5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Stejný obraz nevidí všichni stejně

Stejný obraz nevidí všichni stejně

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 26.2.2016 | Vydání: 3/2016

Jak na nás působí obrazy, které nám předkládají média? Nahlédněte s námi pod pokličku unikátního neuropsychologického výzkumu mozku a mysli.

Stejný obraz nevidí všichni stejně

Přeplněné čluny na moři. Muž nesoucí utonulé dítě. Davy běženců na silnici. Chaos na náměstí v Kolíně nad Rýnem o silvestrovské noci. Mediální obraz uprchlické krize máme před očima prakticky denně – fotky v novinách, na internetu, filmové šoty v televizi…

Jak jednotlivé obrazy vnímáme, co v nás vyvolávají a jaké oblasti se přitom aktivují v mozku? Co se děje v prvních třech vteřinách, kdy proběhne rychlá nevědomá reakce a co se změní o pár sekund později, až se stihnou rozběhnout vzpomínky, představy, asociace…? Jak se liší neurobiologické procesy v našem mozku, emoce a myšlenky, máme-li obrazy zasazené do kontextu, doplněné informací nebo instrukcí, čeho si máme všímat? Výzkumníci z pracovní skupiny Obraz, mysl a mozek Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) se prostřednictvím svých experimentů chtějí dozvědět ještě víc: Co se při sledování stejných obrazů děje v mozku a mysli zdravého člověka, jedince trpícího duševním onemocněním, například schizofrenií, úzkostnou poruchou, nebo třeba psychopata?

Kam se dívám?

Sedíme v jedné z laboratoří nové budovy NÚDZ v Klecanech. Je to poměrně malá místnost se dvěma stoly, monitory, počítačem a především eye trackerem, přístrojem, který do optometrické mapy zaznamenává každý oční pohyb. Eye tracker je mediálně nejznámější nejspíš z marketingových výzkumů, při nichž vám může ve své zjednodušené mobilní verzi změřit, jaké sušenky vás v dlouhém regálu upoutají nejdřív a jestli pak očima hledáte ty, co vám chutnaly minule.

Přístroj v NÚDZ představuje technologickou špičku. Má maximální frekvenci snímání 2000 Hz, ale i jeho běžná provozní frekvence 1000 Hz je pro výzkumné účely dostačující – je totiž, díky infrakameře snímající odraz zornice, schopna udělat tisíc záznamů oka za vteřinu.

Krátká kalibrace zařízení (kamera spojená s čelenkou se musí zaostřit přesně na oko konkrétního člověka, jehož oční pohyby snímá) a začíná ukázková projekce. Vedoucí výzkumné skupiny Ladislav Kesner sedí s eye trackerem před monitorem, na němž spouští asistent Petr Adámek projekci z počítače na vedlejším stole. Já obcházím kolem, všechno okukuju, ptám se a fotím. Na monitoru se objeví abstraktní obraz, výtvarné dílo jednoho ze schizofrenních pacientů místního stacionáře. Pokusná osoba je jednomu obrazu vystavena na dobu deseti vteřin. Obraz na monitoru se doplňuje o malé modré kroužky. „To jsou jednotlivé fixace oka. První jde obvykle do středu, ale to je tím, že při kalibraci přístroje se ve středu obrazovky objevovaly křížky. Takže tu úplně první fixaci odečítáme a všímáme si toho, kudy vedou další oční pohyby,“ vysvětluje průběh experimentu Petr Adámek. „Člověk se nepodívá přímo na určitý bod, ale obkrouží ho zrakem a pak ho fixuje. Jsme schopni zachytit čas každé fixace i to, jak se divák pohledem po obraze pohyboval. Následně jsme schopni vygenerovat tzv. heatmapu – červeně jsou na ní označena místa s nejdelší fixací,“ říká. Mapa pokračuje přes odstíny žluté až po zelenou. Zelená místa divák fixoval nejkratší dobu a plochám bez barvy nevěnoval pozornost vůbec.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 3/2016 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace