5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Všechno je jinak! Co nám brání udržet si učení v paměti?

Všechno je jinak! Co nám brání udržet si učení v paměti?

Autor: Psychologie Heute 4/2015, volně přeložila Kateřina Rodná | Datum: 4.10.2016 | Vydání: 10/2016

Způsoby, jakými se náš mozek učí, se vždy nedrží běžných rad. Aktuální studie totiž ukazují, že to, co se obecně považuje za rušivé faktory a překážky v učení, může účinné vtištění do paměti někdy dokonce podpořit.

Všechno je jinak! Co nám brání udržet si učení v paměti?

Dva vědci, Sidney D‘Mello z americké University of Notre Dame a jeho kolega Art Graesser, si všimli rozporů v tom, jak se podle zažitých doporučení máme učit a jak to opravdu funguje. Tomuto tématu věnovali několik experimentů. Ve svých experimentech dali pokusným osobám za úkol naučit se různé informace – a přitom je rušili. Jednou jim dali k dispozici nedostatečné studijní materiály, jindy takové materiály, které si vzájemně odporovaly.

Nedostatečný materiál

V nedávno publikovaném pokusu si měli probandi zapamatovat, jak fungují různé běžné předměty. Jedna skupina k tomu dostala k dispozici obsáhlé údaje. Dozvěděli se například všechno o jednotlivých komponentách toasterů a myček nádobí. Druhá skupina to měla o dost těžší. Dostala informace o rozbitých předmětech denního použití. Z chybného fungování měli za úkol vyvodit, jak vypadá bezchybný provoz. Když D‘Mello a Graesser nakonec nově nabyté znalosti ověřovali, ukázalo se, že probandi z druhé skupiny se naučili a zapamatovali si víc. Důvod: k informacím se museli namáhavě dopracovat, a právě tenhle kognitivní výkon se jim vyplatil. „Slepé uličky a zmatek nejsou zárukou toho, že se něco naučíte, ale hlubším zpracováním materiálu se otevírají možnosti,“ dodávají k tomu D‘Mello a Graesser. Krátce řečeno: přesto, že učební materiál vyvolává víc otázek, než dává odpovědí, můžeme se z něj úspěšně učit.

Stres, odvádění pozornosti

Nové studie zpochybňují i naše obvyklé představy o tom, co je prostředí vhodné k učení. Uklizený psací stůl a vyhýbání se tomu, co odvádí naši pozornost, sice stále stejně jako dřív patří ke standardním tipům, jak se správně učit, ale už dlouho neplatí, že bez toho se učit nedá. Kdo se například učí v hlučné kavárně, obklopený pohybem, obrazy, pachy a zvuky, ten se nemusí nutně naučit méně, než kdyby se učil v tichém pokoji. Protože právě živé a měnící se prostředí, ve kterém se učíme, může v paměti způsobit silnější propojení učební látky. Mozek při tom nevědomky propojuje látku, kterou se učí, se smyslovými vjemy. Tento jev už na sobě pozoroval každý. Třeba když si při vůni čerstvě upečeného koláče vybavíme zlomky staré školní látky, kterou jsme si kdysi vštěpovali právě ve chvíli, kdy z kuchyně voněl maminčin koláč. Rafinovaná schopnost našeho mozku zapojovat prvky proměnlivého prostředí do procesu učení se nám v zásadě vyplácí.

Dokonce ani stres nutně nemusí znamenat překážku v učení. Naopak může za určitých okolností zapamatování podporovat. Psycholog Lars Schwabe z University Hamburg, který se zabývá učením, vypozoroval, že: „Záleží patrně na okamžiku, kdy pocítíme stres. Když stresová situace nastane krátce poté, co jsme se učili, může náš pozdější výkon paměti zlepšit.“

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 10/2016 nebo v On-line archivu.


Hodnoťte a doporučte:



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace