5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Zabiják sebevědomí: Akné

Zabiják sebevědomí: Akné

Autor: Irena Komendová | Datum: 3.10.2007 | Vydání: 10/2007

Kůže je nejen největším, ale i nejviditelnějším orgánem lidského těla. Hraje důležitou roli v sociální i sexuální komunikaci - dotek nebo jen představa krásné, svěží kůže dokáže vzrušit, viditelné kožní problémy mohou v mezilidských vztazích leccos pokazit.

Naše společnost je zaměřená na vzhled, a tak se stává, že lidé, jejichž tvář a další viditelné části těla jsou postiženy kožním onemocněním, se setkávají s až instinktivní averzí. Ta se může stát zdrojem jejich psychických problémů, například nízkého sebevědomí, sociální úzkosti, změny sebepojetí či deprese. Ačkoli dnes jsou okolnosti vzniku kožních onemocnění v obecném povědomí poměrně známé, stále ještě kolují mezi lidmi mnohé mýty. Například akné je někdy spojováno s nevyspělostí, s nedostatečnou osobní hygienou či s konzumací určitých potravin. Reakce okolí jsou různé - od soucitu až po odpor.

Acne vulgaris (z řec. akme - vrchol či knao -škrábat a z lat. obecný, běžný) je jednou z nejčastějších kožních chorob u dospívajících. Vyskytuje se ve všech zemích světa a u všech ras. Jde o chronické zánětlivé onemocnění mazových žláz, které jsou nejčetnější a největší v takzvané seboroické oblasti, což je obličej, horní a střední partie hrudi a zad. V období puberty vznikají alespoň minimální projevy téměř u všech dívek a chlapců. U dívek se akné vyskytuje dříve, chlapce zase častěji postihují těžší formy.

Onemocnění většinou mizí do dvaceti let věku. V 15 % případů se vyskytuje až do 25 let, u žen někdy přetrvává i do čtyřicítky.

Mohlo by se tedy zdát, že tak běžné onemocnění, navíc většinou přechodné, není problematické. Proto také bývá často podceňováno nejen rodiči, ale i lékaři. Léčba akné je ale svízelná, dlouhodobá a onemocnění se v některých případech z nevysvětlitelných příčin i po zdárném vyléčení vrací, často v ještě těžší formě.

Zájem o problematiku akné se objevil poté, co v roce 1948 Sulzbergerová a Zaidensová upozornily na závažnost psychosociálního dopadu onemocnění: „Jsme přesvědčeny, že pravděpodobně neexistuje žádné jiné onemocnění, které by způsobovalo větší psychické trauma, větší nevyrovnanost mezi vztahem rodičů a dětí, více obecné nejistoty a pocitů méněcennosti a více psychického utrpení, než působí acne vulgaris.“

Acne vulgaris bylo kromě klasického řazení do skupiny somatických onemocnění zařazeno i do klasifikace psychodermatóz, jejichž průběh je doprovázen a ovlivňován emoční zátěží.

Řada dermatologů, psychologů a psychiatrů se snaží zjistit, zda je dopad akné na psychiku pacienta opravdu tak drtivý. Vzhledem k tomu, že podobná studie v České republice dosud chyběla, rozhodli jsme tuto mezeru vyplnit.

Výzkum v Česku

Náš výzkum vznikal ve spolupráci s Dermatovenerologickou klinikou Fakultní nemocnice Bohunice v Brně, kde docentka Jarmila Rulcová vede již řadu let akné poradnu. Podařilo se nám pro výzkum získat 104 pacientů (61 mužů a 43 žen). Věkový průměr zkoumaného souboru činil 19 let, přičemž nejmladšímu pacientovi bylo 15 let a nejstaršímu 30 let. Všichni byli diagnostikováni a léčeni s acne vulgaris. Vytvořili jsme také kontrolní skupinu osob, které netrpěly žádným kožním, ani jiným závažným onemocněním. Tvořilo ji 43 mužů a 30 žen stejného průměrného věku.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 10/2007
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace