5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Diskriminuje současná škola chlapce, nebo dívky?

Diskriminuje současná škola chlapce, nebo dívky?

Autor: Lucie Jarkovská | Datum: 9.12.2010 | Vydání: 10/2010

Ještě před sto lety byly ženy ze vzdělávání téměř vyloučeny. Nyní právě ony převládají mezi absolventy vysokých škol. Nediskriminuje současné školství naopak chlapce?

Diskriminuje současná škola chlapce, nebo dívky?

Demokratické vzdělání je považováno za jeden z klíčů k emancipaci, má představovat možnost vymanit se z pozice, do které jsme se narodili. Feministické hnutí od svého počátku upozorňovalo, že ke společenskému znevýhodnění žen dochází právě proto, že ženy nemají přístup ke vzdělání a jedním ze základních požadavků emancipistek 19. století bylo zakládání středních škol pro dívky a umožnění studia žen na univerzitách. Propagátorky ženské emancipace věřily, že vzdělání ženám umožní získat placená zaměstnání, a tím nezávislost a dobré společenské postavení. Za posledních sto let došlo k obrovskému posunu a ženy tvoří v České republice většinu osob s maturitou a začínají převládat i mezi absolventy vysokých škol. Situace se co do výše dosaženého vzdělání proměnila natolik, že se objevují hlasy, které tvrdí, že současný vzdělávací systém diskriminuje chlapce. Zastánci tohoto názoru prosazují, aby se pozornost dnes zaměřila spíše na podporu chlapců ve vzdělávání. Situace je ale složitější.

Čím vyšší vzdělání žen, tím větší platová diskriminace

Ženy sice začaly v posledních dekádách dosahovat vyššího vzdělání, avšak to neznamenalo proměnu v nerovnostech sociálních. V každé vzdělanostní kategorii vydělávají ženy méně než muži. V roce 2009 činil průměrný plat ženy s maturitou 23 646 Kč, průměrný plat stejně vzdělaného muže byl 30 403 Kč, vysokoškolačky braly v průměru 36 043 Kč, vysokoškoláci 54 007 Kč. Dokonce čím déle žena ve vzdělávacím systému setrvává a čím vyššího stupně vzdělání dosáhne, tím větší bude statisticky rozdíl mezi jejím příjmem a příjmem jejího stejně vzdělaného vrstevníka-muže. Situace je o to paradoxnější, že dokonce i ženy s vyšším vzděláním vydělávají v průměru méně než muži, kteří skončili s osvědčením z nižšího vzdělávacího stupně. Na straně druhé je pravda, že chlapci převyšují počty dívek v učebních oborech bez maturity, mladí muži s nízkým vzděláním jsou ohroženi nezaměstnaností, jsou náchylnější k deliktům kriminálního charakteru a dostávají se do různých sociálně problémových situací. Koho tedy vzdělávací systém diskriminuje a komu by se mělo prosazováním rovných příležitostí ve vzdělávání pomoci?

V první řadě je třeba opustit představu, že prosazování rovných příležitostí znamená boj chlapci vs. dívky. Genderově citlivá výuka a výchova, která je odvozena od požadavků rovnosti, má pomoci k všestrannému rozvoji jak dívek, tak chlapců, a to i v oblastech, které jsou považovány za doménu spíše toho druhého pohlaví. Pokud není gender rozpoznán a promýšlen, dochází ve vzdělávacím procesu k nevědomé reprodukci genderových, ale i jiných nerovností, které limitují jak dívky, tak chlapce.

Ohroženi jsou zejména chlapci z nižších vrstev

V případě chlapců je třeba si uvědomit, že to nejsou všichni chlapci, kteří jsou ohroženi nedostatečným vzděláním, ale jsou to chlapci z nižších sociálních vrstev. Jak ukázal již v roce 1977 Paul Willis, u chlapců z dělnických rodin existuje větší neochota podřizovat se školní disciplíně, která ústí do vytvoření jisté kontrakultury, kdy chlapci revoltují proti škole. Protože úspěch podle kritérií střední třídy je pro ně výrazně obtížnější než pro chlapce z dobře situovaných rodin, budují si postavení v jiné sféře. Preferují model drsňácké maskulinity, která jim má zajistit uznávané postavení ve vrstevnické skupině. Dobrý studijní výkon a neproblematické vztahy s vyučujícími by byly považovány za něco změkčilého, nechlapského – drsný chlap je totiž rebel a nesklání hlavu před autoritou. Tento drsňácký lesk je zajímavý zvláště pro chlapce, kteří jsou jinak ve výuce spíše podprůměrní, jejich sociální zázemí je slabší, a nemohou tak dobrého postavení dosáhnout pomocí kulturního, sociálního ani materiálního kapitálu vlastní rodiny. Důsledkem takovýchto vzorců maskulinity je potom jejich negativní vztah ke škole a negativní vztah školy k nim. Na tomto příkladu vidíme, že genderová reprodukce jde ruku v ruce s reprodukcí sociálního statusu. Problémoví žáci dosahují nízkého vzdělání a často předčasně ze vzdělávacího systému vypadnou a rebelující maskulinita je tím, co k tomuto nezdaru ve vzdělávání přispívá.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 10/2010 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy