5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Umíme kriticky myslet?

Umíme kriticky myslet?

Autor: Jana Abelson Tržilová | Datum: 30.4.2015 | Vydání: 5/2015

Jak v záplavě informací odlišit fakta od nesmyslů, lží nebo manipulace, jsme se zeptali psychologa Dalibora Špoka, který se mimo jiné zabývá problematikou kritického myšlení.

Umíme kriticky myslet?

Časté sledování televize snižuje inteligenci, hlásá novinový titulek informující o údajném novém vědeckém poznatku. Zamlčují nám, že německý Airbus, který havaroval ve francouzských Alpách, ve skutečnosti sestřelila magnetická anomálie obřího urychlovače CERN, tvrdí pro změnu jedna z konspiračních teorií… Jak poznat, že informace nemusejí být věrohodné?

Někdy je poznáme podle přílišné složitosti. Sledujeme tok textu, který se najednou stane velmi komplikovaným, používá cizí slova, vývody nejsou logické nebo patrné – to je totiž často prostředek, jak taková slabá místa zamaskovat. Ale není to všeobecný návod.

Když pomineme záměrnou propagandu, můžete uvést nějaký příklad informací, které by nám měly být „podezřelé“?

Vezměme si například popularizační vědecké články. V sociálních vědách je, myslím, tak 95 % výzkumu korelačního typu. Korelace znamená, že dva jevy spolu pouze souvisejí. Přesto novináři neustále interpretují tyto korelace jako kauzalitu, tedy že jeden jev z druhého vyplývá. Například nedávno se objevil článek o tom, že sledování televize vede k nižší inteligenci. Jeho základem bylo srovnání, že lidé, kteří sledují televizi více, mají nižší IQ než skupina, která ji sleduje méně. Samozřejmě kauzální vztah bude někde úplně jinde. Zde bych tipoval, že inteligentnější lidé budou mít mnohem více zájmů a běžný televizní program jim prostě nepřijde zajímavý. A těch důvodů může být celá řada, nikoli jen jeden.

Takže obecně pokud v populárním článku čteme, že „američtí vědci“ dokázali, že X způsobuje Y, byl bych velice obezřetný. Často se jedná o korelaci (statistickou souvislost), ale mezi oběma jevy může být úplně jiný kauzální vztah. Ještě jeden příklad: Britští lékaři objevili, že je korelace mezi užíváním ibuprofenu a infarktem. Novináři psali výstražné články, že ibuprofen „vede k infarktu“. Jeden osvícený český kardiolog to posléze komentoval velmi dobře: Nerozpoznané nastupující srdeční problémy se mohou projevovat bolestí, která se promítá do zad či do paže a lidé ji zaměňují s bolestí „od nervů“. A berou na ni ibuprofen. Vztah tedy opět není kauzální ve smyslu „ibuprofen vede k infarktu“. Ale spíše: (počínající) infarkt vede k bolesti, kterou lidé nesprávně rozpoznají a tlumí těmito léky...

Existuje nějaký „metodický návod“, jak ověřovat informace?

Určitě jich budou existovat desítky. Na internetu se roztrhl pytel s pětibodovými návody na všechno. Ale i k takovému nejlepšímu návodu na kritické myšlení je třeba zůstat kritický. Kritické myšlení není nějaká jednoduchá funkce naší psychiky. Je to vlastně jeden z popisů celkové kvality našeho uvažování. Pokud se jedná o ověřování informací, potom je velmi užitečné co nejširší vzdělání, které nás upozorní na to, že něco je nesprávně interpretováno nebo že je to přímo nepravda. Pokud opravdu váhám, doporučuji ověřovat si informace u co nejvíce zdrojů – ale pozor, běžné internetové blogy či články mohou být pouze jedním takovým zdrojem, protože od sebe opisují, často se tímto prostřednictvím šíří zjevné nepravdy nebo paranoidní teorie. Proto je dobré opřít se o co nejvíce rozmanitých zdrojů, např. internet, kvalitní encyklopedii, konzultovat problém s několika odborníky nebo známými, kteří s daným tématem přišli do styku, a podobně.

Pokaždé ale nemáme čas nebo náladu na náročné ověřování. Jak poznáme, že s informací nemusí být něco v pořádku?

Podle selského rozumu. To je jedna z nejosvědčenějších a nejmoudřejších instancí našeho já. Selský rozum je prostě schopnost opustit všechny složité finesy a komplikované teorie a podívat se na problém jednoduše. Ne vždy samozřejmě selský rozum funguje, mnohá vědecká zjištění jdou proti selskému rozumu. Nicméně ne nadarmo je už ve středověké filozofi i jedním z osvědčených principů tzv. Ockhamova břitva, princip říkající, že jednodušší vysvětlení je vždy lepší. (Blíže viz rámeček.) Dáme-li na zdravý selský rozum, nebudeme kupovat zázračné hrnce ani magické hřející deky za šedesát tisíc. Nebudeme věřit tomu, že na Ukrajině separatisté vyzbrojili svou armádu přes noc – asi koupí tanků na internetu nebo nevím, jak se nám to ruská propaganda zrovna dnes snaží vysvětlit.

Selský rozum je i dnes stále důležitý, ale sytí se vzděláním. S trochou nadsázky můžeme říci, že vzdělaný sedlák dokáže používat svůj selský rozum daleko lépe než ten nevzdělaný…

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 5/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace