Všichni se ale shodují, že tu významnou roli sehrál západní individualismus a silný sklon k analytickému myšlení. Asii zjevně přibrzdily tradičně kolektivistické sklony a holistické myšlení.

Individualisté necítí závislost na lidech kolem sebe a navíc vidí sami sebe v poměrně příznivém světle. Jsou ochotni navazovat kontakty sahající daleko mimo jejich rodinu, bydliště nebo třeba mimo společenství náboženských souvěrců.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 6/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace