5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Mnoho pedagogů již nad studenty zlomilo hůl

Mnoho pedagogů již nad studenty zlomilo hůl

Autor: Jan-Michal Mleziva | Datum: 7.9.2011 | Vydání: 7/2011

Na mnoha školách Jaroslava Valůcha poznali osobně coby koordinátora vzdělávacího projektu Jeden svět na školách, organizovaného společností Člověk v tísni. V poslední době bývá do škol zván jako host besed, aby se při nich podělil o zkušenosti z rozvojové pomoci v Barmě anebo z realizace projektu humanitární pomoci na Haiti, oceněného významným americkým vyznamenáním.

Mnoho pedagogů již nad studenty zlomilo hůl

Poměrně často navštěvuješ střední školy, a máš tak příležitost poznat studenty z trochu jiné perspektivy než jejich učitelé. Jak vlastně vnímáš naši mládež? Zajímají ji vůbec problémy, které se jí osobně přímo netýkají?

Co se týče mé práce s mladými lidmi, jednalo se v prvé řadě o ty, kteří byli aktivní, kteří se chtěli zapojit do nejrůznějších projektů a programů, s nimiž jsem k nim coby pracovník Člověka v tísni přicházel. U těchto lidí, a nebylo jich málo, nešlo o to, abych jim přinášel nové informace, ale spíše abych jim dělal jakéhosi průvodce, ukázal jim různé možnosti a pomohl jim vzájemně se propojit. V těchto mladých lidech vidím budoucí nositele změn. Ale ani v případech, kdy jsem pracoval s celou třídou či několika třídami dohromady, nemůžu si v tomto ohledu na mladé lidi stěžovat. Komplikovanější to někdy bývalo s učiteli. Opět jsme v rámci našeho projektu měli možnost pracovat s těmi – řekněme – progresivnějšími, což byla vesměs radost, obecně mě ovšem zaráželo, jakou nedůvěru a despekt k mladým lidem pedagogové chovají.

V jakém smyslu problematičtí?

Dělali jsme například projekce filmů v kinech, bylo důležité vytvořit určitou atmosféru, v níž by studenti mohli nenuceně vnímat projekci, s čímž souvisí také možnost spontánněji reagovat na některé situace ve filmu a podobně. Ovšem učitelský „dozor“, který byl se studenty poslán, to většinou naprosto necitelně narušil typickým okřikováním, vyhrožováním, vykazováním studentů mimo sál apod. Když jsem s nimi mluvil, zjistil jsem, že nad mladými lidmi již zlomili hůl. Byli názoru, že škola by měla mladé lidi napravit, ale že to nejde. Myslím si, že by se měl vůbec změnit tradiční postoj učitelů k žákům. Dnes, například díky novým médiím a sociálním sítím, které mladí lidé berou jako naprosto přirozenou součást svých životů, musí člověk, chtě nechtě, rezignovat na to, že jako starší ví všechno lépe. Tady vidím obrovskou výzvu pro učitele, aby si tuto skutečnost uvědomili a využili ji, pokud si chtějí přirozenou autoritu u mladých lidí získat a udržet. Čím dříve se s tím smíří a zareagují na to, tím lépe pro ně, jejich studenty a systém vzdělávání jako takový.

Myslíš, že spolu nějak souvisí malá angažovanost občanů na řízení společnosti s tradičním autoritativním přístupem ve výchově a vzdělávání?

Určitě. Ale jedná se jen o jeden z faktorů. Vedle toho hraje také důležitou roli zkušenost s čtyřiceti lety totality a v naprosto největší míře výchova v rodině.

Je šance, abychom se v tomto ohledu jako společnost změnili?

To je otázka času. Společenské prostředí musí být nakloněno tomu, aby si cenilo odborníků, kteří mohou přinést změny, případně prostě lidí, kteří přinášejí nové myšlenky. Myslím, že mnohého se dá docílit prostřednictvím různých občanských iniciativ, které svými kampaněmi mohou přimět k přemýšlení. Svrchu to nemůže přijít, a nelze to asi ani moc čekat ze škol jako institucí. Každopádně je třeba si uvědomit, jak velký potenciál se nachází ve školách. Vždyť škola může probouzet zájem a působit žádoucím způsobem.

Čím zaujaly vzdělávací programy Člověka v tísni tebe, že ses jim naplno věnoval?

Když jsem nastoupil do společnosti Člověk v tísni, začal se tam rozvíjet program Jeden svět na školách, nabízející školám dokumentární filmy a doprovodné metodické materiály, a druhý stěžejní program Varianty, který se zaměřoval na interkulturní vzdělávání. Na programech bylo lákavé to, že byly nové. Já jsem se především věnoval zakládání filmových klubů na školách. Dělal jsem lektora na workshopech pro učitele, vedl školení pro studenty. Také jsme s učiteli a studenty pracovali přímo na školách. Učitelé zkoušeli věci sami, nad rámec svých úvazků. Studenti se sami zapojovali. Bylo úžasné sledovat, jak se věci vyvíjely.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 7/2011 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy