5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Stáří versus demence

Stáří versus demence

Autor: Roman Jirák | Datum: 26.6.2006 | Vydání: 7-8/2006

V povědomí lidí přežívá názor, že stáří je jaksi automaticky spojeno s poruchami paměti a dalších psychických funkcí a že vyřazuje z aktivního života. Ve skutečnosti je to všechno trochu jinak...

Stáří není nemoc, ani samo o sobě nevede k poruchám paměti a jiným psychickým handicapům. Psychicky zdraví staří lidé jsou schopni kvalifikovaně rozhodovat, přesto je starý člověk apriori vyřazován z různých aktivit, z postavení přinášejících zvýšenou odpovědnost či z vedoucí funkce. Takovému přístupu se říká ageismus (z angličtiny age = věk).

Změny přicházející s věkem

Psychika starých lidí má sice určitá specifika, neplatí však absolutně, existují značné individuální rozdíly. K typickým rysům stáří tedy například patří:
   *  zvýšené setrvávání v naučených stereotypech a zvycích (rigidita), obtížnější přizpůsobování se novým podmínkám a okolnostem, 
   *  často zvýšený egocentrismus, upoutávání pozornosti na sebe, 
   *  někdy vystupují do popředí celoživotní osobnostní rysy, ať kladné, či záporné (altruismus, sobectví, štědrost, lakota a jiné), 
   *  starší člověk je obvykle více smířen s realitou umírání a smrti, 
   *  lépe využívá životních zkušeností než v mladším věku.

Na postupných změnách psychiky se podepisuje více faktorů. K těm základním patří organické mozkové faktory (morfologické změny mozku, například cévní změny), snížení ekonomické a zpravidla i sociální úrovně (ztráta dřívějších postavení, úbytek společenské prestiže, pocit nevýznamnosti, neužitečnosti), ztráta blízkých osob, osamělé žití. A přidružující se potíže zdravotní - somatické choroby (včetně faktorů léčby, nutnosti užívání farmak a podobně), postižení hybnosti či smyslů. Jistý vliv má i fakt, že v naší společnosti je poměrně rozšířený negativní pohled na stáří, na rozdíl například od čínské kultury.

Organická mozková onemocnění

Při organických mozkových onemocněních dochází ke změnám v morfologii mozku (atrofie, cévní změny, nádory a další). Řadíme sem rovněž poruchy dříve označované jako symptomatické - postižení mozku infekcemi, intoxikacemi,systémovými onemocněními apod. Psychické projevy se při těchto onemocněních různí v závislosti na rozsahu a lokalizaci organických lézí.

Organické mozkové poruchy se mohou vyskytnout kdykoli v průběhu života. Jejich četnost však roste s věkem; nejvíce se vyskytují ve stáří. K nejčastějším organickým psychickým onemocněním patří demence, deliria, organicky podmíněné poruchy emoční (deprese, úzkost a jiné) a psychotické (zpravidla podobné schizofrenii), lehká porucha poznávacích funkcí, stavy po úrazech mozku, encefalitidách a jiné Organicky podmíněné emoční poruchy mívají u starých lidí určitá specifika. Jejich deprese bývají vleklejší, často si stěžují na poruchy paměti a na"stěhující se"bolest nevysvětlitelnou reálným tělesným stavem.

Demence jsou poruchy, které se ojediněle vyskytují již od čtvrtého až šestého roku života. V důsledku postižení mozku organickou poruchou dojde ke snížení úrovně poznávacích funkcí (paměti, inteligence, vnímání, pozornosti a dalších), druhotně k poruchám aktivit denního života (včetně základní péče o sebe sama) a k poruchám chování, emocí, spánku. Tyto poruchy jsou tak výrazné, že ovlivňují schopnost vykonávat zaměstnání, postarat se o sebe,vedou postupně ke ztrátě soběstačnosti. Značně snižují kvalitu života, a to nejen postižených, ale i jejich pečovatelů, zpravidla nejbližších rodinných příslušníků.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 7-8/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace