5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2016 Zdrava 5 Právě vyšel nový speciál Nová Psychologie dnes   Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > On-line archiv článků > Seznam vydání

Seznam vydání

Rodina a škola

4/2014

Jak žádat o asistenta pedagoga?

Právní odbor MŠMT, 7.4.2014

Proč není sjednocený proces žádostí o zajištění služby asistenta pedagoga? Jiný způsob žádosti platí pro asistenta pro zdravotně postižené, zdravotně a sociálně znevýhodněné, církevní a soukromé školy. T. H.

Celý článek

Jak žádat o asistenta pedagoga?

Neurovědy a vzdělávání

Jana Becková, 7.4.2014

Vzdělávání zatím nepatří mezi exaktní vědy, a v teorii se proto opírá o poznatky z psychologie, filozofie, sociologie a dalších autonomních disciplín. Mnozí lidé si kladou otázku, zda by mohla kognitivní neurověda nabídnout spolehlivý základ pro porozumění procesu učení a pro volbu správných metod výuky. Odpovědi, které neurověda nabízí, jsou mnohdy překvapující.

Celý článek

Neurovědy a vzdělávání

Projděte se Prahou s Karlem IV. - Aplikace vhodná do dějepisu i angličtiny

red, 7.4.2014

Chtěli byste prožít poutavý filmový příběh ze středověku přímo v místech, kde se odehrál? S Karlem IV v roli mladého rytíře, panovníka a sugestivního vypravěče? Aplikace Prague Chronicles vám ukáže Prahu tak, jak ji znali její obyvatelé v 15. století. Například s rozestavěným Karlovým mostem.

Celý článek

Projděte se Prahou s Karlem IV. - Aplikace vhodná do dějepisu i angličtiny

Jak myslí dítě s vysokým potenciálem

Monika Stehlíková, 7.4.2014

V posledních letech se hlavně ve frankofonní literatuře prosazuje nový termín děti s vysokým potenciálem. Důvodem je snaha odlišit kvantitativně nadprůměrnou inteligenci v případě nadaných dětí od kvalitativně odlišné inteligence dětí s vysokým potenciálem. V našem článku se chceme zaměřit na jejich psychologickou charakteristiku.

Celý článek

Jak myslí dítě s vysokým potenciálem

Rodina a škola 4/2014

Nina Rutová, 7.4.2014

V dubnové Rodině a škole jsme pro vás připravili:

Celý článek

Rodina a škola 4/2014

MÁ TO HLAVU A PATU?

Veronika Válková, 7.4.2014

Před časem se mi dostala do ruky útlá brožura s názvem Srozumitelné vyjadřování. Skočila jsem po ní jako ryba po třpytce, protože co potřebuje kantor více než vyjadřovat se tak, aby mu žáci rozuměli? Kniha to byla moudrá. Přečetla jsem sotva pár stránek a už jsem měla v hlavě brouka velikosti vypaseného chrousta. V knize se totiž psalo o tom, že v podstatě existují dva typy přednášejících. Ti, jimž jde především o to, aby je auditorium pochopilo, a dokážou své vyjadřovací prostředky přizpůsobit jeho úrovni. A druzí, kterým jde především o vysokou úroveň projevu. Dilema bylo nastoleno. Samozřejmě že chci, aby moji studenti chápali, co jim říkám. Ale také chci, aby se jim rozšiřovala slovní zásoba, aby kultivovali svůj jazykový projev, aby slyšeli, jak se vzdělaný člověk má vyjadřovat. Protože – nalejme si čistého vína – kde dnes dítě slyší souvislý projev na úrovni? Doma ne, copak doma při běžné komunikaci potřebujeme vytvářet náročnější větné konstrukce a dbát na to, abychom používali co nejširší slovní zásobu? V televizi? Když už ani leckterý veřejný činitel – o moderátorech nemluvě – nedokáže skloňovat stovky (kolikrát už jste slyšeli někoho hovořit o pětseti kusech?) a o tom, že slovo sranda je vulgarismus, nemá ani ponětí a klidně to řekne na kameru? Že vás to zarazilo? Tak schválně, z jakého slovesa je to asi odvozeno? Správně. Nemusíte to říkat nahlas. Jaká paráda by to byla, kdyby naši studenti a žáci měli vyjadřovací schopnosti a slovní zásobu na takové úrovni, jaká se v tom kterém ročníku očekává! Pedagogové by se mohli věnovat svému vlastnímu předmětu, třeba přírodopisu, protože by se mohli spolehnout, že jejich svěřenci jsou vybaveni základním nástrojem nutným pro práci ve škole – jazykem. Jenže to tak není. Můžeme plakat na stránkách odborných časopisů, v koutech sboroven a kabinetů, můžeme donekonečna (a právem) spílat rodičům, že svým dětem odmalička nečetli pohádky a k četbě je nevedli, tudíž děti nemohly slovní zásobu načerpat a jsou špatně jazykově vybaveny. Ale tím situaci nezměníme. Prostě to tak je. Můžeme na to žehrat, ale musíme tu skutečnost také akceptovat a pracovat s ní. Uvědomit si, že nám do školy přicházejí děti jazykově vybavené jinak, než to bylo před deseti, patnácti, dvaceti lety. Neznamená to, že máme rezignovat na snahu přivést je ke čtení, aby si slovní zásobu rozšiřovaly, aby se v nich pěstoval jazykový cit atd. Ale zároveň musíme mít pořád na mysli, že jsou jiné. Opravdu hodně jiné. Snad nikdy nebyl takový rozdíl mezi učiteli a jejich žáky. Dnešní učitel (i začínající) prožil dětství bez internetu, zato s knihami a lítáním po venku. Ale děti, které učí, jsou internetem odkojené. Jejich mozek jinak uvažuje, jinak zpracovává informace. Dá se říct, že učitelé i žáci jsou dnes každý z jiné planety. A pozor, ve velké míře jsou i rodiče na jiné planetě než jejich děti. A tak si říkám, že bychom možná měli na naše žáky, studenty a potomky nahlížet jako na vítané hosty z jiné planety, na roztomilé ufonky, kteří tu s námi chtějí žít, a my jim musíme vysvětlit, jak to tu chodí. Když budete mluvit s ufonkem, který se naučil česky v rychlokurzu ve vesmírném středisku Alfy Centauri, také vám asi v první řadě nepůjde o to, ho ohromit tím, kolik cizích slov znáte a jak složitá souvětí tvoříte při projevu spatra. Samozřejmě že projev pedagoga musí být vždy na vyšší úrovni než projev jeho svěřence, laťka musí být nastavená. Jde o to, do jaké výše. Dítě by na ni mělo dosáhnout. Třeba natažené a vestoje na špičkách, i kdyby si muselo trochu povyskočit. Ale šanci dosáhnout mít musí. Moje dilema zatím vyřešené není. Přemýšlím, jestli ta moje laťka na gymnáziu má být nastavená tak, aby na ni dosáhli i ufonci, kteří se ptají, co je výčet, úkladný a centralizovaný.

Celý článek

ANDREA VEDRALOVÁ: MOC JAZYKA JE VELIKÁ

Nina Rutová, 7.4.2014

Za jedny z nejdůležitějších dovedností pedagoga považujeme otevřenou komunikaci se žáky i s kolegy. Víme všichni, co si představit pod pojmem strukturovaný rozhovor a respektující přístup?

Celý článek

VESELÉ OBLIČEJE

7.4.2014

Před děti jsem vysypala hromadu tkaniček, provázků, mašliček, kolíčků, víček, střepů a kamenů. „Jé, děti, co je to za smetiště? A podívejte, kdo se nám v té hromadě schoval? Chlapeček Karlík…“ A rychle jsem poskládala obličej z kamenů, střepů a všeho jiného (na kamenech jsem měla namalované různé oči, pusy smějící se, mračící se, křičící, divící se…). Stačilo jen tak málo a děti se pustily do skládání dalších obličejů zcela samostatně. Pak jsem vytáhla tašku s hadříky a z obličejů se stávali celí panáčci. Veselí, spící, pánové, paní, děti… Zábava pro děti každého věku, ty starší si mohou různé oči a pusy namalovat na kameny samy, ty mladší si osvojí stavbu obličeje a anatomii těla člověka hravým způsobem. Trojrozměrný způsob zprostředkovává informace mnohem rychleji, než když s dětmi pořád dokola kreslíme obličej na papír. Zároveň v dětech rozvíjíme fantazii, kreativitu, smysl pro humor a svobodomyslnost.

Celý článek

INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE V ZÁKLADNÍ ŠKOLE

František Roček, 7.4.2014

Jedním z fenoménů současné doby je určitě obrovský rozvoj informačních technologií. Jak si s tímto faktem mohou poradit školy?

Celý článek

ÚSPORNÉ PRACOVNÍ SEŠITY

Markéta Klempířová, 7.4.2014

Když jsem si před zahájením školní docházky udělala pracovní výlet do obchodu s učebnicemi, našla jsem v regále věnovaném českému jazyku pro 4. ročník praktické a levné pracovní sešity, které vydala Nová škola, s. r. o.

Celý článek

JAK ŽÁDAT O ASISTENTA PEDAGOGA?

7.4.2014

Proč není sjednocený proces žádostí o zajištění služby asistenta pedagoga? Jiný způsob žádosti platí pro asistenta pro zdravotně postižené, zdravotně a sociálně znevýhodněné, církevní a soukromé školy. T. H.

Celý článek

PÁLENÍ ČARODĚJNIC

Naďa Černá, 7.4.2014

Společná setkávání a spoluprožívání hezkých chvil, navazování vzájemných kontaktů, obohacování slovní zásoby, nácvik kritického myšlení, čtení a psaní, výtvarné činnosti, pěvecký, taneční a dramatický prožitek, vaření s odhadováním množství ingrediencí, sebeobsluha, péče o pracovní místo a používané nástroje. – To všechno lze využít v projektu svázaném se starobylým obyčejem pálení čarodějnic.

Celý článek

PŘIJÍMAČKY U NICH DOMA TEĎ ZABEREME A PAK BUDE HAVAJ

Blanka Klimešová, 7.4.2014

Sledujeme přípravy na přijímačky ve čtyřech rodinách. Kolik času jim zabere učení?

Celý článek

PŘEDSTAVUJEME: GYMNÁZIUM NA ZATLANCE

Šárka Kvasničková,, 7.4.2014

Gymnázium Na Zatlance je čtyřleté všeobecné gymnázium na pražském Smíchově. Ústřední myšlenkou školního vzdělávacího programu „Objevovat a rozvíjet“ je poskytnutí maximálně možného individuálního přístupu ke každému žákovi. Jak se nám to daří, můžete posoudit z odpovědí studentů nebo z osobní návštěvy.

Celý článek

KLUBY SLAVÍ ÚSPĚCHY

Irena Poláková,, 7.4.2014

Nová škola, o. p. s., pomohla na třinácti školách po celé republice otevřít 21 čtenářských klubů a pozvala do nich děti, které pocházejí z rodin, v nichž z nejrůznějších důvodů chybí čtenářské vzory, a děti, které se ve škole potýkají s některou ze specifických poruch učení. K překvapení všech zúčastněných zájem předčil očekávání.

Celý článek

VÝUKA ANGLIČTINY PODLE NEUROVĚDY

7.4.2014

Zajímavým a u nás zatím novým fenoménem využití neurovědy ve vzdělávání je aplikace jejích poznatků při výuce jazyků, konkrétně angličtiny. Místo tvrdého drilu při učení slovíček a výuky gramatických jevů se soustředí na vytvoření potřebných neuronových spojení v mozku, které umožňují „nasátí“ jazyka přirozeným způsobem. Text: Jana Becková Senzitivní období pro rozvoj jazyka je od narození do zhruba sedmi let. Během tohoto období mozek nasává řeč se všemi specifiky z okolí zcela přirozeně. Kromě slov absorbuje i pravidla řeči, kterým je dítě vystaveno, a organizující se struktury pro daný jazyk. Schopnost absorpce jazyka se výrazně snižuje poté, co se dítě naučí hovořit v mateřštině. Je to především proto, že mozek poté, co přijme jednu řeč, nemá přirozenou schopnost absorbovat nové zvuky a další pravidla. K přemýšlení nám totiž postačí pouze jeden jazyk.

Celý článek

NEUROVĚDY A VZDĚLÁVÁNÍ

Jana Becková, 7.4.2014

Vzdělávání zatím nepatří mezi exaktní vědy, a v teorii se proto opírá o poznatky z psychologie, filozofie, sociologie a dalších autonomních disciplín. Mnozí lidé si kladou otázku, zda by mohla kognitivní neurověda nabídnout spolehlivý základ pro porozumění procesu učení a pro volbu správných metod výuky. Odpovědi, které neurověda nabízí, jsou mnohdy překvapující.

Celý článek

PROJDĚTE SE PRAHOU S KARLEM IV.

red, 7.4.2014

APLIKACE VHODNÁ DO DĚJEPISU I ANGLIČTINY

Celý článek

JAK MYSLÍ DĚTI S VYSOKÝM POTENCIÁLEM

Monika Stehlíková, 7.4.2014

V naší terminologii je zvykem mluvit spíše o nadaných dětech či nadaných žácích a pod tímto pojmem se rozumějí děti s výjimečně superiorní inteligencí, případně mimořádným talentem. V poslední době se téma rozvoje nadání a talentu těchto dětí začalo objevovat i v médiích. V této souvislosti se hovoří hlavně o nutnosti podpořit nadané děti ve škole a o vhodných metodách výuky pro ně určených. Velmi nadané děti mají IQ převyšující 130. V případě dětí s vysokým potenciálem není ale takové IQ podmínkou nezbytnou (přestože nejčastěji mají vysoce nadprůměrnou inteligenci, tedy IQ vyšší než 120). To, co charakterizuje děti s vysokým potenciálem, je právě ona kvalitativní odlišnost myšlení a fungování mozku, která se projevuje rozdílným prožíváním a chováním. Nebo bychom mohli přímo říct, že specifikem dětí s vysokým potenciálem je neobvyklé emocionální fungování. Určitým způsobem by se také dalo říct, že tyto děti myslí nejprve srdcem, až pak hlavou. A právě v této jejich specifičnosti je zdroj nepochopení a problémů těchto dětí.

Celý článek

1 2 
6666
Kores Škola Michael Rozumíme penězům Gymnázium Amazon Budování kapacit pro rozvoj škol II. Všechny učebnice pro základní a střední školy