5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Výzkum emocí

Výzkum emocí

Autor: Jakub Nemček | Datum: 29.1.2015 | Vydání: 2/2015

Řada výzkumů potvrzuje, že negativní podněty jsou schopné vyvolávat silnější emocionální reakci než podněty pozitivní. Můžeme při nich zaznamenat i reflexní, vůlí neovladatelné reakce. Na některé z nich jsme se zaměřili v našem původním výzkumu.

Výzkum emocí

Empirické zkoumání komplexního fenoménu, jakým jsou emoce, prošlo v historii experimentální psychologie poměrně krátkou cestu na to, aby mohlo v dnešní době poskytnout jednoznačný a všeobecně přijímaný koncept základního výzkumného uchopení. Předmět zkoumání je totiž sám definovaný prostřednictvím fyziologických změn, které můžeme měřit, a ztrácí tak subjektivní prožitkovou hodnotu, která je často v rámci psychoterapeutické práce klíčová.

Navzdory všem těmto faktům se Však v poslední době začíná v dané oblasti navazovat na takzvaný dvoufázový přístup Jerzyho Konorského. Díky skupině nadšených vědců z Floridské univerzity je Konorského přístup experimentálně ověřený, dále rozpracovaný a obohacený. Tento přístup posloužil například jako základ pro vytvoření mezinárodní testové baterie výzkumu emocí – IAPS (International Affective Picture System), která je tvořená vizuálními podněty – fotografiemi z různých sémantických kategorií.

V průběhu sestavování testu se podařilo týmu Lang, Bradleyová a Cuthbert zachytit a popsat zajímavou autonomní reflexivní fyziologickou reakci, která se vyskytuje v průběhu expozice subjektu nepříjemným vizuálním podnětům. Tento jev byl označený jako poplašný reflex mrknutí (startle blinking reflex) a ve spojitosti s podmínkami nutnými k jeho aktivaci se nabízí jako poměrně spolehlivý nástroj diagnostiky v oblasti psychopatologie, a to i díky faktu, že je měřitelný už u čtyřměsíčních kojenců. My jsme se s pomocí vybraných snímků z testu IAPS v našem experimentu snažili tento poplašný reflex vyvolat, zachytit prostřednictvím kamery a následně popsat.

Koncept motivačních systémů – teoretický rámec

V roce 1948 navrhl polský psycholog Jerzy Konorski koncept dvoufázového motivačního systému, který by byl jednoduše aplikovatelný na jakýkoli druh chování jedince. Na základě pozorování reakcí organismu vytvořil teoretický systém averzivního a apetenčního chování vůči stimulu (podnětu).

Averzivní systém je primárně aktivovaný v kontextu ohrožení a obsahuje evolučně zděděný repertoár reflexivních reakcí, jako například stáhnutí se, únik, obrana, případně útok. Naopak apetenční systém je spojený se situacemi podporujícími přežití jedince v prostředí. Jedná se například o impulzy spojené s možností přijímání potravy, bezpečí, rozmnožování, projevy náklonnosti apod.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 2/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (1 hlasů): 5, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace