5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2016 Zdrava 5 Právě vyšel nový speciál Nová Psychologie dnes   Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Jak se za katedrou nezbláznit

Jak se za katedrou nezbláznit

Autor: Jan Nejedlý | Datum: 5.5.2017 | Vydání: 5/2017

Zprávy o tom, že na Jadranu každé léto sežere žralok alespoň jednu českou učitelku, jsou novodobou legendou. Také se s oblibou říká, že koncem školního roku pražské učitelky houfně odjíždějí do „lázní na Praze 8“, jak se přezdívá psychiatrické nemocnici v Bohnicích. Tady už však nejde o pouhý žert. Konec školního roku bývá pro kantory extrémně stresující, takže o nervová zhroucení není nouze. Na to, jaké stresory učitele ohrožují a jak jim čelit, jsme se ptali psychoterapeuta Romana Peška, autora nedávno vydané knihy Jak se blázní v době blahobytu.

Jak se za katedrou nezbláznit

Je stres vůbec k něčemu dobrý?

Stres má obecně špatnou pověst, ale přiměřená míra stresu je pro člověka prospěšná. Mozek potřebuje neustále stimuly. Problém ovšem nastává, když je stresu moc. Dlouhodobý intenzivní stres může vést ke vzniku úzkostných a depresivních poruch nebo k vyhoření. Na druhou stranu, když člověk nemá dostatek podnětů, když se nudí, když v práci nemá co dělat nebo dělá věci, které ho nebaví, to je také velmi stresující.

Stres z nudy učiteli nehrozí. Zatímco úředník začíná den kávou, kantor obvykle hektickým dozorem, než jej drnčení zvonku zažene na plantáž, pardon do třídy…

No, úředníci to také nemají jednoduché. Někdy si říkám, že je obdivuhodné, jak může člověk vydržet desítky let každý den osm hodin být zavřený v nějakém malém kanclu a často dělat věci, v nichž nevidí moc smysl. Ale lepší malá jistota než žádná. S tím dozorem o přestávkách to také není moc psychohygienické. Pedagog si o přestávce potřebuje odpočinout. Celý život bychom se měli snažit hledat vyváženou míru stresu a neupadnout ani do jednoho extrému.

Pojďme se podívat na zdroje školního stresu. Jedním z těch méně zřejmých je hluk. Ať už o přestávce na chodbách, v jídelně, nebo bohužel často i ve třídě při vyučování.

Ano, stresorem mohou být i čistě fyzikální faktory, jako je hluk, nedostatek světla, prudké světlo, zima, nebo naopak příliš velké horko, kdy se u člověka zvyšuje míra podrážděnosti.

Zažil jsem školu, kde se v pařácích dalo učit jen v podzemních šatnách. A to šlo o nově postavenou budovu za cca 70 milionů.

Problémy bývají i s nedostatečnou ventilací. Často je v budovách s velkým počtem lidí nedýchatelno, ba přímo smrad.

Specifický zápach vydávají puberťáci, zahalující svá těla ve zpocených mikinách… Ale kvůli tomu se učitel asi nezhroutí. Co podle vašich zkušeností kantory dnes stresuje?

Je to celá řada věcí. Napětí a tlaky od nadřízených, rodičů i žáků. Konflikty s kolegy. Nedostatek prestiže a respektu k učitelskému povolání, nedostatečné ohodnocení. Časté změny ve struktuře školství. Práce v systému, kde levá ruka neví, co dělá pravá. Politici valí na školy problematické změny a inovace a učitelé často zažívají zlost a bezmoc, protože s tím nemohou nic dělat. S tím souvisí i nadbytečná administrativa, doslova informační smog.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 5/2017 nebo v On-line archivu.


Hodnoťte a doporučte:



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Kores Rozumíme penězům Budování kapacit pro rozvoj škol II. Všechny učebnice pro základní a střední školy