5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Dospělí mi v Terezíně připravili hezké dětství

Dospělí mi v Terezíně připravili hezké dětství

Autor: Barbara Hansen Čechová | Datum: 6.10.2011 | Vydání: 8/2011

Před hrůznými vyprávěními o holocaustu máme tendenci děti spíše chránit. Málokterý rodič by asi při výběru knihy pro své dítě sáhl po této problematice. Známá izraelská autorka Annika Tetzner však připravila knihu, která líčí život v terezínském ghettu očima dítěte takovým způsobem, že můžeme odhodit úzkost z toho, že své potomky příliš zastrašíme.

Dospělí mi v Terezíně připravili hezké dětství

Jak se to stalo, že nyní po tolika letech píšete o svém dětství?

Dlužím to své rodině. Všem třiceti lidem, kteří zde zahynuli. Své tetě, která mi dávala svou polévku, abych přežila, a ona sama zemřela na podvýživu. Byla jsem jediná, která to z celé rodiny přežila. Cítím se za to někdy vinna, proto vnímám tuto knihu jako svou povinnost. Často také na své dětství myslím a mám i noční můry.

Také si myslím, že ještě před patnácti lety nikdo o holocaustu nechtěl slyšet. Teď cítím, že jsou lidé otevřenější. Chci ukázat, že my děti v Terezíně jsme byly úplně stejné jako dnešní děti. Možná, že to někdo nerad slyší. Není lehké přijmout, že děti, které byly stejně radostné, energické a zlobivé jako dnešní děti, měly tak strašný osud.

Kdy jste se do terezínského ghetta dostala?

To přesně nevím. Narodila jsem se zřejmě v roce 1941, ale vůbec nevím kdy. Nežije nikdo, kdo by mi mohl říci více. Zřejmě v Praze, ale ani to není jisté. V roce 1942 jsme byli s celou rodinou odvezeni do terezínského ghetta a za dva roky poté do Birkenau. Tam jsem přežila pouze já. Tedy později jsem zjistila, že i můj bratr, ale jelikož jsem neznala své jméno, nepodařilo se mi ho za jeho život vypátrat.

Podle knihy to vypadá, že navzdory neustálému hladu a nebezpečí, které bylo stále ve vzduchu, jste v Terezíně prožila hezké dětství. Je to tak?

Ano. Když o tom jako dospělá přemýšlím, nemohu uvěřit tomu, že se dospělým povedlo udělat pro nás děti tak hezký život. Cítili jsme se v rámci možností bezpečně. A hlavně jsem věděla, že jsem milována. To mi pomáhalo celý život. Pro mne Terezín představuje dětství. (I když, když jsme ho včera navštívili, nebylo to lehké.) Nevěděla jsem, že život může vypadat jinak. Pro mé starší bratry to bylo jiné, protože oni si pamatovali, jak se žilo před válkou. Důležité je říci, že přesto, že v Terezíně mnoho dětí zemřelo, Židé zde vítězili. Morálně. Naučila jsem se, že proti nenávisti se nemá bojovat nenávistí. Každý prostě musí být za sebe dobrým člověkem. A to je podle mne vítězství.

V Birkenau jste se setkala také s doktorem Mengele…

Jako děti jsme ho měly dokonce rády. Byl na nás hodný – nekřičel na nás jako ostatní. Nicméně jsem byla jedna z těch, na kterých dělal své pokusy, které jsou na mém těle patrné doteď.

Tady v Praze jste se setkala s mnoha mladými lidmi. Jaký z toho máte pocit?

Dnes jsem byla v Lauderových školách. To bylo úžasné. Děti kladly jednu otázku za druhou. Byly úžasné. Pak jedna dívenka se mnou dělala rozhovor pro školní časopis. Nahrávala si to do mobilu, jak to ta dnešní mládež dělá. Kladla samé velmi inteligentní otázky. Nakonec se mě zeptala: Kdyby se to stalo znovu, myslíte, že bych přežila? Řekla jsem jí, že ano, že by našla vnitřní sílu. To je základní otázka. Aby se to nestalo znovu.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 8/2011 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy