Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Rozumíte dětské osobnosti? - Díl I: extraverze a introverze
Rozumíte dětské osobnosti? - Díl I: extraverze a introverze
Autor: Šárka Miková | Datum: 8.4.2010 | Vydání: 4/2010
V této rubrice vám v několika pokračováních poskytneme klíč k porozumění dětské osobnosti, ať už je vaším vlastním potomkem, nebo žákem. Na případech jednotlivých dětí autorka ilustruje typologické příčiny jejich problémů a způsoby řešení včetně prevence.

Z jedné rodiny a každé je jiné
Není to poprvé, co si kladete otázku, jak je možné, že přestože se snažíte k oběma dětem přistupovat stejně, jejich reakce a chování jsou většinou tak rozdílné. A protože jste zodpovědný rodič, přemýšlíte nad tím, jak své děti co nejlépe vychovat. Pídíte se po různých radách a doporučeních, ptáte se své matky, tchyně, kamarádek, studujete odbornou literaturu.
Měli byste se zastavit, přestat tolik hledat kolem sebe a začít hledat sami v sobě a ve svých dětech. To, jací jste a jaké jsou vaše děti, vám totiž může poskytnout ten nejlepší návod na to, co je ve výchově nejlepší – je to totiž to, co je přirozené pro vaše dítě, co odpovídá jeho vrozeným dispozicím, a co jste zároveň vy sami, s ohledem na svou přirozenost, schopni ve výchově využít.
Erik a Ilona nám ilustrují rozdílný způsob reagování a dobíjení energie u extravertních a introvertních dětí, dva póly dimenze osobnosti, jedné ze čtyř dimenzí, které podle typologie MBTI (vizte box) tvoří naši osobnost.
V rozporu s obecně známou teorií, že extraverti jsou ti „společenští a komunikativní“ a introverti „uzavření a ostýchaví“ nám tahle typologie přináší pohled zcela jiný – nejde o naše vlastnosti, ale o naše přirozená tíhnutí – o to, zda dáváme přednost pobytu ve vnějším světě, a máme tudíž rádi komunikaci a akci, nebo zda nám více vyhovuje pobývat ve světě vnitřním, kde přemýšlíme a reflektujeme. Ať už preferujeme extraverzi, nebo introverzi, je jasné, že musíme fungovat i ve světě opačném – to nás však stojí více úsilí a energie. Ona preference má svůj neurofyziologický podklad a podle typologie MBTI s ní přicházíme na svět. Nemůžeme ji změnit, nemůžeme ze svého introvertního dítěte vychovat extraverta, byť by se nám mohlo zdát, že by měl pak snazší život. Naopak, pokud bychom vychovávali naše dítě v rozporu s jeho přirozeností, mohli bychom deformovat jeho vývoj a způsobit mu až psychické obtíže.
Jak se tyto preference projevují u protagonistů našeho příběhu?
Erik na oslavě dává přednost vnějšímu světu, v něm se aktivně pohybuje a komunikuje. Ilona část oslavy také stráví ve vnějším světě, v kontaktech se svými kamarády, to ji ale po určité době vyčerpá a potřebuje si „odpočinout“ – dobít se ve svém světě vnitřním. Cestou z oslavy Erik i Ilona zpracovávají to, co právě zažili – Erik tím, že své zážitky sdílí ve vnějším světě, Ilona tím, že ve svém vnitřním světě své zážitky reflektuje. Jak k nim ale výchovně přistupovat, abychom respektovali jejich přirozenost?
V následujícím textu naleznete mnohá doporučení a jistě vás napadne, proč převažují ta pro výchovu dětí introvertních. Znamená to, že jsou výchovně „problematičtější“? Nikoliv. Jen současné nastavení společnosti nahrává extravertům a ti to mívají doma, ve škole a později v práci do jisté míry jednodušší. Extravertní děti jsou pro nás zároveň na rozdíl od těch introvertních čitelnější, protože to, nad čím přemýšlejí, často sdělují svému okolí.
Introvertním dětem tímhle způsobem „do hlavy nevidíme“, a tak je komunikace s nimi pro nás obtížnější, jsme-li navíc sami extraverty, hrozí, že je budeme nutit do chování, které pro ně není vůbec přirozené.
Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 4/2010
nebo v On-line archivu.
![Portál [logo]](/cstat/images/design/portal.png)

