5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Cíl výuky cizích jazyků? Hlavně se domluvit

Cíl výuky cizích jazyků? Hlavně se domluvit

Autor: Marie Těthalová | Datum: 7.10.2010 | Vydání: 8/2010

Podle Marka Víta, který se řadu let věnuje výuce angličtiny, je při výuce cizích jazyků nejdůležitější motivace. A třeťáky, kteří s jazykem začínají, nesmíme v žádném případě odradit. Povídali jsme si o tom, co ve výuce cizích jazyků „funguje“, a co nikoli.

Cíl výuky cizích jazyků? Hlavně se domluvit

Proč bychom měli umět alespoň jeden cizí jazyk?

Znalost cizího jazyka nás může velice obohatit. Každý jistě zná hezké české přísloví o znalosti jazyků a o tom, kolikrát jsme člověkem. Ti, kdo se alespoň jeden jazyk opravdu naučili, si význam tohoto rčení jistě dobře uvědomují. Jsme-li „jednou člověkem“, žijeme, pracujeme, vnímáme svět okolo nás, máme své sny, radosti i starosti. Naučíme-li se nový jazyk, náš život dostane nový rozměr. Nejen, že přibude pracovních příležitostí, ale naučíme se věci vnímat jinak, otevře se nám zcela nový svět.

To, co jsem řekl, skutečně částečně platí pro každý cizí jazyk, ale v dnešní době již nelze jazyky, ani ty světové, stavět na stejnou úroveň. Stoupající důležitost angličtiny nelze přehlížet a její znalost je již často považována za součást gramotnosti.

Děti se cizí jazyk učí povinně. Jak jim pomoci, aby našly motivaci, věděly, že jim angličtina, němčina či francouzština k něčemu budou?

Motivovat děti k učení by mělo být jedním z hlavních cílů učitelů, kteří s výukou cizího jazyka ve třetí třídě začínají. Pokud se jim to nepodaří, jen málo dětí si časem k jazyku najde cestu.

Člověk musí především vidět, že se učí něco praktického, něco, co existuje i mimo školní zdi. V případě angličtiny nemusíme ani chodit daleko, i když nejbližší anglicky mluvící země je od nás přes 1000 km vzdálená. Učitel má navíc k dispozici technické vymoženosti 20. a 21. století, díky kterým mohou mít děti anglicky mluvící svět na dosah ruky.

Jde vůbec skloubit učení a zábava?

Myslím, že ano, a ve výuce cizích jazyků to platí obzvláště. Skoro vše, co mají děti a studenti rádi, lze ve výuce jazyků použít – hry, písničky, pohyb, filmy, pohádky, počítače, internet, počítačové hry…

Cizí jazyky se dnes učí jinak než v době, kdy jsme chodili do školy. Biflování slovíček a gramatiky nahradila komunikace v cílovém jazyce. Můžete přiblížit zásady moderní výuky cizích jazyků?

Sama jste základní princip moderní výuky vystihla oním přechodem od biflování ke komunikaci. Angličtina a další „západní“ jazyky se v minulosti u nás učily pouze teoreticky. Hlavní důraz byl kladen na jazykové prostředky (především gramatiku a slovní zásobu) a případně reálie, zatímco řečové dovednosti musely jít stranou. Tento přístup je nahrazován tím, ve kterém nám jde o to, abychom rozuměli a aby rozuměli nám. Klíčovým slovem je tzv. komunikativní kompetence.

Taková výuka probíhá s co nejmenším použitím mateřského jazyka studentů, komunikace mezi učitelem a žáky i mezi žáky navzájem je tedy v angličtině. Dokonce učební materiály neobsahují češtinu mnohdy vůbec. Z toho vyplývá, že svoji roli zcela úplně ztrácí překládání slovíček, vět či celých článků. Důraz je kladen více na schopnost domluvit se než být schopen vytvářet bezchybné věty. Chyba obecně již není považována za „hřích“, ale za přínos. Role učitele už nespočívá ve vysvětlení látky, ale jeho úkol je spíše pomáhat žákům, aby určitá pravidla a zákonitosti sami pochopili.

S výukou cizích jazyků nám často naskočí slovo „dril“. Mají drilové metody i dnes své místo ve výuce?

Některým jazykářům zase naskočí husí kůže, když slyší slovo „dril“. Ve většině moderních vyučovacích metod dril místo nemá, i když někdy může studentům pomoci zažít si některé složitější gramatické struktury či fonetické jevy.

V kolika letech by se děti měly začít seznamovat s cizím jazykem?

Na toto téma se již mnohokrát diskutovalo. Každý člověk, ať laik, psycholog či pedagog má názor trochu jiný. Určitě je dobré i přínosné, když je to co nejdříve, ale je nutno vzít v potaz mnoho faktorů.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu <strong>Rodina a škola </strong>č. 8/2010 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy