5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Sám sobě koučem

Sám sobě koučem

Autor: Everesta | Datum: 31.10.2014 | Vydání: 11/2014

Pokud se chceme věnovat selfkoučinku, musíme projít výcvikem pro kouče? Jak poznáme, jestli je tahle forma osobního rozvoje pro nás vhodná? O tom si povídáme s Ivou Sehnalovou.

Sám sobě koučem

Chceme-li pracovat sami se sebou, obvykle po sobě žádný certifikát o absolvování příslušného vzdělání nevyžadujeme. „Existují lidé, kteří mají přirozený talent klást si ty správné otázky, ale rozhodně bych každému doporučila, aby prošel alespoň základním kurzem o principech a metodách koučování, případně aby získal zkušenost, jak práce s koučem vypadá. Aplikovat jakoukoli metodu sám na sobě bez průpravy je problematické,“ konstatuje koučka Iva Sehnalová.

Naučte se pohled zvenčí

Než začnete se sebekoučováním, musíte se naučit pozorovat sami sebe jakoby pohledem zvenčí. Přeskakovat z role do role – takhle se vidím sám, takhle mě zřejmě vnímá někdo jiný. Občas si to můžete ověřit u kamarádů či známých: pokud vás vidí zhruba stejně odvážného, (ne)rozhodného, důvěřivého, zábavného, ochotného atd., jako se vidíte sami, je váš sebeobraz poměrně realistický (můžete pro každou charakteristiku zvolit např. škálu od -3 do 3, ohodnotit na ní, jak se vidíte, a pak požádat druhého, aby podobně ohodnotil vás). „Kdo tohle neumí, snadno se mu stane, že bude pracovat na věcech, které k cíli nepovedou. Nebo se vrhne cestou, která vypadá nejsnazší, a může cíl minout,“ dodává Iva Sehnalová a pokračuje: „Ovšem úplně první a základní podmínkou selfkoučinku je být k sobě upřímný. Nesmíme si takzvaně lhát do kapsy. Člověk musí být k sobě otevřený, nehledat výmluvy, neuhýbat před překážkami a opravdu musí chtít něco změnit.“

Kreslete si!

„Práce s koučem probíhá obvykle formou rozhovoru. Pokud koučuji sám sebe, je přínosnější víc využívat nástroje, které přispívají k vizualizaci. Když vidím jednotlivé cíle, kroky, možnosti apod. na papíře před sebou, je to mnohem jednodušší, srozumitelnější a přehlednější, než když je jen nosím v hlavě. Lépe před sebou vidím celek, snáze zvolím priority a určím krok, na kterém začnu pracovat,“ doporučuje koučka. Využít můžeme například:

• BALANČNÍ KRUH

„Když řeším určitou situaci nebo uvažuji, jak dosáhnout cíle, mohu si jednotlivé kroky řešení nebo dílčí cíle vyznačit pomocí kruhových výsečí. Vyplatí se používat i barevné pastelky. Pomocí kruhu snáze vyhodnotím svoje znalosti a dovednosti v každé oblasti samostatně, určím, na které začnu pracovat, názorněji si uvědomím, jak může zlepšení jedné oblasti přispět ke zlepšení celku. Až vyřeším jednu oblast, mohu začít pracovat na další. Někomu při vizualizaci víc vyhovuje balanční kruh, jinému jen prostý seznam nebo nějaký vývojový diagram. Kreativněji založení jedinci možná raději pracují s tzv. pohárem života, kde jsou výchozí pozice a cíle vyznačeny jako hladiny. Důležité je najít si způsob grafického vyjádření, který vám bude vyhovovat,“ říká Iva Sehnalová.

• ŠKÁLOVÁNÍ

Vyhodnocování jednotlivých faktorů na číselné škále se dá využít samostatně, i v rámci jiných nástrojů, např. mohu číselně ohodnotit, jak jsem na tom v každé z částí balančního kruhu.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 11/2014 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace