5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2016 Zdrava 5 Právě vyšel nový speciál Nová Psychologie dnes   Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > On-line archiv článků > Seznam vydání

Seznam vydání

Rodina a škola

7/2014

Rodina a škola 7/2014

Nina Rutová, 9.9.2014

V zářijové Rodině a škole jsme pro vás připravili:

Celý článek

Rodina a škola 7/2014

Má se v dějepise hodnotit minulost?

Kamil Činátl, 9.9.2014

Dějepis čas od času vystoupí ze školy i do veřejného prostoru. Povětšinou jím v kontroverzní podobě prolétne jako kometa a zanechá za sebou rozporuplné dojmy. Ohniskem mediálních sporů jsou převážně soudobé dějiny, které se točí především kolem významu „totalitní minulosti“.

Celý článek

Má se v dějepise hodnotit minulost?

Dětem pomohly logopedické třídy

Eva Gibiecová, 9.9.2014

V Třinci se v prvních třídách začaly čím dál častěji objevovat děti s vadami řeči, nárůst byl znatelný (20–30 %). Problémy signalizovaly i školky ve městě. Vážné problémy s výslovností a komunikací velmi ztěžovaly práci učitelek, přetrvávaly i u dětí po odkladu školní docházky. Některé děti navštěvovaly logopedické školky, ty jsou ve městě tři. Situaci dětí se nám daří mnohem lépe zvládat pomocí logopedických tříd.

Celý článek

Dětem pomohly logopedické třídy

Učíme se na hradech a zámcích aneb Památky mě baví!

Naděžda Rezková Přibylová, 9.9.2014

Pokud patříte k těm, kdo jsou přesvědčeni, že člověk je tvor zvídavý a že učení není jenom pasivní poslech výkladu, výpisky do sešitu a zpaměti naučené odstavce textu, ale že učení může přinášet i radost, máte důvod číst následující řádky. Stručně v nich popisuji různé cesty, jak zviditelnit místní památku bez plytkosti, nostalgie a nudy, prostřednictvím mnohdy silných osobních zážitků a nečekaných překvapení z dovedností a vědomostí všech zúčastněných.

Celý článek

Učíme se na hradech a zámcích aneb Památky mě baví!

Od fňukání k vlastnímu hlasu

Nina Rutová, 9.9.2014

Když jsem si dala schůzku s Ivanou Vostárkovou, měla jsem trochu trému. Pozná, co se s člověkem děje, doslova po hlase. Na jejích seminářích proto člověk neobjevuje jen svůj hlas, ale s hlasem také sám sebe.

Celý článek

Od fňukání k vlastnímu hlasu

CO ŘEŠÍ UČITELÉ?

Monika Kulová, 9.9.2014

Být učitelem je dnes velmi náročné povolání. Učitelská profese je více než kdy jindy „okleštěna“ vnějšími pravidly, trendy, postoji rodičů, dětí a celkovým společenským laděním. Je toho hodně, co si kantor dnes nesmí dovolit, málo zůstává z toho, co je i nadále v platnosti.

Celý článek

ZÁLUDNOSTI LETNÍCH PRÁZDNIN

Veronika Válková, 9.9.2014

Když se řekne začátek nového roku, menší část populace si představí první leden, ta podstatnější první září. Skutečně, je to tak. Život drtivé většiny společnosti se totiž řídí školním rokem. Patří sem všechny děti chodící do školky, na základní a střední školu, a částečně i vysokoškoláci, všichni rodiče i prarodiče, tedy podstatná část produktivní populace a značná té postproduktivní, cestovní kanceláře, prakticky všichni zaměstnavatelé, kteří se dostávají do náročného období letních dovolených, MHD, která v době prázdnin redukuje provoz linek, televizní a rozhlasové stanice, které v létě zařazují prakticky jenom reprízy, a v neposlední řadě obchodní domy obtěžující už od půlky prázdnin jásavými hesly Hurá zpátky do školy, jimiž zbytečně kazí náladu všem školou povinným o měsíc dřív. Snad jediní, kdo se upřímně těší na konec prázdnin, jsou rodiče, kteří neoplývají ochotnými babičkami a pro které je komplikované pro děti na dva měsíce zařídit hlídání, a děti s poruchami autistického spektra, které milují řád, takže se s pravidelným rozvrhem hodin od pondělí do pátku cítí bezpečnější a frustrují je pouze víkendy. Ať se na to podíváme z jakékoliv strany, školní rok společností hýbe, červenec a srpen jsou měsíce s úplně jiným rytmem než zbytek roku. Zajímavé je, že se tomu ještě nepřizpůsobili například výrobci kalendářů. Kalendáře září–srpen by šly totálně na dračku. Tenhle rytmus začal pozvolna ovládat společnost od zavedení povinné školní docházky, což není, jak se urputně, leč mylně traduje, rozhodnutí Marie Terezie (ta zavedla všeobecnou vzdělávací povinnost), ale až Františka Josefa. Povinnou školní docházku nařídil druhý školský zákon, tzv. Hasnerův, v roce 1869, a byla osmiletá. Jenže ouha. Zavedením povinné školní docházky přišel pracovní trh o vcelku levnou dětskou pracovní sílu, což si uvědomovali nejen ti, které by komunistické učebnice dějepisu šmahem ocejchovaly jako vykořisťovatele, ale zejména rodiče, kteří potřebovali, aby děti pomáhaly na statku nebo v dílně, a ne aby se flákaly někde ve škole. A tak byla o čtrnáct let později povinná školní docházka zkrácena na šest let, což byl velký krok zpátky, a zasadil se o něj významně pan poslanec František Ladislav Rieger, takto majitel cukrovaru. Zřejmě potřeboval, aby mu někdo levně sklízel řepu. Proč jsou ale s povinnou školní docházkou spojeny tak dlouhé letní prázdniny? No právě kvůli dětské práci. Aby mohly děti v létě na statku pomoci rodičům se sklizní. Přes to prostě nejel vlak ani školský zákon. Prázdniny tedy původně nebyly vymyšleny proto, aby si chudinky děti po namáhavém školním roce odpočinuly. Prázdniny byly vyčleněny na polní práce. Odpočinkem přece byla škola. Takže dnes je to vlastně tak, že o prázdninách se odpočívá – od odpočinku. No, pochybuji, že by dnes někdo školní výuku vnímal jako odpočinek. Aspoň já jako pedagožka po deseti měsících přímé vyučovací povinnosti považuji za odpočinek klidně i ty polní práce nebo brigádu v kamenolomu. Dvouměsíční prázdniny tu tedy máme. Pro kantory díky bohu za ně, protože těch osm týdnů dovolené (což je jediné, co našemu povolání veřejnost závidí, ale zato vehementně a nekriticky) je nezbytné minimum na regeneraci psychických sil. Ale co pro děti? Pro ty (až na výjimky) není školní rok tak vyčerpávající, aby se z toho dva měsíce vzpamatovávaly. Navíc, čím je člověk starší, tím kratší dobu pro něj ty dva měsíce znamenají. Pro sedmileté dítě jsou dva měsíce jedna dvaačtyřicetina jeho života, pro čtyřicetiletého znamenají jednu dvousetčtyřicetinu života – téměř šestkrát kratší dobu. Dvouměsíční prázdniny mezi první a druhou třídou jsou tedy pro dítě zhruba takový časový úsek, jako kdyby měl čtyřicátník prázdniny rok. Dovedete si představit, kolik se toho dá za rok zapomenout, když se tomu vůbec nevěnujete? Dovedete. Takže teď je vám jasné, jaké problémy může mít na začátku roku váš druháček, pokud jste s ním během prázdnin aspoň občas něco neopakovali, jak vám určitě paní učitelka na konci první třídy doporučovala.

Celý článek

DĚTEM POMOHLY LOGOPEDICKÉ TŘÍDY

Eva Gibiecová, 9.9.2014

V Třinci se v prvních třídách začaly čím dál častěji objevovat děti s vadami řeči, nárůst byl znatelný (20–30 %). Problémy signalizovaly i školky ve městě. Vážné problémy s výslovností a komunikací velmi ztěžovaly práci učitelek, přetrvávaly i u dětí po odkladu školní docházky. Některé děti navštěvovaly logopedické školky, ty jsou ve městě tři. Situaci dětí se nám daří mnohem lépe zvládat pomocí logopedických tříd.

Celý článek

KNIHOVNÍK VIDÍ, KAM UČITEL NEDOHLÉDNE

9.9.2014

Učitel a knihovník – dvě profese, které mohou výrazně ovlivnit dětské čtenářství. Většinou ale každý z nich zušlechťuje svůj vlastní sad a spolupracují spolu pouze při občasných návštěvách besed. Projekt Školní čtenářské kluby jim nabídl velmi úzkou spolupráci – pravidelné vedení klubu, společné plánování schůzek, sdílení zkušeností. Text: Irena Poláková, foto: Ondřej Polák

Celý článek

MÁ SE V DĚJEPISE HODNOTIT MINULOST?

Kamil Činátl, 9.9.2014

Dějepis čas od času vystoupí ze školy i do veřejného prostoru. Povětšinou jím v kontroverzní podobě prolétne jako kometa a zanechá za sebou rozporuplné dojmy. Ohniskem mediálních sporů jsou převážně soudobé dějiny, které se točí především kolem významu „totalitní minulosti“.

Celý článek

DĚJINY NAŠÍ ŠKOLY

9.9.2014

PRAKTICKÝ PŘÍKLAD DO VÝUKY 1

Celý článek

INSPIRACE LEŽÍ V AFRICE

Hana Jandová, 9.9.2014

Když se řekne africká škola, většině z nás se vybaví chudé a zaostalé třídy, ve kterých chybí sešity a lavice. A přesto mají něco, co českému školství chybí.

Celý článek

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V LITERATUŘE PRO DĚTI A MLÁDEŽ

Eva Šilerová, 9.9.2014

Období německé okupace českých zemí a druhá světová válka znamenaly v českých i světových dějinách významný předěl. Příběhy odehrávající se v tomto období mohou žákům i studentům významně napomoci pochopit historické souvislosti a seznámit se důkladněji s nedávnými dějinami.

Celý článek

RASISTU PODLE VZHLEDU NEPOZNÁTE

Nina Rutová, 9.9.2014

Davida Tišera jsem poznala při panelové diskusi, kterou pořádalo sdružení Stop Čechům. Pobavil auditorium zkušeností ze světových kongresů romské mládeže. Čeští Romové tam prý patří mezi exoty, kteří chodí v deset hodin spát, aby nerušili noční klid.

Celý článek

UČÍME SE NA HRADECH A ZÁMCÍCH ANEB PAMÁTKY MĚ BAVÍ!

9.9.2014

Pokud patříte k těm, kdo jsou přesvědčeni, že člověk je tvor zvídavý a že učení není jenom pasivní poslech výkladu, výpisky do sešitu a zpaměti naučené odstavce textu, ale že učení může přinášet i radost, máte důvod číst následující řádky. Stručně v nich popisuji různé cesty, jak zviditelnit místní památku bez plytkosti, nostalgie a nudy, prostřednictvím mnohdy silných osobních zážitků a nečekaných překvapení z dovedností a vědomostí všech zúčastněných. Text: Naděžda Rezková Přibylová, foto: Viktor Mašát

Celý článek

Z REFLEXÍ STUDENTŮ

9.9.2014

Učila jsem dva roky jako třídní čtvrtou a pátou třídu. Od prvního dne mi bylo jasné, že s hlasem budu mít potíže, že s ním neumím zacházet, šetřit ho. Nechápala jsem, že kolegyně tyto potíže nemají, na mé otázky, jak to dělají, nevěděly, co říct. Když si teď zpětně vybavuji jejich hlasy, byly dost použité, a patří mezi ty hlasy, které když poslouchám, tak se mi stáhne krk a bolí mě v něm za ně. Alena R.

Celý článek

1 2 
6666
Kores Škola Michael Rozumíme penězům Gymnázium Amazon Budování kapacit pro rozvoj škol II. Všechny učebnice pro základní a střední školy