5000
Kurz jako dárek Rodina a škola jako dárek Kompletní ročník časopisu 2016 Zdrava 5 Právě vyšel nový speciál Nová Psychologie dnes   Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > On-line archiv článků > Seznam vydání

Seznam vydání

Rodina a škola

10/2010

Rodina a škola 10/2010

Barbara Hansen Čechová, 9.12.2010

Ve vánoční Rodině a škole si přečtete rozhovor s Martinem Chválem o maturitní zkoušce a autoevaluaci školy. Způsobem sebehodnocení škol se zabývají také články v Tématu čísla od Lucie Procházkové. Jako vánoční dárek pro čtenáře jsme připravili povídku od Jana-Michala Mlezivy, která sleduje vyprávění mladého Matyáše a jeho peripetií než se stal učitelem. Jsou dnešní školou diskriminováni chlapci? Na tuto otázku nabízí odpověď Lucie Jarkovská, odbornice na gender studies. A potěšení nakonec: v rubrice Osobnost a škola Tomáš Feřtek vysvětluje záměry nového občaského sdružení EDUin, ve kterém působí.

Celý článek

Rodina a škola 10/2010

Vzdělávání je i naše věc

Barbara Hansen Čechová, 9.12.2010

Možná jste v analýzách testu maturitní zkoušky v médiích zaznamenali, že se k ní vyjadřovala dosud neznámá obecně prospěšná společnost EDUin. Pokud byste si dali práci a společnost vyhledali na internetu, zjistili byste, že za ní mimo jiné stojí Tomáš Feřtek, známý publicista a reportér.

Celý článek

Vzdělávání je i naše věc

Diskriminuje současná škola chlapce, nebo dívky?

Lucie Jarkovská, 9.12.2010

Ještě před sto lety byly ženy ze vzdělávání téměř vyloučeny. Nyní právě ony převládají mezi absolventy vysokých škol. Nediskriminuje současné školství naopak chlapce?

Celý článek

Diskriminuje současná škola chlapce, nebo dívky?

Nomen omen

Jan-Michal Mleziva, 9.12.2010

Vánoční dárek pro čtenáře - Povídka

Celý článek

Nomen omen

Vlastní hodnocení škol v praxi

Lucie Procházková, 9.12.2010

O reformě, její náročnosti a novinkách pro školy již bylo napsáno mnoho. Cílem reformy bylo zkvalitnění českého školství. Tento článek stručně shrnuje, jak vypadá dnes již neodmyslitelná součást práce školy na cestě ke své kvalitě - přes vlastní hodnocení školy.

Celý článek

Vlastní hodnocení škol v praxi

Českému školství chybí trvalá péče

Barbara Hansen Čechová, 9.12.2010

Martina Chvála si možná mnozí pamatují, když působil jako ředitel CERMATu. Nyní pracuje v Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání a vede projekt na autoevaluaci škol Cesta ke kvalitě. Hovořili jsme nejen o katastrofálních výsledcích testu maturitní zkoušky, ale o současné situaci s autoevaluačními projekty.

Celý článek

Českému školství chybí trvalá péče

Co potřebuje učitel multikulturní výchovy

Jaroslava Ševčíková, 9.12.2010

Aprobace multikulturní výchovy na pedagogických fakultách zatím neexistuje. Přitom se tento „předmět“ objevuje ve školních vzdělávacích programech jak základních, tak středních škol. Co se od učitele MKV očekává? Důležitá je schopnost vyjádřit svůj názor a pak hlavně sám umět s „jinakostí“ dobře pracovat.

Celý článek

Vzdělávání je i naše věc

Barbara Hansen Čechová, 9.12.2010

Možná jste v analýzách testu maturitní zkoušky v médiích zaznamenali, že se k ní vyjadřovala dosud neznámá obecně prospěšná společnost EDUin. Pokud byste si dali práci a společnost vyhledali na internetu, zjistili byste, že za ní mimo jiné stojí Tomáš Feřtek, známý publicista a reportér.

Celý článek

Vánoční Eko-bilancování

Zuzana Demlová, 9.12.2010

Běžte s dětmi na web

Celý článek

Volný čas dětí? Musíme vytvořit dobrou nabídku

Jana Vodáková, 9.12.2010

Mají dnešní děti skutečně raději počítačové hry než hry s vrstevníky? Jak si vůbec mladí lidé přejí trávit svůj volný čas? V říjnu se konala ve Zlíně ojedinělá česko-slovenská konference mladých lidí a pracovníků volnočasových organizací na toto téma a přinesla řadu inspirací.

Celý článek

Co se děje na školách

9.12.2010

Studenti se opět budou prát s Thálií

Celý článek

Školní jídelna na vesnici

Růžena Milatová, 9.12.2010

Na dnešní návštěvu školy jsem si udělala výlet mimo Prahu. Ani jsem netušila, že nějaký Dolní Bousov existuje, a tak jsem byla moc zvědavá, jak vypadá vesnická školní jídelna, kterou chce nechat otestovat sám ředitel školy.

Celý článek

FIGURKOVÁ ŠKOLIČKA

PaedDr. Milena Zikešová, 9.12.2010

Nedávno jsem se zúčastnila semináře Figurková školička, ze kterého jsem odjížděla nadšená, bohatší o další zkušenosti, nápady, materiály. Se stejným pocitem odcházely všechny účastnice semináře. Figurková školička je nová metoda výuky, která se zaměřuje na rozvoj zrakového vnímání, prostorové orientace a myšlení.

Celý článek

školní psycholog? Špatně se shání, ale pomůže

Sylvia Jančiová, 9.12.2010

Jaké máte zkušenosti se školním psychologem?

Celý článek

K čemu plošné testování v 5. a 9. ročnících?

Václav Mertin, 9.12.2010

V polovině října zahájilo MŠMT diskusi o plošném testování žáků v pátých a devátých ročnících. Nezbytným základem diskuse je ujasněný smysl takového testování, tedy jaký má důvod, cíl a hlavně přínos. Jenže důvody zazněly v dosavadních prohlášeních vágně nebo vůbec ne, takže se lze pouze domýšlet. Nebo i o smyslu této akce se bude diskutovat?

Celý článek

Diskriminuje současná škola chlapce, nebo dívky?

Lucie Jarkovská, 9.12.2010

Ještě před sto lety byly ženy ze vzdělávání téměř vyloučeny. Nyní právě ony převládají mezi absolventy vysokých škol. Nediskriminuje současné školství naopak chlapce?

Celý článek

Bydlení u rodičů? Nedoporučuji

9.12.2010

Dobrý den, jmenuji se Adéla, je mi 28 let, jsem vychovatelkou v domově mládeže, mám tříletý vztah a s přítelem se neustále dohaduji o vlastním bydlení. Oba práci máme, ale momentálně bydlím u něho s jeho rodiči ve velkém domě a ještě s jeho bratrem a jeho přítelkyní. Maminka mého přítele, přestože je dům třípatrový, je proti tomu, abych si pořídila v tomto domě vlastní kuchyň, pračku a lednici. Máme k dispozici pouze jeden větší pokoj, na chodbě sdílíme koupelnu s přítelovým bratrem a jeho slečnou. Myslím si, že dva roky se stále někomu přizpůsobuji, stále se musím na něco ptát, nemám soukromí. I když se snažím sebevíc, kritizuje mě slečna na patře o 8 let mladší nebo má zas s něčím problém matka přítele. Například mám v pokoji přes noc jen 15 stupňů. Když řeknu, že by bylo dobré zapnout plynový kotel, tak je mi řečeno, že jsem zimomřivá. Přítel tyto věci nechce řešit a zdá se mi, že před nimi utíká do práce. Já je ale řešit potřebuji, chci mít děti a do této konstelace je přivést nechci. Sháním proto bydlení. Problém je prý v tom, že se přítel bojí hypotéky, má strach že to nezvládneme, ale já zas mám strach zůstat v tomto domě a vychovávat v něm děti. Nejde mi ho moc přesvědčit, abychom se odstěhovali kamkoliv, hlavně pryč. Pořád mi vysvětluje, že by musel prodat motorku a auto a všechno, jen abychom to zvládli, a já zas nechci, aby se kvůli mně vzdával svých koníčků, ale nemůžu tam vydržet. Kvůli němu jsem odešla ze svého rodného města a přestěhovala se k němu do Prahy. Protože bydlení v Praze je drahé, tak sháním za Prahou cokoliv za rozumnou cenu. Přítel okamžitě našel argument, proč to tam bude špatné. Nechce téměř nikam od místa práce do třiceti kilometrů. Že já dojíždím stejně do své práce, to mu nevadí. Už nevím, co mám dělat, pořád se o tom hádáme skoro každý den a nemohu najít přijatelné řešení. Nejradši bych odešla z domu jeho rodičů hned. Když se na tom chci domluvit na příští rok s tím, že koupíme byt či domek a odejdeme tam, tak řekne, že chce jet příští rok na dovolenou. Já ale radši obětuju dovolenou a dám peníze do bydlení. Jenže dovolenou plánujeme tak dva roky dopředu a partner se těchto plánů nechce vzdát. Přijde mi to naprosto marné, jak když hrách na stěnu házím. Přesto se snažím tam vydržet, protože ho miluji, i když vím, že pro dítě to tam rozhodně není. Co mám dělat??? Adéla Paní Adélo, Když si čtu váš dotaz, ve kterém popisujete všechny útrapy s bydlením v domě a podněty k řešení bydlení s přítelem, obdivuji vás, že hledáte další a další řešení. Pořád hledáte další důvod k tomu, abyste se odstěhovali, a váš přítel hledá další důvod, proč zůstat v domě, kde bydlíte. Když se mu podaří váš argument vyvrátit, hledáte další. Jsem přesvědčený o tom, že to musí být vyčerpávající. Podle popisu argumentů a protiargumentů přítele si myslím, že nejde o to, že by vaše argumenty nebyly kvalitní, ale o to, že víte jasně, co chcete, a pro vašeho partnera tyto důvody nejsou dostatečně motivující. Dá se předpokládat, že změna bydlení bude pro něj znamenat opuštění zázemí, které v domě s rodiči má, a nové starosti, které s novým bydlením oba na sebe vezmete. Samotné založení rodiny bude pro vás oba novou zátěží, pro kterou váš partner možná není rozhodnut. Dále nevím, jestli jej o setrvání v domě nepřesvědčují samotní rodiče. Možná i pro ně je náročné, až těžce přijatelné, přijmout situaci, že jejich syn již chce dospět a založit vlastní rodinu. Tento vliv na rozhodování vašeho partnera také může být nezanedbatelný. Další zátěží, kterou na sebe oba vezmete, je zátěž ekonomická, a to jak v oblasti zvýšených provozních nákladů na bydlení, hypotéky, tak i nákladů spojených se založením rodiny. Na druhou stranu je přirozené, že potřebujete soukromí. Pokud ho v domě s příbuznými partnera nemáte, je dobře, že jej hledáte jinde. Máte v souhrnu několik řešení, možná máte i další řešení, která jste nepopsala, nyní nezbývá než zvážit, zda chcete obětovat své pocity, které v domě máte, kvůli vztahu s přítelem. Sama píšete, že partner tyto věci nechce řešit. Pravděpodobně předpokládá, že nová situace mu přinese více starostí, které doposud nemusel řešit. On je v domě se svými příbuznými zvyklý bydlet a vaši situaci buď nechápe, nebo nejsou vaše pocity, které prožíváte v souvislosti s bydlením, tak důležité jako pocit zázemí, které u rodičů má. Jako předposlední pokus mě napadá zkusit najít takové argumenty, které budou přínosem pro něj. Tedy najít důvody, kvůli kterým by nové bydlení mohlo být pro něj zajímavé. Na jednu stranu bydlení nezávislé na rodičích, založení rodiny či spokojená partnerka. Samozřejmě mějte zmapovány i komplikace, které změna přináší kvůli tomu, abyste se na ně důkladně připravili. A jako mezní variantu vnímám vaše rozhodnutí být spokojená. Za klíčové považuji vaše rozhodnutí, zda jste ochotna riskovat to, že budete hledat nového partnera, který bude vnímat jako důležité vaše důvody pro samostatné bydlení, případně partnera, pro kterého budou pocity partnerky důležitější, nebo upřednostníte partnerovy priority před vašimi. Přeji vám, aby se vám podařilo najít řešení, ve kterém najdete uspokojení jak vy, tak váš partner.

Celý článek

Jak je to s kvalitou českých škol?

9.12.2010

Výsledky školy jsou nejsnáze vidět podle úspěšnosti žáků v testech, průměrů na vysvědčení, úspěšnosti žáků při přijímacích zkouškách na SŠ nebo VŠ, uplatnění na trhu práce. Podle těchto ukazatelů, které se i poměrně snadno prezentují, se lze o škole dozvědět, že je schopna žáky vybavit určitým množstvím znalostí a dovedností, jež jsou žáci schopni prokázat při různých (nejčastěji testových) příležitostech. Kdybychom však úroveň školy posuzovali pouze podle toho, kolik žáků se dostane na gymnázia nebo na kolikátém percentilu se škola umístila ve srovnání s ostatními školami v rámci stejného testování, bylo by to zavádějící. Co když se na gymnázium dostane 5 žáků ze 40 – je to málo, nebo hodně? Co když je to 100 % zájemců o tento druh střední školy? A proč třeba o tento druh školy neprojevilo zájem více jedinců? Nebo je to dlouhodobě stabilní úspěch dané školy v jejím regionu? Je vidět, že jenom čísly a procenty se podle výsledků úspěch či kvalita měřit nedá – je potřeba znát i pozadí „vzniku“ výsledků, tedy jak vypadá proces, který je pro žáky „připraven“ s tím nejlepším vědomím a svědomím vedení školy a učitelského sboru, že touto cestou se dětem půjde za vzděláním dobře, efektivně a s chutí. Již několik let školy postupně přecházejí na výuku podle vlastních školních vzdělávacích programů. Jednotný a ideální „vzor“ neexistuje, školy mají volnou ruku v tom, kterým směrem budou chtít svůj ŠVP ubírat v rámci vymezených hranic daných rámcovým vzdělávacím programem. Zjednodušeně řečeno – pokud školy splní legislativní povinnosti, jak má výuka vypadat a se kterým vzdělávacím obsahem se má v ŠVP pracovat, aby byly naplněny vzdělávací cíle v RVP, může si škola dělat prakticky cokoli. Tedy ta cesta, kterou se vydá ke svému cíli (opět deklarovanému ve vlastním ŠVP), je pro každou školu zcela jiná. Při formulaci cílů se učitelský tým zabývá nejen ideály, jak by měl vypadat absolvent co do kompetencí, ale také se přihlíží k různým specifikům – regionálním, sociálním, personálním. Jinak budou vypadat cíle ŠVP gymnázia s velkou spádovou oblastí, jiné budou cíle ŠVP specializované SOŠ. Stejně tak jiné cíle s ohledem na vstupní podmínky bude mít velká sídlištní škola oproti malé venkovské základní škole. Každá škola tedy zohledňuje možnosti a podmínky, se kterými musí pracovat a které třeba nejde nebo není potřeba měnit. V těchto souvislostech je vidět, že pro posouzení kvality školy je potřeba znát také kontext školy a dlouhodobou tendenci školy samé se vyvíjet a měnit. Externí posouzení, jak škola pracuje, jako jediná zpětná vazba škole, by bylo jako bychom chtěli hodnotit film po jeho zhlédnutí klíčovou dírkou – zúžený pohled na život školy by přinesl zkreslené hodnocení. Proto již od počátku školní reformy byla školám dána s větší autonomií také povinnost provádět vlastní hodnocení školy. Vlastní hodnocení školy nemá u nás dlouhou tradici. Najdou se sice desítky škol, které se pravidelnému vlastnímu hodnocení věnovaly již několik let před reformou, protože to ve své práci pociťovaly jako důležité a nutné, ale pro většinu škol to byla novinka, na kterou si musely zvyknout a nějak ji přijmout do školního života. Cíl vlastního hodnocení je jasný – ohlédnout se zpět za svou prací, zjistit, jestli škola naplňuje cíle a vize, které si stanovila, a uvědomit si slabé a silné stránky. Pokud by ve škole učitelé, ředitel, žáci a další účastníci života školy pracovali (podle svého pocitu) naplno, ale bez zpětné vazby, mohlo by se stát, že jejich úsilí vyzní naprázdno a nikdo vlastně nebude přesně vědět, co způsobilo tento nesoulad mezi plány a výsledky. Proces vlastního hodnocení tak má pomoct odhalit ty momenty, které jsou klíčové pro efektivní vzdělávání žáků a život školy vůbec. Po zjištění slabých stránek může dojít k diskusím a návrhům, jak tento stav zlepšit, u prokázání silných stránek je nasnadě plán, jak je udržet, podpořit a rozvíjet. Podle novely vyhlášky č. 225/2009 má škola provádět vlastní hodnocení nejméně jednou za tři roky. V tomto tříletém cyklu je čas na to pokusit se odstranit nedostatky zjištěné při minulém hodnocení a zároveň „zažít“ případnou změnu. Plody různých drobných (ale možná i velkých) změn v životě školy, ať už jde o změny ve výuce, výchově, komunikaci či třeba materiálním vybavení, je tak možné za tři roky opět zhodnotit – zda přinesly ta správná očekávání. Jakmile jsou všechny oblasti práce školy vyhodnoceny, proces vlastního hodnocení pokračuje formulací opatření a dalších plánů, jak bude škola na výsledky reagovat v dalších letech své práce. Závěry z hodnocení má podle zákona škola povinnost zpracovat do zprávy z vlastního hodnocení školy. Jde o dokument, který slouží zejména pro školu, aby výsledky hodnocení byly zaznamenané. Zároveň se tento dokument předkládá České školní inspekci jako doklad o tom, že škola vlastní hodnocení provádí. Závěry z vlastního hodnocení školy by měly být dostupné ale také všem, kterých se týkají a kteří se na zpětné vazbě podíleli – učitelé a ostatní zaměstnanci, rodiče, žáci atd. Pokud jsou např. žáci či rodiče osloveni k vyplnění ankety, měli by být seznámeni s jejími výsledky. Jen tak budou příště motivováni opět anketně odpovídat s vidinou toho, že má smysl a zpětná vazba, kterou škole dávají, přispívá k celkovému zlepšování školy. Některé školy rády zveřejňují zprávu z vlastního hodnocení na svých webových stránkách – cítí to jako příležitost pro prezentaci svých výsledků, pokroků, jako důkaz toho, že škola „nestojí na místě“, vyvíjí se a podniká konkrétní kroky na své cestě ke kvalitě. Jiným školám není taková otevřenost blízká a raději se se svými výsledky nechlubí, ostatně zveřejňovat zprávu z vlastního hodnocení není povinné. Ale mělo by být v zájmu rodičů chtít se informovat o tom, jak škola postupuje ve svém zlepšování – co se škole daří, které problémy řeší a jaká opatření má v plánu realizovat, aby se jejich děti vzdělávaly v bezpečném, motivujícím a kvalitním prostředí, s kvalitními pomůckami a s pomocí kvalitních pedagogů.

Celý článek

Vlastní hodnocení škol – jak to jde v praxi?

Lucie Procházková, 9.12.2010

O reformě, její náročnosti a novinkách pro školy již bylo napsáno mnoho. Cílem reformy bylo zkvalitnění českého školství. Tento článek stručně shrnuje, jak vypadá dnes již neodmyslitelná součást práce školy na cestě ke kvalitě – přes vlastní hodnocení školy.

Celý článek

Českému školství chybí trvalá péče

Barbara Hansen Čechová, 9.12.2010

Martina Chvála si možná mnozí pamatují, když působil jako ředitel CERMATu. Nyní pracuje v Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání a vede projekt na autoevaluaci škol Cesta ke kvalitě. Hovořili jsme nejen o katastrofálních výsledcích testu maturitní zkoušky, ale o současné situaci s autoevaluačními projekty.

Celý článek

1 2 
6666
Kores Škola Michael Rozumíme penězům Gymnázium Amazon Budování kapacit pro rozvoj škol II. Všechny učebnice pro základní a střední školy