5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > CO VŠECHNO LEŽÍ NA BEDRECH UČITELŮ

CO VŠECHNO LEŽÍ NA BEDRECH UČITELŮ

Autor: Václav Mertin | Datum: 10.10.2007 | Vydání: 8/2007

Dnes nestačí, aby učitel na úrovni zvládal svůj předmět a rozvíjel kognitivní předpoklady žáků, jako tomu bylo dřív. Učitel má navíc podporovat učení u žáků, organizovat skupinovou práci, pečovat o jejich duševní rovnováhu… Dá se to doopravdy v rámci jedné osobnosti zvládnout? Co všechno dnes musí učitel umět?

Školní výkonnost dítěte ovlivňuje řada faktorů. Některé jsou na straně samotného dítěte nebo jeho rodiny, další na straně školy. Nelze nebrat v potaz kognitivní předpoklady dítěte, jeho zdravotní stav, hierarchii vzdělávacích hodnot rodiny… Vliv těchto okolností se jeví jako zásadní, škole se dlouhodobě nedaří snižovat variabilitu výsledků ovlivněnou právě těmito faktory. Ve škole pak nepochybně hrají roli materiální podmínky, např. počet dětí ve třídě, klima školy, kvalita vedení školy. Všeobecně se uznává, že ze školních podmínek má nejvýraznější význam a vliv učitel. Ten představuje i klíč k úspěchu proměn našeho školství. Existují nesmírně zajímavá empirická zjištění, která například ukazují, že během jednoho školního roku může mezi dvěma dětmi ve dvou třídách vzniknout působením učitelů vzdělávací rozdíl až jednoho roku. Zatímco jeden učitel naučí mnohem méně látky, než by měl, druhý poskytne dětem mnohem víc podnětů. Stejně tak je zjišťován kumulativní efekt na vzdělávací výsledky, když se u jednoho dítěte sejde postupně více dobrých, nebo naopak slabších učitelů. Otázka kvality učitele je velmi obsáhlá, takže si bude zasluhovat samostatné zpracování.

Nestačí, aby učitel na úrovni zvládal svůj předmět a rozvíjel kognitivní předpoklady žáků, jako tomu bylo dřív. Všechno ostatní v minulosti zajišťoval někdo jiný. Výchovu celkově, tedy i kázeň dítěte ve škole, měli na starost rodiče. A když nebyla dostatečně vzorná, pomáhala rákoska, poznámky, zkoušení, písemky, domácí tresty, úkoly navíc… Když dítěti v některé oblasti něco scházelo nebo přebývalo, byli rodiče požádáni o zjednání nápravy. Spolupráce mezi žáky byla ve škole nežádoucí, samostatné kritické myšlení jakbysmet, motivace k učení závisela výlučně na žákovi, šikana patřila k životu a nikdo se jí nezabýval, drogy ve škole nebyly, násilí vůči učitelům rovněž ne.

UČITEL ROVNÁ SE VŠEUMĚL?

Dnes má učitel navíc podporovat učení u žáků, organizovat skupinovou práci, pečovat o jejich duševní rovnováhu… Na starosti má rodinnou výchovu, prevenci zneužívání návykových látek, výchovu k volbě povolání, prevenci šikany, sexuál ní osvětu, podporu zdraví, interkulturní výchovu. Když se objeví problém v některé z těchto oblastí, okamžitě a zcela samozřejmě se objeví otázky typu: Jak to, že si toho učitelé nevšimli dřív, proč s tím škola dávno něco nedělala? Dále si přejeme, aby učitel u žáků rozvíjel kritické myšlení. Učitel má řadu administrativních povinností, musí evaluovat a autoevaluovat, komunikovat s rodiči a s dalšími institucemi. Ve většině tříd jsou dnes integrovány děti se speciálními vzdělávacími potřebami, které byly dříve ze vzdělávání vylučovány nebo zařazovány do speciálních škol a pro které musí učitel vytvářet leckdy dosti komplikované úpravy. Jako samostatná skupina sem patří i děti mimořádně nadané. Učitel by měl umět zohlednit rovněž chronicky somaticky nemocné jedince, žáky v osobní krizi přicházející z aktuálně složitých rodinných podmínek. Předpokládá se, že učitel je současně umělec a úředník, ochránce a vymahatel disciplíny, že je osobně angažovaný a současně profesionálně neutrální. Nově se objevující oblasti se stávají předmětem zájmu, diskuzí, vzdělávání učitelů, takže pak se může stát, že patrně prvotní úkol školy předat poznatky a dovednosti se ocitá na okraji pozornosti a zájmu a je pokládán za nezajímavý. Navíc v multikulturní pluralitní společnosti nemohou učitelé uplatnit v žádné oblasti pouze jeden vzdělávací přístup, ale měli by respektovat potřeby dětí přicházejících z různých socioekonomických i etnických a kulturních podmínek. Podle mého názoru je ještě náročnější, byť ne tak medializovaný, požadavek respektu k potřebám jednotlivých dětí uvnitř jednoho etnika.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 8/2007
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy