5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Umění léčí

Umění léčí

Autor: Marina Stejskalová | Datum: 6.6.2007 | Vydání: 6/2007

Beletrie, hudba i film mohou léčit, a lidstvo toho odnepaměti využívá. Dnes je terapie uměním celosvětovým trendem. Ráda bych se podělila se zkušenostmi s využitím tohoto typu léčby u dětských a adolescentních psychiatrických pacientů.

Umění, které v terapii používáme, může, ale nemusí mít historickou či materiální hodnotu, nese však hodnotu emocionálního prožívání. Velmi důležitá je přitom volba uměleckého díla, neboť nevhodně zvolený materiál může stav pacienta i zhoršit (například pohledem na umělecky cenné leč agresivní výjevy). Větší účinek než pasivní vnímání uměleckého díla má přitom proces kreativní tvorby, takže se v psychoterapii uměním postupně směřuje k tomu, aby člověk nejen pasivně vnímal, ale především tvořil a měl z tvorby radost. Potom dochází ke skutečnému zlepšení jeho emočního stavu s dlouhodobým účinkem a výsledkem.

Psychoterapie uměním má řadu podob, postupně zmíním několik nejhlavnějších.

Muzikoterapie

Už v primitivních společnostech byla hudba používána k redukci strachu člověka z přírodních katastrof, jako forma sebeprezentace a komunikace v lidské společnosti, ke změně emočního kontextu a léčivému působení na člověka. Známé je například působení ukolébavek zpívaných matkou na dítě.

Sama v průběhu muzikoterapie často pacientům zpívám. Používám to jako formu zklidnění, vytvoření bezpečí, zvlášť v terapii u dětí deprimovaných a zneužívaných.

Terapie fotografií

Jde o psychoterapeutickou práci s fotografickým materiálem. Tento materiál může mít jak dokumentární, tak umělecko-experimentální podklad.

V klinické praxi dlouhodobě ovlivňuji emoční stav pacientů (krátkodobě i dlouhodobě) fotografickým materiálem spojeným s realitou. Jde o emočně laděné snímky přírody, zvířat i lidí. Pozitivně lze ovlivňovat psychický stav člověka například fotografiemi krásné přírody: lesa, hor, klidného moře… Lze to použít jako relaxační techniku. Vhodná je kombinace se zvukoterapií: poslechem čistých zvuků přírody. Chcemeli použít fotografii jako impulz k ději, můžeme si vybrat obrázky s konkrétní tématikou, odpovídající našemu záměru v terapeutickém sezení.

Fotografický materiál ovšem dává více možností: dokáže rozvíjet představivost pacienta, jeho schopnosti vyjadřovat pocity, pojmenovávat je obrazem nebo metaforou a přispívat ke zlepšení jeho emočního stavu a kontaktu s realitou.

Při léčbě fotografií lze používat různé zdroje i metody. Například:

* Fotografie z dílny terapeuta (já používám své fotografie Baltického moře, přírody Sibiře, Itálie, Ameriky a dalších zemí, kde cestuji, fotoportréty lidí a podobně.)

* Výběr z fotografií jiných autorů.

* Techniku fotokoláží a další možnosti počítačové grafiky.

* Zapojení pacienta do kreativní tvorby fotografií.

* Práce s fotomateriálem rodiny pacienta a jeho okolního světa (přátelé, zvířata, domov) Na základě svých zkušeností mohu říci, že terapii fotografií lze použít jako samostatnou metodiku u pacientů s různými diagnózami. Větší efekt má však v léčbě depresí, úzkostných poruch, psychotických onemocnění, poruch příjmu potravy a dětí po suicidálním pokusu. Zlepšení emočního stavu lze očekávat též u dětí týraných, zanedbávaných a sexuálně zneužívaných. Použít lze například fotografie zvířátek, přírody či rodiny. Terapii fotografií lze účinně kombinovat s muzikoterapií, biblioterapií a dalšími formami psychoterapie uměním.

Biblioterapie

Léčba knihou má antické kořeny. Například Aristoteles upozorňoval, že umění utváření, řazení a rýmování řeči je schopno ovlivnit jak duševní tak tělesné stavy člověka. Sám termín biblioterapie se poprvé objevil až v 30. letech minulého století v americkém měsíčníku Atlantic Monthly. Esejista Samuel Crothers zkombinoval řecká slova biblion a therapeia při popisu procesu využití knih v léčbě psychických onemocnění.

V klinické praxi je biblioterapie procesem ovlivňování emocionálního stavu člověka literárním a poetickým slohem, příběhem psaným prózou nebo poezií. K nejvíce používaným formám biblioterapie patří: * Čtení literárního díla za účelem vytvoření příjemného terapeutického prostředí (relaxační technika).

* Relaxační cvičení s literárním či poetickým textem. Nejde o pouhé čtení jako v předchozím případě. Například u hyperaktivních dětí při čtení básničky Království lenochů cvičíme pomalé pohyby.

* Využití možností literárního textu zaměřeného na aktuální téma v individuální či skupinové terapii.

* Práce s životním příběhem (například dílko Shela Silversteina O stromu, který dával).

* Pacienti mohou psát i vlastní texty.

Důležitá je při biblioterapii terapeutova práce s hlasem. Hlas totiž vytváří bezpečnou terapeutickou atmosféru. Terapeut by měl umět zacházet s emočním kontextem své řeči, tempem mluvy a barvou svého hlasu (vysoké a nízké polohy).

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 6/2007
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace