5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Ženy, víno, zpěv... a mozek

Ženy, víno, zpěv... a mozek

Autor: Vojtěch Pišl | Datum: 30.5.2014 | Vydání: 6/2014

Každý pátek je malým svátkem – a jako takový je hodný oslavy. Sobota zrovna tak. S víkendovou „špičkou“ si většina z nás dělá starosti maximálně kvůli zbytkovému alkoholu za volantem. Přesto nás mohou změny v nervové soustavě spuštěné alkoholem vyjít docela draho…

Ženy, víno, zpěv... a mozek

Ve Velké Británii, USA nebo Německu se v posledních letech odborníci intenzivně zabývají problémem pravidelné nárazové konzumace alkoholu. Má i speciální název – v anglicky mluvícím prostředí se hovoří o binge drinking, němčina užívá výraz Rauschtrinken. Česky bychom ho mohli označit jako pití při flámu. Tento fenomén prudce roste, stejně jako jeho zdravotní a psychické důsledky. Výrazně silnější bývají u žen, jejichž mozek je k poškození alkoholem náchylnější, a u mládeže. V Německu, kde se pije podobně jako u nás, se počet nedospělých konzumentů alkoholu spadajících do defi nice Rauschtrinken (viz rámeček) mezi lety 2000 a 2007 téměř ztrojnásobil.

Kromě nebezpečí spojených se samotnou opilostí (např. úrazy, dopravní nehody) odborníci zjišťují řadu vlivů na psychiku a mozek. Namátkou lze jmenovat snížené výsledky v testech pozornosti a rozličných verbálních i nonverbálních kognitivních úkolech, prostorové orientace, učení, paměti nebo silnější prožívání negativních emocí. Významně zvýšená je v důsledku občasného opíjení i impulzivita, zřejmě vyplývající z nedostatečné činnosti těch částí mozku, které zmírňují afekty a impulzivní jednání. Kromě negativních aspektů, například neschopnosti utlumit reakce na stresující podněty, ale existují i pozitivní – impulzivita s sebou nese třeba zrychlení některých motorických reakcí.

Myšlení a rozhodování po flámu

Za zhoršení rozumových schopností po flámu může snížená činnost čelního laloku mozku, jehož struktury kromě rozumových funkcí zodpovídají i za sebekontrolu a sebeovládání. Hypofunkce těchto oblastí tak vede například k neschopnosti plánovat nebo cíleně změnit návyky – a tím přispívá k ztrátě kontroly nad alkoholem a dalšími drogami. Špatná činnost prefrontální kůry je proto nejen důsledkem, ale i příčinou opíjení se. Kvůli tomu není možné určit, do jaké míry jsou pozorované deficity následkem popíjení, a do jaké míry naopak samy problém s alkoholem způsobily.

To by mohla ozřejmit jenom studie, která by zkoumala, jestli lze na základě kvality prefrontálního kortexu předpovídat budoucí míru konzumace alkoholu. Ač takový výzkum na lidech zřejmě neexistuje, experimenty se zvířaty napovídají, že i občasné opíjení se frontální mozkovou kůru skutečně poškozuje. Pití alkoholu tak roztáčí spirálu postupně vzrůstajících neurologických deficitů, které prohlubují tendence k dalšímu pití.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 6/2014 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace