5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Psychologie třídních srazů

Psychologie třídních srazů

Autor: Barbara Hansen Čechová | Datum: 2.4.2009 | Vydání: 4/2009

Na první pohled nevinné setkání s lidmi, kteří již dávno z našeho života vymizeli. Jednou za pět či deset let s nimi strávíme jeden večer. Proč by to mělo být významné? Pocity, které však všichni ve spojitosti s třídními srazy prožíváme, odhalují, že naši bývalí spolužáci svou důležitost neztratili.

Téma třídních srazů v sobě bezesporu skrývá zajímavé psychologické podhoubí. Jsou velmi osobním setkáním se svou vlastní historií a provokují nás k životnímu bilancování. Zatímco si někteří výměnu starých vzpomínek užívají, jiní se jí raději vyhnou. 

Ovšem zatím jen velmi málo vědeckých prací se tomuto tématu věnovalo. Čerpám proto převážně z německého prostředí, kde byl na téma setkání po letech proveden sociologický výzkum a psycholožka Sabine Maschke o něm napsala knihu.

Boj o vlastní sebevědomí

Až na pár silných individualistů všichni potřebujeme ke svému životu pozorovatele – lidi, kteří sledují náš vývoj a hodnotí jej. Nemusí se jednat o jejich skutečné výroky o nás, ale o to, co my si sami představujeme, že oni o nás říkají a jak nás vidí. Pomáhají nám dotvářet náš sebeobraz a potvrzovat společenský status. Vztahy s lidmi ze školy byly utvářeny ve stejné době jako naše sebevědomí. Tito lidé, respektive jejich kolektiv, nás nezřídka v oblasti vlastního sebepojetí silně ovlivnili. Setkání s nimi bývá proto pro naše já extrémně důležité, i když se odehrává třeba jen jednou za deset let.

„Třídní srazy mají funkci zrcadla,“ říká psycholožka Johanna Muller-Ebertová. „Účastníci se chtějí navzájem porovnávat a zjistit, jestli ostatní vypadají starší, mladší, hubenější, úspěšnější než oni sami. Uspokojují naši potřebu osobního bilancování.” Srovnáváme svoje kariéry, rodiny, děti, majetek. Ačkoli si například z přibylých kil na srazech děláme legraci, německý výzkum odhalil, že tloušťka je účastníky skutečně vnímaná jako prohra. Německá čtenářka pro Psychologii Heute doznala, že pokud zjistí, že spolužačka, kterou neměla nikdy ráda, ztloustla, je to pro ni malá osobní výhra a důvod ke škodolibé radosti. Kvůli tomu také dokáží ženy před srazy chodit na plastiku, držet rozsáhlé diety, kupovat drahé šaty či měnit účesy. Při přípravě článku jsem dokonce narazila na inzerci plastické chirurgie, která z tohoto faktu těží. Jejich leták oslovuje zájemkyně úvodní větou: „Čeká vás letos svatba dětí nebo třídní sraz?“ Ovšem i muži se činí: jsou schopni týden před srazem koupit nové BMW, které pak okázale zaparkují všem ostatním na očích. A mnozí si dopředu rozmýšlí: Který svůj úspěch budu moct na srazu nahlásit? To vše neděláme kvůli lidem, se kterými již v běžném životě nemáme žádné spojení. Děláme to kvůli sobě a svému sebevědomí.

Jít či nejít

Annemarie Buschfeld, jedna z žen, o které psala psycholožka Maschke svou knihu, popisuje svoje zápolení s přijetím pozvání na třídní sraz. Již samotné obdržení pozvánky totiž začne vyvolávat v lidech emoce: někteří popisují strach, stres nebo naopak těšení se a radost. Před samotným setkáním se téměř každému vyplavuje adrenalin. U padesátileté Annemarie Buschfeld byla situace závažnější – cítila velký tlak v žaludku a nemohla spát. „Na základní škole jsem byla od spolužáků krutě šikanována – dokonce mne o přestávce zavřeli do popelnice na školním dvoře,” vypráví. „Myslela jsem si, že jsem se se všemi těmito vzpomínkami vypořádala. Předchozí pozvánky ke mně nechodily, protože jsem měla manželovo jméno a nikdo z organizátorů mne nenašel. Po rozvodu mne ale vypátrali  a poslali mi pozvánku. Jakmile jsem byla postavena před situaci, že mám vidět své trýznitele – byť nyní již padesátileté, nebyla jsem toho schopna.” Annemarie Buschfeld se nakonec po několika setkání s psycholožkou rozhodla, že na sraz půjde. Pomohlo jí to vypořádat se s agresí, kterou v sobě celou dobu nosila. Sabine Maschke se domnívá, že pro potvrzení sebevědomí a vlastních jistot je účast na setkání nevyhnutelná. Ti, co nepřijdou z důvodu údajného nezájmu nebo přetíženosti, se ve skutečnosti zřejmě necítí vyrovnáni sami se sebou nebo školní minulostí. Aby obhájili neúčast, vymýšlí si rozsáhlé racionalizace. Ale například bývalá třídní hvězda, která je nyní rozvedená a bez práce, na sraz určitě přijde – bude očekávat podporu a ujištění založené na školní slávě.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 4/2009
nebo v On-line archivu.

Upozornění všem uživatelům on-line archivu časopisů. V úterý 28. 4. 2009 proběhne výměna vstupních hesel do on-line archivu článků časopisů Děti a my, Psychologie dnes, Rodina a škola, Informatorium 3 - 8. Všichni stávající předplatitelé dostanou včas nová hesla mailem.

Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace