5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Dějepis nemusí být nuda

Dějepis nemusí být nuda

Autor: Marie Těthalová | Datum: 8.10.2015 | Vydání: 8/2015

Na druhou stranu, bez toho, že budeme děti učit letopočty a historické události, se neobejdeme. Jak to ale zařídit, aby se z předmětu, který je pro některé děti postrachem nebo nudou, staly živé dějiny?

Dějepis nemusí být nuda

O tom jsem si povídala s Františkem Šmahelem a Martinem Nodlem, kteří jsou známými historiky a vydávají řadu popularizačních knih, jimiž dějinné události přibližují „obyčejným smrtelníkům“. „Učit dějepis je velmi obtížné, sám jsem jej učil dva měsíce, než jsem šel na vojnu, a oproti dějepisářům, kteří odučili řadu let, jsem si připadal jako trpaslík,“ říká profesor Šmahel.

Proč bychom měli s historií seznamovat děti? A kdy bychom s tím měli začít? „Myslím, že začít by se mělo opravdu brzy, ale ne dějepisem, nýbrž vlastivědou,“ míní profesor Šmahel. „Aby to bylo pro ně přijatelné, a navíc bychom to měli ‚napasovat‘ na věci, které už děti znají například díky počítačům. Byl jsem překvapen, jak dokonalé jsou počítačové hry s motivem starého Egypta nebo Říma. Žasl jsem, protože na vývoji těchto her se podílejí znalci. Hry poskytují dětem velmi dobrou představu o tom, jak žili lidé v minulosti. Na druhou stranu to, čemu se za nás říkalo osnovy, se musí koncipovat obecněji, nemůže se počítat s nahodilostí dětských představ. Každé dítě tyhle možnosti nemá.“

Martin Nodl doplňuje zkušenost s tím, jak se s historií seznamují jeho děti. „Ve škole dějepis nemají, ale vše, co souvisí s historií, mají hmatatelně zprostředkováno. V páté třídě chodí v tógách, organizují si olympiádu, a tímto způsobem se jim předává povědomí o tom, co je spojeno s dobou starého Řecka a Říma. Nebo čtou texty o středověkých světcích, převyprávěné legendy, které jim zprostředkovávají informaci o dané době. Nejvíc se podle mě mohou naučit tak, že si s nimi rodiče budou povídat. Děti se často ptají na dobu před rokem 1989, nedokážou si představit, jak jsme žili. Ta dějinná změna, která se tu stala, je veliká, a minulost je pro děti strašně vzdálená. Tohle jim škola úplně nezprostředkuje.“

Bez letopočtů to nejde

Dějepis je pro mnohé děti náročný, bojí se ho, stěžují si, že do sebe musejí „ládovat“ data. Jak bychom mohli ta pro ně nezáživná data oživit? „Myslím, že s dějepisem je to podobné jako s cizím jazykem – když neumíte slovíčka, těžko se můžete domluvit, a v historii je potřeba ‚nabiflovat se‘ data a pamatovat si souvislosti, vědět třeba, kdy byl vynalezen knihtisk a jakou změnu to přineslo. Bez faktografie to prostě nejde,“ myslí si Martin Nodl. František Šmahel souhlasí. „Dříve se děti učily dějepis celý, ale dnes existují vysokoškolské obory, kde se studenti učí jen část historie, což je chyba,“ říká profesor Šmahel a zdůrazňuje, že u dějin je důležité povědomí o kontinuitě.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 8/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy