5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Chceme-li měnit školu, zamysleme nad její kulturou

Chceme-li měnit školu, zamysleme nad její kulturou

Autor: Václav Dvořák | Datum: 12.5.2006 | Vydání: 5/2006

V současnosti se v souvislosti s reformou školství stále víc používá pojem kultura školy. Jde o termín, jehož obsah je těžké vymezit, přesto je podle některých odborníků důležité se jím zabývat. Je tak totiž možné zjistit, jaké má škola rysy, kde jsou její „kuří oka“, na co naopak lze vsadit, říká docent MILAN POL z brněnského Ústavu pedagogických věd.

Co si máme představit pod pojmem kultura školy? A proč se ten pojem začal používat?

Kultura školy je soubor charakteristik, jimiž lze popsat jakousi duši školy. Tento pojem – tehdy jako kultura firmy – se začal nejprve používat ve světě obecného managementu, kde se stal populárním ve chvíli, kdy manažeři pochopili, že objektivně změřitelné cíle mají sice pro firmu zásadní význam, ale že takto definovaných cílů dosahujeme s konkrétními lidmi, kteří spolu pracují, musejí se na něčem domlouvat, mají své cíle a touhy atd. A pokud existuje určitá kultura firmy, lidé se spolu domlouvají snáze a jsou víc zainteresováni na dobrých společných výsledcích. Poté, co se v šedesátých letech začalo mluvit o klimatu a demokracii ve škole, stal se tento pojem důležitým i ve školství.

Co všechno do oněch zmíněných charakteristik patří?

Pojem kultura školy se obtížně postihuje. Podle některých jej lze vidět v celé řadě věcí: v hodnotách lidí, jejich přesvědčení o sobě a o druhých, v organizaci práce, v tom, co je přijatelné a nepřijatelné oblečení, ve způsobu rozhovoru – co si kdo ke komu dovolí a co nikoli, jak v oficiální, tak v neformální rovině atd. Stačí si třeba vzít větu: „To byla dobrá práce.“ Na jedné škole jde o pejorativum, na jiné o opravdové ocenění. V každé škole existuje určitá kultura, kterou lze rozvíjet a kultivovat nebo naopak potlačovat některé její negativní projevy. Tato kultura vychází z určité konkrétní tradice dané školy a její významnou součástí například jsou stejně jako u normální kultury příběhy o hrdinech, v tomto případě třeba o bývalém řediteli či nějakém dobrém učiteli: „Když tu byl učitel fyziky X. Y., ten uměl učit, to byla jiná doba…“ Kultura školy se v čase postupně mění, ale nijak dramaticky rychle. V tom lze možná nalézt odpověď na otázku, proč se školy reformují pomalým tempem. Když se navíc kultura dané školy vůbec nebere v potaz, mohou snahy o její reformu narážet do „neviditelných zdí“.Ředitel si říká: „Proč to nefunguje? Vždyť v této příručce píšou, jakým způsobem komunikovat, abych dosáhl plánovaného cíle.“ Jenže na té škole existuje určitá tradice v komunikaci, kterou nelze změnit ze dne na den. Při reformách je zkrátka třeba vzít v úvahu, že lidé jsou na něco zvyklí, něco unesou, něco jsou ochotni přijmout, za něčím jsou ochotni jít a mají i určité představy o tom, jakým směrem se má škola rozvíjet. A to vše lze shrnout do pojmu kultura školy.

Nad kulturou dané školy je tedy třeba se zamýšlet před tím, než se rozhodneme k nějaké reformě?

Pro každou školu je důležité udělat si představu o tom, kde se asi nachází na pomyslné cestě za určitou vizí, jak by vzdělávání mělo vypadat. Vedení školy by se v této souvislosti mělo jako první věcí zabývat tím, jak jsou lidé ve škole naladěni a jaké řídící postupy zvolit, aby „nenarazilo“. Je taktické začít od něčeho, co lidé vnímají jako podstatné. Když se pokusíte pochopit nastavení kultury, které jsou ti lidé součástí, zvýší se tím naděje na úspěch eventuálních změn. Kultura je obecný pojem jakoby vztažený ke všemu a k ničemu. Když někomu ve škole řeknete: „Pojďme zkoumat kulturu.“, pochopitelně odpoví: „K čemu to bude? Pojďme zkoumat něco konkrétního. Něco,co děláme.“ Kdo chce kultivovat kulturu školy, musí se vztáhnout k něčemu konkrétnímu. Ředitel školy zde má dvě možnosti. Buď se začne zabývat něčím, co je podle něj důležité – třeba způsob vyučování či otevřenost školy – nebo řekne týmu školy: „Pojďme se bavit o tom, co je pro nás podstatné, udělejme si revizi silných a slabých stránek a řekněme si, co budeme zkoumat do větší hloubky, co pro nás zjištěný stav znamená a co můžeme udělat, abychom se do budoucna zlepšili.“ Tak je možné zjistit, jaké má škola rysy, kde jsou její „kuří oka“, na co naopak lze vsadit. Kultura školy se tedy dá kultivovat jen přes konkrétní činnosti, kterými se lidé zabývají a hlavně je považují za důležité.

S čím začít, když chceme zjistit, jaká je kultura školy a co v ní můžeme změnit?

Nejdůležitější je asi poznání hodnot – co je pro všechny ve škole podstatné, jaké cíle si chceme stanovit, co před čím má mít prioritu. Už z průběhu diskuse o tom, kde se škola „nachází“, lze odhadnout, čeho lze s lidmi na škole realisticky dosáhnout – zda je možné přistoupit k razantnějším krokům nebo nikoli. Nejde o to, aby se na hlavních cílech školy shodli všichni, ale určitě by to měla být většina, hlavně určité „jádro tahounů“. Podstatná je také otevřenost – změny by neměly být pouze záležitostí učitelů, ale i dalších zainteresovaných skupin, tedy i rodičů a žáků. Jedním z významných rysů kultury některých základních škol je zatím bohužel představa: „My tou řídíme, nějak nastavíme pravidla, nemá cenu zapojovat do jejich vytváření ostatní.“

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 5/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy