5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Seberozvoj a terapie flamenkem

Seberozvoj a terapie flamenkem

Autor: Helena Bezděková | Datum: 31.8.2011 | Vydání: 9/2011

„Budeme se potit, možná se objeví pláč, ale jedno je jisté: že se budeme smát od ucha k uchu, srdcem, celým tělem,“ říká Carlos Sepúlveda, tančící psycholog ze španělské Sevilly.

Seberozvoj a terapie flamenkem

Sedíme v prvním patře jedné pražské kavárny a Carlos se na mě přátelsky usmívá. Vyzařuje z něj stejné nadšení a náboj, jaký si pamatuji z našeho posledního setkání, z kurzu flamenka v říjnu minulého roku. Jako vždy pestře oblečený, snědý Španěl upoutává pozornost ostatních zákazníků. Sedí vzpřímeně, sebevědomě a pohrává si se svým oblíbeným černým kloboukem.

Uvažoval jste spíše o profesi tanečníka, nebo psychologa?

Odmalička mě vzrušovalo umění, hlavně hudba, literatura a vyjadřování skrze tělo jako tanec, divadlo, i když jsem nikdy neuvažoval, že by to mohla být moje profese. Vždy mě zajímaly mezilidské vztahy, a tak jsem studoval psychologii a v jejím rámci vztah duše a těla. Proto jsem vstoupil do výcviku v biosyntéze a pak absolvoval různé kurzy taneční terapie. Ve své profesi se mi teď podařilo své vášně sjednotit. Jsem zvědavý, mám nenasytnou touhu učit se a užívat si života.

Jak s flamenkem pracujete?

Nyní vedu kurzy Autoestima Flamenca (Sebevědomí flamenka) s různými skupinami účastníků pravidelně v Seville a intenzivní workshopy na různých místech Španělska a v dalších zemích. Vytvořil jsem také projekty pro školy a účastnil jsem se výzkumu účinku flamenkového tance na osoby s psychotickým onemocněním.

Na mých dílnách nabízíme zdroje pro rozvoj osobnosti a kreativity pomocí volného flamenkového tance. Učím také techniku tohoto tance, která je nejen nástrojem, ale i prostředkem k ovlivnění na psychofyzické úrovni.

Nezávisle na tom dělám flamenková představení s uměleckým a také edukativním obsahem. Motivuje mě, když mohu dál tančit před publikem, už jen kvůli té radosti.

Jak jste dospěl k propojení flamenka s psychologií a psychoterapií?

Pracoval jsem jako psycholog nějaký ten rok, ale cítil jsem potřebu rozvíjet svou uměleckou stránku. Všeho jsem nechal a začal jsem studovat flamenko, teď je tomu dvacet let. Jak jsem se učil, experimentoval jsem se spojením mezi tímto tancem a psychologií, zejména s orientací na práci s tělem. Když jsem učil sevillanas (druh flamenkového tance – pozn. překl.) v jedné čtvrti na okraji Sevilly, pochopil jsem, jaké transformativní účinky může mít flamenko na mezilidské vztahy na všech úrovních.

Na základě této zkušenosti jsem v roce 1997 začal vést flamenkové dílny. Nakonec jsem vyvinul projekt Autoestima Flamenca díky důvěře a podpoře Aso-

ciace na podporu žen, které se staly obětí násilí, i díky vytrvalosti své první pravidelné ženské skupiny. To bylo roku 2003. Od té doby jsem začal projekt aplikovat na různé skupiny: na osoby z okrajových čtvrtí, osoby s těžkým duševním onemocněním, učitele, sociální pracovníky, zdravotníky, univerzitní učitele, ženy z venkovských obcí, pro sdružení imigrantů a lidi, kteří se zajímají o flamenko a osobní rozvoj. Tato technika má velmi dobré výsledky u dětí, dospívajících, dospělých i u seniorů.

Jak takové kurzy vypadají?

Autoestima Flamenca je nástroj pro rozvoj člověka, který používá bohatství flamenkového umění, zejména skrze tvořivé učení se tanci při pravidelných kurzech jednou týdně během celého roku nebo v intenzivních víkendových dílnách. Setkání se skládají ze vzájemně propojených částí: technika flamenka – rozehřívání, práce s pažemi, kroky, flamenkový takt – a skupinová práce – hry, volný tanec, dramatizace, příběhy a verbální sdílení zážitků – při níž podporujeme vyjadřování emocí, intuici a spontaneitu, které nám umožňují vyjádřit myšlenky a hodnoty flamenku vlastní. Tyto hodnoty se vztahují k sebevědomí, sociálním schopnostem a osobnostnímu růstu. Proto věnujeme velkou pozornost spíše než nějaké konkrétní choreografii tomu, aby účastník dílny prožil a prozkoumal své vlastní zdroje improvizace a jedinečných pohybů.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 9/2011 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace