5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Vyšlechtíme sami sebe k dokonalosti?

Vyšlechtíme sami sebe k dokonalosti?

Autor: Anna Meszárosová | Datum: 2.10.2013 | Vydání: 10/2013

Touha po dokonalosti se prolíná všemi kulturami od nepaměti. Čas od času jsou podobné snahy podpořené vědeckými fakty, jindy se zvrhnou ve zrůdné ideologie. Nejkřiklavějším příkladem je nacistická genocida dvacátého století. Neudělá lidstvo někdy v budoucnu podobné chyby?

Vyšlechtíme sami sebe k dokonalosti?

Dnes umíme sahat pomalu až do lidských genů. Hodně nebezpečné pole. Snahu o přímou selekci jen toho nejlepšího lidstvo svorně odsuzuje, ale přesto musí i dnes volit mezi ano či ne. Umělé oplodnění, potraty postižených plodů, vyšlechtěné rostliny, čistokrevní pejsci, kastrace sadistických vrahů? Většinou říkáme ano. Někdy nahlas a rozhodně, jindy potichu a s nejistotou. Že je to směsice nesourodých pojmů? Není. Všechny podobné snahy o vylepšování a zdokonalování vlastností, které budou dědičně přenosné, se sbíhají právě k člověku. Můžeme je schovat pod společný název eugenika.

Tento teoretický filozoficko-biologický směr nebo, chceme-li, vědní disciplína se zabývá mnohotvárností lidských vloh, které řadí do kategorií „vhodné“ a „nevhodné“, a usiluje o to, aby lidskou populaci „špatných“ vloh zbavila, zatímco ty vhodné naopak hromadila. Ideální výsledek představuje dosažení co nejlepšího genetického fondu. Nedivme se – vždyť takovou snahu ve vztahu k přírodě projevuje člověk odedávna ve šlechtitelství a výsledkům vděčíme nejen za ohromné množství nejrůznějších plemen zvířat a rostlin určených k užitku či okrase, ale také za stále relativně dostatečný zdroj potravin.

Trocha historie

Snahu dědičně ovlivnit kvality vlastní populace mělo lidstvo od pradávna. Už staří Egypťané a Římané měli zákony zakazující uzavírání manželství mezi příslušníky různých společenských vrstev, ostatně u nás ještě před 150 lety bylo těžko myslitelné, že by si děvečka vzala muže z bohaté a vážené rodiny. Podobná nařízení platila mezi starousedlíky a imigranty, mezi příslušníky různých populací atd. Lidé věřili, že nebudou- li se mísit s jinými, nižšími, méně hodnotnými jedinci, jejich dobré vlastnosti zůstanou zachovány, ba co víc, budou ještě více zušlechťovány. Nakonec i dnes máme v této oblasti hromadu předsudků.

Základní myšlenku pozitivní eugeniky, že ideální potomstvo vzejde z „nejlepších“ mužů a žen, vyslovil starořecký filozof Platón. Za kolébku eugeniky však můžeme považovat Velkou Británii. V 19. století shrnul všechny snahy a myšlenky o dosažení dokonalosti pod tímto pojmem britský matematik a vědec Francis Dalton, bratranec Charlese Darwina. V Británii se konaly i první celosvětové eugenické konference, kde byly hlásány dnes už totálně nepřípustné myšlenky o nadřazenosti některých lidí. Toto chápání eugeniky ale ještě nemělo rasový nebo jinak negativní podtext a týkalo se pouze snahy o „vylepšování“ lidského rodu podle modelu umělého výběru, jako je tomu u šlechtění domácích zvířat a rostlin. S odstupem zhruba sta let je můžeme vidět spíš jako naivní, stejně jako uvidí generace za sto let naivní naše současné názory.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 10/2013 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace