5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > ČÍM BUDE?

ČÍM BUDE?

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 12.3.2008 | Vydání: 3/2008

I když trh práce počítá s doživotním vzděláváním a rekvalifikací, první volba by se neměla zásadně míjet se studijními možnostmi a zájmy dítěte. Dokáže si ve čtrnácti samo vybrat? Kdo má na vyplnění přihlášky největší vliv?

V ideálním případě se u staršího školáka může začít projevovat výraznější zájem o některý z vyučovacích předmětů nebo se může profilovat v mimoškolní zájmové oblasti. Představy dítěte, případně rodičů o další profesní přípravě se začnou logicky stáčet tímto směrem. Není ovšem tajemstvím, že zájem, či spíše nezájem o konkrétní předmět je v období dospívání často velmi úzce spojen s osobou vyučujícího.

Česká jednota matematiků a fyziků před časem zjišťovala, jak může málo atraktivní výuka a negativně vnímaná osobnost učitele odradit i talentované žáky od dalšího studia matematiky a fyziky. Dospěla k závěru, že v řadě případů značně. „Nesnášela jsem matematiku, přesto mi v poradně doporučili studovat gymnázium - mám prý dobré všeobecné studijní předpoklady. Rodičům se ta představa taky líbila, ale já jsem si nakonec prosadila obchodní akademii, kde je matiky méně,“ říká šestnáctiletá Simona. „Ale úřednicí v kanceláři rozhodně nebudu,“ dodává jedním dechem.

Testování schopností a zájmů

O volbě povolání je podle pracovníků chomutovského Informačního a poradenského centra pro volbu povolání (IPS) vhodné přemýšlet už od sedmé třídy. Programy těchto středisek při úřadech práce, které mají mapovat zájmy dětí a zprostředkovávat jim informace o školách, učebních oborech a pracovní náplni nejrůznějších profesí, počítají s osmáky a deváťáky.

„Středisko navštěvujeme ve druhém pololetí osmé třídy a v prvním pololetí devítky. Pracovnice centra hovoří s dětmi bez přítomnosti vyučujících, děti tak prý reagují spontánněji,“ líčí výchovná poradkyně Šárka Zelenková ze ZŠ v Kralupech nad Vltavou. V IPS mohou žáci vyplnit dotazníky zájmu, dovedností, mohou si nechat otestovat studijní předpoklady nebo zručnost v pracovních činnostech. Do kralupské školy jezdívají pracovnice střediska i na třídní schůzky, přesto podle Šárky Zelenkové rodiče nejvíce využívají služeb úřadu práce až v případě, kdy se dítě v prvním kole na zvolenou školu nedostane, aby se informovali, kde budou probíhat kola druhá.

Vyšetření zaměřené na zjištění studijních předpokladů nabízejí i pedagogickopsychologické poradny. „Prostřednictvím inteligenčních testů mapujeme strukturu, tedy rozložení rozumových schopností dětí v jednotlivých oblastech. Zjišťujeme nejen celkové předpoklady dítěte ke zvládání určité náročnosti studia, ale i jeho silnější nebo slabší stránky, například oblast matematických schopností, plošné nebo prostorové představivosti, jazykového citu, paměťových schopností apod. Součástí vyšetření bývají i osobnostní a zájmové dotazníky, jež nám poskytují informace nejen o profesní orientaci dětí, ale i o tom, proč někdy talentovaní žáci dosahují ve škole nerovnoměrných nebo slabých výsledků,“ říká psycholožka Panajota Domínová.

Psycholog často navštěvuje školu a testy zadává skupinově, následné vyhodnocení a konzultace probíhají individuálně v poradně, kam je zváno dítě spolu s rodiči. Případně psycholožky přijedou na konzultace s rodiči přímo do školy, jak bývá zvykem v Mníšku pod Brdy. „Doporučení psychologů se většinou shodují s představami rodičů, občas jsou ale výsledky zkreslené tím, že žák bere test na lehkou váhu, je mu jedno, co vyplní. Labilnějším dětem se někdy testy nepovedou a z výsledků jsou smutné. Berou je jako osobní selhání,“ říká výchovná poradkyně tamní školy Mária Nováková. Nicméně i to může být podstatné sdělení o budoucím zvládání zátěže. Ani žák s nevhodným přístupem k plnění školních povinností svůj postoj ke studiu na střední škole radikálně nezmění, soudí psycholožka Domínová. Je však otázkou, nakolik jsou rodiče v lehce nervózní atmosféře při volbě střední školy schopni a ochotni právě takové informace reflektovat.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 3/2008
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy