5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Střídavá péče: je pro děti nejlepší?

Střídavá péče: je pro děti nejlepší?

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 30.8.2016 | Vydání: 9/2016

V srpnu Ústavní soud opět vstoupil do debaty o střídavé péči. Vyslovil verdikt, kterým zrušil rozsudek krajského soudu, podle nějž se měli rodiče bydlící 300 km od sebe v péči o dceru střídat. Odvolací soudy, které případ řešily, nezohlednily v rozhodnutích to, jakou zátěž na dítě vytváří režim střídavé péče a docházka do dvou základních škol vzdálených od sebe 300 km. Dívka sice zvládala učivo, ale na úkor své psychické pohody, protože se snažila vyhovět očekávání rodičů, cítila vysoký podíl odpovědnosti za fungování střídavé péče a úzkostně se snažila uspět. „Je třeba zkoumat, jaký má tento režim vliv na její soukromý život, zda nezletilá prožije šťastné a spokojené dětství či zda má možnost stýkat se se svými vrstevníky a být součástí kolektivu. Pouhé zvládnutí učiva není v tomto ohledu dostatečným odůvodněním,“ uvedla mluvčí soudu. Ústavní soud se stejným případem zabýval již v roce 2014. Tehdy konstatoval, že velká vzdálenost bydlišť obou rodičů nemusí být překážkou.

Střídavá péče: je pro děti nejlepší?

Co říkáte na názor, že střídavá péče uspokojuje především práva rodičů?

ALEŠ HODINA: Je to přesně naopak, střídavá péče uspokojuje především práva dítěte. Ztotožnil bych se plně s dva roky starým výrokem Ústavního soudu: „Střídavou výchovu je pak třeba chápat jako snahu o co nejúplnější naplnění práva dítěte na oba rodiče.“ (III. ÚS 650/14) Pokud je totiž dítě ve výlučné péči jen jednoho rodiče a druhý rodič se s ním může stýkat, jeho „nárok na dítě“ je tak aspoň částečně zajištěn. Styk je ale pouze právem, nikoliv povinností rodiče, takže dítě péči tohoto rodiče zajištěnou nemá – ten se na něj smí i úplně vykašlat. Kde je pak zájem dítěte? To má nárok na péči druhého rodiče garantovanou pouze tehdy, má-li rodič péči o dítě stanovenou jako povinnost. A to je pouze v právní formě střídavé nebo společné péče.

Některé maminky si přitom stěžují, že jsou na dítě samy, že tatínek nemá zájem se o něj starat. I těmto maminkám by střídavá péče pomohla, protože při ní mají povinnost pečovat oba rodiče. Především však střídavá péče pomáhá dítěti – tím, že mu zajistí mámu i tátu.

JAN KULHÁNEK: S tím nesouhlasím, pokud rodiče při plánování střídavé péče myslí na děti, bude pro ně s velkou pravděpodobností také výhodná nebo se o to budou alespoň všichni snažit. Problém nastává zejména tehdy, pokud je střídavá péče nástrojem vyřizování si účtů mezi rodiči nebo pokud i v dobré víře rodičů nejsou splněny základní požadavky na dobrý průběh této formy péče o děti.

JERONÝM KLIMEŠ:

Dnešní nezdravý přístup ke střídavé výchově je reakcí na fakt, že soudy svou praxí svévolně zrušily §27 odst. 2 zákona o rodině: „Bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je opakovaně bezdůvodné, je považováno za změnu poměrů, vyžadující nové rozhodnutí o výchovném prostředí.“ Pokud vím, tak v ČR neexistuje jediný judikát opřený o tento zákon. Ale existuje mnoho matek, které právě na tento fakt spoléhají. Prostě pokud mají dítě, tak jim ho nikdo nemůže sebrat. Protože muži vědí, že je prakticky nemožné dostat dítě do své péče, ať matka dělá jakékoli naschvály, tak volají po střídavé výchově a radikalizují se. Jinými slovy tlak na střídavou výchovu je jen reakce společnosti na to, že soudy soudí nespravedlivě.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 9/2016 nebo v On-line archivu.


Hodnoťte a doporučte:



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace