5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Rizika meditace - Co byste měli vědět, než začnete

Rizika meditace - Co byste měli vědět, než začnete

Autor: The Beastess | Datum: 30.12.2014 | Vydání: 1/2015

Meditace jsou dnes zkoumány a propagovány jakožto lék takřka na všechno, od rakoviny po schizofrenii – o „duchovním růstu“ a „osvícení“ ani nemluvě. Mohou mít vůbec nějaké negativní účinky?

Rizika meditace

Relaxace, snížení hladiny stresu, úleva od deprese a úzkosti, odstup od problémů, lepší porozumění sobě samým, zlepšení koncentrace… Ale i snížení tlaku, zpomalení srdeční akce, posílení imunity… A k dovršení všeho i stimulace těch oblastí levé hemisféry, jež jsou spojovány se schopností prožívat štěstí. Meditace jsou dnes zkoumány a propagovány jakožto lék takřka na všechno, od rakoviny po schizofrenii – o „duchovním růstu“ a „osvícení“ ani nemluvě. Mohou mít vůbec nějaké negativní účinky?

Nejrůznější druhy meditací, jež byly odedávna součástí hinduistické a buddhistické náboženské praxe, se „na Západě“ staly masově populární zhruba v 60. letech minulého století. Zejména v USA zásadně ovlivnily životní styl intelektuálů, umělců a všemožných alternativců odmítajících konzumní způsob života. Touha po „sebepoznání“ a nevšedních zážitcích vedla k experimentování s čímkoli, co mohlo změnit stereotypy našeho myšlení a prožívání, od psychotropních látek po exotické manipulace s vlastním vědomím, a to nejen na vlastní pěst, ale – a vlastně především – i na poli nesčetných odnoží psychoterapie, které v té době doslova nezřízeně bujely. Původně náboženské praktiky tak pronikly i do psychologie, psychiatrie a dalších oborů medicíny: odtud byl pak již jen krůček k výzkumům, jež v průběhu let zdánlivě jednoznačně potvrzovaly jejich blahodárné účinky, které jsme zmínili v úvodu.

Meditace v psychoterapii u nás a ve světě

Výzkumy byly prováděny např. v rámci tzv. pozitivní psychologie, která se v anglosaských zemích již několik dekád těší značné popularitě (u nás je však dosud prakticky téměř nedostupná). Výsledky studií týkajících se např. příznivých účinků buddhistické meditace všímavosti v pojetí amerického psychiatra J. Kabat-Zinna se svého času jevily tak přesvědčivě, že se tato meditace stala v anglicky mluvících zemích dokonce oficiální první volbou v léčbě mírné deprese (místo léků). Psychoterapeutické metody jako „Mindfulness-based Stress Reduction“ (Redukce stresu založená na všímavosti) aj. jsou zejména v USA využívány nejen k léčbě deprese a úzkosti, ale i jako adjuvantní (přídatná) terapie pacientů s nádory, chronickou bolestí apod.

U nás jsme tento trend nepřejali. Meditace jakéhokoli druhu vůbec nejsou uznanou psychoterapeutickou metodou ani netvoří součást žádné oficiální psychiatrické praxe. Jediná psychoterapeutická škola vycházející z buddhistické psychologie, jež měla v 90. letech ambice proniknout do sféry léčení duševních poruch, Satiterapie Mirko Frýby, se neujala, a česká psycho-scéna zůstala vůči těmto módním vlnám spíše skeptická. Možná si říkáte, že je to škoda, a pod vlivem různých propagačních publikací a článků v časopisech byste třeba meditace rádi vyzkoušeli na vlastní pěst nebo se přihlásili do některé z buddhistických společností působících u nás. Mnohokrát jste byli ujišťováni, že meditace nemají žádné kontraindikace ani nežádoucí účinky a že se vám při nich nemůže nic stát.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 1/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (1 hlasů): 5, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace