5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Romsko-české vztahy: Studená válka

Romsko-české vztahy: Studená válka

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 9.9.2009 | Vydání: 9/2009

O nás Češích je známo, že se stěhujeme poměrně neradi. A tak těžko rozumíme tomu, že rodina prodá veškerý majetek a bez jazykových znalostí se vydá za oceán. Přesto více než 1700 žádostí o azyl, které od ledna do června podali v Kanadě Romové z Česka, bylo důvodem k zavedení víz.

Opravdu se tu cítí natolik ohroženi, že se i s několika malými dětmi tak snadno vydají do neznáma? S touto otázkou jsem se obrátila na profesora Pavla Říčana, psychologa, který se sociálně-psychologickými aspekty soužití české majority s romskou menšinou zabývá řadu let. A už formulace otázky ukázala, jak se moje „gádžovské“ uvažování od jejich postoje liší.

„Nesmíte zapomínat na prastarou tradici kočování, ani na nedávnou minulost. Vždyť většina našich dnešních Romů se do Čech přistěhovala nebo byla násilně transportována během poválečných let z východního Slovenska. Nezapustili tady kořeny, nezískali pocit domova. Dodnes se tu většina z nich cítí jako cizinci. Takže se sbalit a odejít úplně jinam pro ně není vůbec tak těžké. Zvlášť když nejspíš jdou opravdu za lepším.“ Pavel Pekárek, který se zabýval reflexí romské problematiky, upozorňuje, že Romové bývali po dlouhá staletí více méně štvanci a neustálá změna místa zvyšovala šance na jejich přežití. Setrvat na jednom místě nebylo bezpečné. „Problém je v tom, že dnes odcházejí především lidé, kteří se ve světě neztratí, umějí si poradit v různých situacích. Ti, kteří toho nejsou schopni, zůstávají nebo se zpravidla vracejí. Tuzemská romská komunita je tím ochuzovaná o vlastní elitu,“ říká Pavel Říčan.

Elita mezi mlýnskými kameny

K romské elitě patří především rodiny, které si uvědomují význam vzdělání pro své děti, domluví se česky, jsou schopni žít na dobré sociální úrovni. Myslí na budoucnost - což není tak obvyklé, protože pro mnoho Romů je důležitý dnešní den, neplánují. Příslušníci elity jsou zpravidla vyučení a pracují nebo se alespoň snaží zaměstnání získat. A právě na pracovním trhu se často setkávají s viditelnou diskriminací, upozorňuje psycholog. Žádá-li uchazeč telefonicky o práci, dozví se, že je místo volné. Jakmile dorazí osobně, je obsazené. „I ti, kteří se dokážou přizpůsobit, nesou v očích majority zátěž Romů, kteří byli v kriminále, nemají o práci zájem a odkládají své děti do dětských domovů. Taková zkušenost tu prostě je,“ konstatuje Pavel Říčan. Vztah mezi gádži a Romy je jako studená válka, chronické napětí, propukající občas v otevřené nepřátelství, tak charakterizoval naše vzájemné vztahy v publikaci z roku 1997. „Platí to i dnes,“ konstatuje. „Není tu normální komunikace a důvěra,“ komentovala v červenci 2009 situaci socioložka Kateřina Sidiropulu Janků pro iHned.

Na druhé straně Romové, kteří chtějí žít stylem majority, nejednou narážejí i na problémy s vlastní komunitou. „Jeden mladý Rom se vyučil číšníkem a podařilo se mu sehnat místo v dobré restauraci. Jenže za ním chodili kamarádi a on jim musel dávat pít zadarmo. Tak se postupně propadal do horších a horších podniků, až nakonec před solidaritou s těmi, kdo se chtěli jen snadno protloukat, utekl za hranice,“ vypráví psycholog.

Rozdíly, které dráždí

Soudržnost, ochota dělit se, větší potřeba fyzické blízkosti a emocionální spontaneita patří k charakteristikám romství. Živější temperament s orientací na přítomnost však dává z pohledu našeho spořádaného života vyniknout nedisciplinovanosti, malé vytrvalosti či nespolehlivosti. Soudržnost a pohostinnost na sebe berou podobu přeplňování bytů velkým počtem osob, s nímž souvisí hlučnost a nerespektování obecných pravidel občanského soužití. „Dům, do něhož se nastěhuje romská rodina, okamžitě ztrácí tržní hodnotu. A to velmi často i v případě, že se rodina chová opravdu slušně,“ upozorňuje psycholog Říčan. I tak mohou ve společnosti fungovat zobecňující soudy a předsudky. „Stává se, že domácí raději nabídne takové rodině sto či dvě stě tisíc korun na ruku, když se odstěhuje.“ Podobnou taktiku podporují i některé obecní úřady. Rodina odejde většinou bydlet k příbuzným (viz výše), případně se v domě, jehož tržní nájem klesá, zvolna mění složení nájemníků. Začíná být zajímavý i pro sociálně slabé a mnohdy problematické příslušníky majority.

Nedůvěra, s níž se Romové, byť mnohdy neoprávněně, setkávají, souvisí i s typickým fenoménem vybydlování. Ten lze těžko vysvětlit jen nízkým vzděláním či sociální nouzí, protože chudinské čtvrti existovaly v evropských městech po celá staletí. Přesto se jejich obyvatelé snažili své nuzné příbytky v rámci možností udržovat. Nejde však o žádnou „etnickou charakteristiku“, ale o naučené chování, v němž se mísí nízká občanská loajalita živená vzájemnou nevraživostí, v počátcích patrně i návyk na nižší standard bydlení se zkušeností z dob komunismu, že za zničený byt nebyl problém dostat jiný. To, spolu s možností žít relativně pohodlně ze sociálních dávek, působilo jako značně demoralizující činitel. Politický i sociální systém se změnil, setrvačnost v přístupu k životu se však mění mnohem pomaleji…

Strach, pocity ukřivdění a méněcennosti jsou typické pro jakékoli minority setkávající se s opovržením a diskriminací. Romové nejsou výjimkou. „Laici, kteří s nimi přicházejí do styku, vidí často jen nápadnou kompenzaci tohoto pocitu zdůrazňovaným sebevědomím, arogancí, předváděním reprezentativního automobilu…,“ uvádí psycholog Říčan (1997).

A tak Romové, kteří se zkoušejí začlenit do života většinové společnosti, musejí v každodenních situacích jako by stále dokazovat, že to myslí vážně. A selhání, které bychom možná našinci velkoryse prominuli, je u Roma považované za potvrzení předchozí nedůvěry.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 9/2009
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace