5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Všímavost: Buddhistická revoluce v psychologii?

Všímavost: Buddhistická revoluce v psychologii?

Autor: Jan Benda | Datum: 5.5.2010 | Vydání: 5/2010

Všímavost (mindfulness) je schopnost nezaujatě zaznamenávat psychické a tělesné fenomény prožívané v přítomném okamžiku, schopnost být duchem přítomný tady a teď. Tuto schopnost máme v jisté míře všichni a psychologové začínají tušit, že hraje důležitou roli v procesu psychoterapeutické změny.

Všímavost: Buddhistická revoluce v psychologii?

V posledním desetiletí roste na celém světě zájem odborníků o mindfulness, česky označovanou jako všímavost či bdělou pozornost. Tento původně buddhistický termín se těší nebývalé pozornosti psychologů, kognitivních vědců, neurovědců a mnohých dalších odborníků po celém světě. Ellen Langerová a Ronald Siegel na Harvardově univerzitě, Mark Williams na Oxfordské univerzitě, John Teasdale na Univerzitě v Cambridgi, Eleanor Roschová na Kalifornské univerzitě v Berkeley – to je jen několik málo jmen patřících do ohromující a stále rostoucí množiny vědců spojené jediným zájmem. Renomované odborné časopisy, jako jsou Clinical Psychology: Science and Practice, Psychological Inquiry, Journal of Clinical Psychology a Journal of Cognitive Psychotherapy, věnovaly v posledních letech všímavosti každý jedno speciální číslo. Celosvětově druhé největší nakladatelství vědecké literatury Springer začíná letos vydávat dokonce časopis Mindfulness. Co vzbudilo tuto vědeckou horečku?

Buddhovo učení a západní psychoterapie

Všímavost (mindfulness) bývá definována jako schopnost nezaujatě zaznamenávat psychické a tělesné fenomény prožívané v přítomném okamžiku. Je to – řečeno zjednodušeně – schopnost být duchem přítomný tady a teď. Tuto schopnost máme v jisté míře všichni. Podle Buddhova učení vede systematické rozvíjení všímavosti k mírnění utrpení a postupně až k dosažení nibbány. Psychologové začínají tušit, že všímavost hraje zřejmě důležitou roli také v procesu psychoterapeutické změny (Didonna, 2009; Shapiro, Carlson, 2009).

Zájem západních vědců a intelektuálů o buddhistickou filozofii, fenomenologii, psychologii a etiku lze datovat již od druhé poloviny devatenáctého století. Teprve v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století ovšem nastaly okolnosti, které umožnily řadě Zápaďanů seznámit se s východními metodami práce s myslí také prakticky. Do Spojených států i Evropy přišla tehdy kromě mnoha uprchlíků z asijských zemí i řada učitelů a představitelů jednotlivých buddhistických škol. Mnoho mladých Zápaďanů zároveň cestovalo na Východ – aby se učili a ověřovali východní metody sebepoznávání a seberozvoje sami na sobě. Byl mezi nimi mimochodem i český student psychologie Mirko Frýba, který v roce 1967 odjel do Indie studovat jógu a meditační postupy. Frýba v sedmdesátých a osmdesátých letech postupně zúročil zkušenosti nabyté v Indii a na Srí Lance a integroval postupy odvozené z meditace v rámci rogersovského, na klienta zaměřeného přístupu. Vytvořil tak originální psychoterapeutickou metodu využívající všímavost (mindfulness) a další principy odvozené z Buddhova učení (Frýba, 2008). Frýbou založený Atelier satiterapie je u nás dosud jedinou profesní organizací, jež nabízí výcvik v psychoterapii založené na všímavosti. Dá se však předpokládat, že nabídku všímavých terapií brzy rozšíří i další, kognitivně-behaviorální přístupy (Baer, 2006).

Program pro nemocné i byznysmany

Ve světě patří k těm, kdo rozpoutali vlnu zájmu o všímavost, v první řadě Jon Kabat-Zinn (český překlad jeho nejznámější knihy je v tisku). Přestože prvotní zájem o psychologii Buddhova učení podnítili především humanisticky a transpersonálně zaměření autoři, teprve Jon Kabat-Zinn vytvořil program, díky němuž se v USA buddhistická meditace stala součástí hlavního proudu zdravotní péče. Díky Kabat-Zinnovi se meditace všímavosti a vhledu (satipatthána-vipassaná) během posledních třiceti let dostala do nemocnic, škol, věznic, ale i do obchodních společností, mezi právníky či profesionální sportovce. Osmitýdenním programem „Mindfulness-Based Stress Reduction“ prošlo od roku 1979 více než 18 tisíc lidí na pěti kontinentech. Zaměření programu na pomoc pacientům s chronickou bolestí a v emočně obtížných situacích se postupně rozšířilo na širokou škálu nejrůznějších tělesných onemocnění i duševních poruch. V průběhu let vznikly pak ještě další na všímavosti založené psychoterapeutické přístupy, jako jsou na všímavosti založená kognitivní terapie (MBCT), dialekticko-behaviorální terapie (DBT) nebo terapie přijetí a odevzdání (ACT).

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 5/2010
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace